Madrid zahájil proces legalizace 500 tisíc migrantů bez povolení k pobytu a přizná jim právo v zemi pracovat. Podle vlády je cílem tohoto kroku „čelit vzestupu krajní pravice“.
Madrid proces oficiálně spustil v úterý poté, co se na něm dohodla vládní Socialistická strana premiéra Pedra Sáncheze s levicovou stranou Podemos. Ta jeho menšinovou vládu podporuje od roku 2023.
„Nechceme být jen majákem, ale věřím, že se staneme i semínkem a impulzem v boji proti vlně krajní pravice, která se snaží získat vliv. A uděláme vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili,“ cituje mluvčího vlády britský deník The Telegraph.
Strana Podemos uvedla, že nová legislativa pomůže rozbít „institucionální rasismus, který pouze podporuje vykořisťování a rasistickou nenávist“.
Podle vládního návrhu budou moci o legální status požádat migranti bez dokladů, žadatelé o azyl nebo lidé, kteří k 31. prosinci 2025 žili ve Španělsku déle než pět měsíců. Žádosti bude možné podávat od začátku dubna do konce června, přičemž osoby s trestní minulostí jsou z tohoto procesu vyloučeny.
Žádosti mají být posouzeny do dvou týdnů. Úspěšní žadatelé poté získají právo pracovat „v jakémkoli odvětví a kdekoli“ na území Španělska, uvedla ministryně pro migraci Elma Saiz Delgado.
Lídr národně konzervativní strany Vox Santiago Abascal obvinil premiéra z toho, že se prostřednictvím migrace snaží „nahradit“ španělské obyvatelstvo. „Chce urychlit invazi. Musíme ho zastavit. Repatriace, deportace a návraty migrantů,“ prohlásil.
Statisíce migrantů bez dokladů
Liberální přístup Španělska k migraci se tak výrazně odklání od trendu v dalších evropských zemích. Státy jako Velká Británie, Německo či Dánsko naopak v poslední době oznamují zpřísnění pravidel a tvrdší postup vůči žádostem o azyl.
Země na jihu Evropy v posledních letech přijala miliony migrantů, z nichž podle analytického centra Funcas bylo na začátku roku 2025 přibližně 840 tisíc bez platného povolení k pobytu. Většina z nich – zhruba 760 – pochází podle CNN z Latinské Ameriky, zejména z Kolumbie, Peru a Hondurasu.
Přes Španělsko zároveň vede jedna z nejvytíženějších migračních tras ze západní Afriky, odkud se každoročně desítky tisíc lidí pokoušejí o nebezpečnou, zhruba dva tisíce kilometrů dlouhou cestu na Kanárské ostrovy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Napsala dojemnou knihu o smrti manžela. Teď soud odkryl mrazivou pravdu o tom, co udělala
Když vydala dětskou knihu o tom, jak se vyrovnat se smrtí rodiče, působila jako žena, která se snaží dát smysl vlastní tragédii. Příběh se však postupně změnil v jeden z nejvíce zarážejících kriminálních případů posledních let. Soud nyní rozhodl, že právě Kouri Richinsová stála za smrtí svého manžela.
Tato jména jsou nejreálnější. Experti rozebírají náhradu za Rulíka
Sbohem, děkuji, odcházím na Kladno. Trenér Radim Rulík po mistrovství světa sečte reprezentační zkušenosti a vrátí se do extraligy. Kdo přijde místo něj? I o tom je nová epizoda podcastu Bago, kde dojde také na pečlivý rozbor extraligového play off.
ŽIVĚ Cena plynu pro Evropu po útocích na Blízkém východě dramaticky vzrostla
Cena plynu pro evropský trh na začátku čtvrtečního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
ŽIVĚ Na summit NATO pojede Babiš s Macinkou. Premiér to prý s prezidentem nestihl projednat
Premiér Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že na letní summit Severoatlantické aliance (NATO) pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl to ve středu České televizi (ČT). Dříve Babiš tvrdil, že Česko bude na summitu zastupovat prezident Petr Pavel. Hlava státu následně ČT řekla, že ke změně nevidí důvod. Premiér se podle Pavla o ničem takovém na úterním vzájemném jednání nezmínil.