


Madrid zahájil proces legalizace 500 tisíc migrantů bez povolení k pobytu a přizná jim právo v zemi pracovat. Podle vlády je cílem tohoto kroku „čelit vzestupu krajní pravice“.

Madrid proces oficiálně spustil v úterý poté, co se na něm dohodla vládní Socialistická strana premiéra Pedra Sáncheze s levicovou stranou Podemos. Ta jeho menšinovou vládu podporuje od roku 2023.
„Nechceme být jen majákem, ale věřím, že se staneme i semínkem a impulzem v boji proti vlně krajní pravice, která se snaží získat vliv. A uděláme vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili,“ cituje mluvčího vlády britský deník The Telegraph.
Strana Podemos uvedla, že nová legislativa pomůže rozbít „institucionální rasismus, který pouze podporuje vykořisťování a rasistickou nenávist“.
Podle vládního návrhu budou moci o legální status požádat migranti bez dokladů, žadatelé o azyl nebo lidé, kteří k 31. prosinci 2025 žili ve Španělsku déle než pět měsíců. Žádosti bude možné podávat od začátku dubna do konce června, přičemž osoby s trestní minulostí jsou z tohoto procesu vyloučeny.
Žádosti mají být posouzeny do dvou týdnů. Úspěšní žadatelé poté získají právo pracovat „v jakémkoli odvětví a kdekoli“ na území Španělska, uvedla ministryně pro migraci Elma Saiz Delgado.
Lídr národně konzervativní strany Vox Santiago Abascal obvinil premiéra z toho, že se prostřednictvím migrace snaží „nahradit“ španělské obyvatelstvo. „Chce urychlit invazi. Musíme ho zastavit. Repatriace, deportace a návraty migrantů,“ prohlásil.
Liberální přístup Španělska k migraci se tak výrazně odklání od trendu v dalších evropských zemích. Státy jako Velká Británie, Německo či Dánsko naopak v poslední době oznamují zpřísnění pravidel a tvrdší postup vůči žádostem o azyl.



Země na jihu Evropy v posledních letech přijala miliony migrantů, z nichž podle analytického centra Funcas bylo na začátku roku 2025 přibližně 840 tisíc bez platného povolení k pobytu. Většina z nich – zhruba 760 – pochází podle CNN z Latinské Ameriky, zejména z Kolumbie, Peru a Hondurasu.
Přes Španělsko zároveň vede jedna z nejvytíženějších migračních tras ze západní Afriky, odkud se každoročně desítky tisíc lidí pokoušejí o nebezpečnou, zhruba dva tisíce kilometrů dlouhou cestu na Kanárské ostrovy.



Čtyřhvězdičkový Superior hotel Park Inn by Radisson Zalakaros Resort & Spa je ideálním místem pro všechny, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své tělo, mysl i duši.



Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) musí opustit palestinské Pásmo Gazy do konce února, rozhodlo v neděli izraelské ministerstvo pro diasporu. Organizace totiž podle ministerstva odmítla poskytnout izraelským úřadům seznam svých palestinských zaměstnanců, uvedla agentura AFP.



Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybyláková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.



Pokud USA zaútočí na Írán, tentokrát z toho bude regionální konflikt, varoval v nedělním živém televizním vysílání íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Krátce předtím předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf prohlásil, že Teherán považuje ozbrojené síly zemí EU za teroristické skupiny.



V jihoturecké provincii Antalya havaroval v neděli dálkový autobus, který sjel ze silnice. Devět lidí zahynulo a dalších 26 bylo zraněno, uvedla místní média. Češi mezi nimi nebyli, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Turecká média pak informovala, že při jiné nehodě dvou vozidel v sousední provincii Burdur zahynulo sedm lidí a dalších pět se zranilo.