


Západ zvažuje tvrdou, víceúrovňovou odpověď na případné porušování příměří na Ukrajině. Deník Financial Times s odvoláním na své zdroje uvedl, že opakované porušení dohody ze strany Ruska by mohlo spustit koordinovanou vojenskou reakci Evropy a Spojených států, vycházející z plánu projednávaného v posledních měsících.

Podle tří zdrojů deníku Financial Times by případné porušení příměří ze strany Ruska spustilo reakci Západu už do 24 hodin. Prvním krokem by bylo diplomatické varování, následované případnými kroky ukrajinské armády, jejichž cílem by bylo zastavit další porušování dohody.
Pokud by se boje nepodařilo utlumit a pokračovaly by i nadále, plán by přešel do druhé fáze. Do zásahu by se zapojily síly takzvané koalice ochotných, do níž patří řada států Evropské unie, ale také Velká Británie, Norsko, Island nebo Turecko.
V případě, že by porušování příměří přerostlo v rozsáhlejší útok, 72 hodin po prvním incidentu by následovala koordinovaná vojenská reakce sil podporovaných Západem, do níž by se zapojila i americká armáda.
Podle Financial Times byl tento scénář v průběhu prosince a ledna opakovaně projednáván mezi ukrajinskými, evropskými a americkými představiteli.
Součástí jednání byly také bezpečnostní záruky, v jejichž rámci se Velká Británie a Francie zavázaly vyslat na Ukrajinu vojáky a vojenskou techniku jako oporu pro americký dvacetibodový mírový plán.
Zásadní pro dlouhodobou udržitelnost příměří bude jeho monitorování a schopnost vymáhání dohodnutých pravidel. Spojené státy proto nabídly, že podél zhruba 1400 kilometrů dlouhé frontové linie nasadí vysoce pokročilé monitorovací technologie.
Americký prezident Donald Trump měl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nabídnout bezpečnostní záruky, které Zelenskyj přirovnal k článku pět Severoatlantické aliance – tedy k závazku, podle něhož by případný ruský útok vyvolal kolektivní reakci spojenců Ukrajiny. Podle Zelenského by se tyto záruky vztahovaly na 15 let, zatímco Kyjev usiluje o jejich prodloužení až na 50 let.
Zelenskyj minulý týden také uvedl, že součástí balíčku bezpečnostních záruk má být i ukrajinská armáda o síle 800 tisíc vojáků, která by měla zajištěnou americkou podporu v oblasti výzbroje a výcviku.
Zároveň ale podle dřívějších informací britského deníku Trumpova administrativa Kyjevu naznačila, že americké bezpečnostní podmínky budou podmíněny postoupením Donbasu Rusku.
Právě otázka východoukrajinských území tak zůstává jedním z hlavních sporných bodů vyjednávání. Zatímco Kyjev se odmítá vzdát strategicky významného území, které se ruské armádě nepodařilo dobýt silou, Moskva dává najevo, že bez splnění jejích maximalistických požadavků není ochotna k mírové dohodě přistoupit.
Donbas byl podle všeho jedním z hlavních témat i při třístranných jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy, která se minulý měsíc uskutečnila v Abú Dhabí. Zástupci všech tří zemí by se měli do hlavního města Spojených arabských emirátů vrátit znovu ve středu a ve čtvrtek.



Americký prezident Donald Trump apeloval na republikány, aby znárodnili volby. Také by podle něj měli ovládnout kontrolu nad hlasovacími postupy ve Spojených státech. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by podle něj měla jeho strana volby znárodnit, píší média.



Americká Sněmovna reprezentantů v úterý večer přijala návrh zákona zajišťující další financování federální vlády. Ukončila tím od soboty trvající částečný shutdown, tedy omezení chodu některých federálních úřadů. Zákon podle agentury AP stanoví výdaje v hodnotě přibližně 1,2 bilionu dolarů (24,7 bilionu korun). Ještě v úterý pozdě večer ho podepsal americký prezident Donald Trump.



Společnost Walmart při úterním obchodování jako první maloobchodní řetězec překonala tržní hodnotu bilion dolarů (20,6 bilionu korun). Zařadila se tak po bok technologických gigantů jako Nvidia nebo Alphabet. Za posledních 12 měsíců akcie Walmartu přidaly 28 procent.



Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla jsou extrémním případem buranství v politice, řekl v úterý ve sněmovně Zdeněk Hřib (Piráti). Předseda Pirátů vystoupil jako první z opozičních řečníků zhruba po osmi hodinách od zahájení jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Do té doby z opozice hovořil jen v úvodu předseda ODS Martin Kupka za navrhovatele schůze.



Nově zveřejněné dokumenty z takzvaných Epsteinových spisů odhalují detaily komunikace mezi odsouzeným sexuálním delikventem a bývalým slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem. Zprávy se dotýkají mladých žen, politických vazeb i zákulisních jednání. Lajčák tvrdí, že jeho vztah s Epsteinem byl pouze o slovech, nikoli o činech či nelegálních aktivitách. A že si na události už nepamatuje.