Litva obvinila šest lidí ze Španělska, Kolumbie, Kuby, Ruska a Běloruska, kteří se měli pokusit o podpálení podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě. Ten se odehrál v roce 2024 a podle zjištění tamní prokuratury za ním stála ruská vojenská rozvědka GRU. Skupina se podle vyšetřovatelů pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
„Zločinci se zaměřili na infrastrukturu společnosti UAB TVC Solutions se sídlem v Šiauliai a na produkty této společnosti – mobilní stanice pro analýzu rádiového spektra určené pro ukrajinské ozbrojené síly v hodnotě přibližně 1,5 milionu eur (zhruba 36 milionů korun – pozn. red.),“ napsala na webu kancelář litevského generálního prokurátora.
První pokus se odehrál v noci 17. září 2024, kdy se španělský a španělsko-kolumbijský občan na místo vydali a přinesli s sebou materiál, kterým chtěli útok spáchat. Kvůli kolemjdoucím se jim to ale nakonec nepodařilo.
Z místa činu okamžitě odjeli do Rigy v sousedním Lotyšsku, kde je ještě téhož dne tamní policie zadržela.
Podruhé se o totéž pokusili občan Ruské federace a občan Běloruska na stejném místě o pět dní později. V tu chvíli se podle vyšetřovatelů domnívali, že se akce povedla a místo činu opustili, k žádné škodě ovšem nakonec nedošlo, protože prostředky použité k zapálení nedokázaly zapálit produkty uskladněné na dvoře společnosti.
Do útoků bylo zapojeno víc lidí, Litva jich obžalovala šest a ti jsou ve vazbě. Předběžné vyšetřování pokračuje u dalších čtyř podezřelých, jednoho z nich zadržela kolumbijská policie na základě mezinárodního zatykače. Po zbylých třech je vyhlášeno pátrání.
„Ve spolupráci se zahraničními orgány a po vyhodnocení získaných informací o podobných trestných činech, které mohli spáchat členové výše zmíněné teroristické skupiny v České republice, Rumunsku a Polsku, byl pod koordinací Eurojustu zřízen společný vyšetřovací tým,“ pokračovali v popisu vyšetřovatelé.
Na základě dat a informací tajných služeb se domnívají, že jsou pachatelé ve spojení s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Ta podle informací české policie stojí například za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Stejná skupina, která se pokusila o žhářský útok v Litvě, se podle vyšetřovatelů pokoušela o podobné útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
„Podle dostupných údajů výše zmíněné osoby v České republice koordinovaly a organizovaly podobné trestné činy, kdy se pokusily zapálit autobusy provozované Dopravním podnikem hlavního města Prahy, pobočku České pošty, nákupní centra a dokonce i kino,“ řekl na páteční tiskové konferenci zástupce náčelníka litevského úřadu kriminální policie Saulius Briginas podle webu lrt.lt.
Rusko tak pokračuje v provokacích a sabotážích v západních zemích. Před měsícem například deník Financial Times přinesl zprávu, že Rusko plánovalo útočit na lety do USA a způsobit leteckému průmyslu větší narušení než jakýkoli jiný teroristický čin od útoků na Světové obchodní centrum.
Evropské tajné služby sice podle deníku akcím zabránily, faktem ovšem je, že Rusko nyní představuje pro civilní životy v Evropě stejně velkou hrozbu jako islamistický terorismus.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Prokop si projel očistcem. Kameny neměl konce, popisoval
Aleš Loprais obsadil ve 12. etapě Rallye Dakar páté místo mezi kamiony a před závěrečnou etapou vzrostla jeho ztráta na vedoucího Litevce Vaidotase Žalu na 21 minut. Etapu vyhrál průběžně třetí Mitchel van den Brink z Nizozemska, který za Lopraisem celkově zaostává o devět minut. V sobotu čeká na účastníky 48. ročníku závěrečných 108 km rychlostních zkoušek.
ŽIVĚPavel převzal od Zelenského Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny. Petr do ukrajinské metropole přicestoval ráno vlakem krátce poté, co se stala opět terčem ruských dronů.
Neměl Trump s Grónskem pravdu? Dánští špióni varují před Ruskem a Čínou v Arktidě
Americký prezident Donald Trump hrozí v posledních týdnech anexí Grónska. Argumentuje přitom rostoucím vlivem Ruska a Číny. Dánská vláda sice Trumpova tvrzení několikrát zpochybnila, její vlastní tajné služby však nedávno varovaly, že Rusko v Arktidě a v bezprostředním okolí Grónska skutečně nasazuje své ponorky a špionážní lodě.
ŽIVĚPrezident nemá navržené ministry kádrovat, ale hned schválit, usnesla se vládní koalice
Sněmovna vyzvala v pátek hlasy vládní koalice prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval členy vlády na návrh premiéra bezodkladně a bez hodnocení vhodnosti adeptů. Výzva však přímo nezmiňuje prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého hlava státu kvůli jeho postojům a výrokům odmítla jmenovat ministrem životního prostředí. Podle opozice je usnesení k ničemu, protože prezident není Sněmovně odpovědný.
ŽIVĚSpojené státy prodávají venezuelskou ropu o 30 procent dráž než Venezuela samotná
Spojené státy dosahují při prodeji venezuelské ropy zhruba o 30 procent vyšších cen, než za jaké ji prodávala samotná Venezuela. Řekl to americký ministr energetiky Chris Wright. Spojené státy začaly s prodejem ropy z této latinskoamerické země poté, co americké síly začátkem letošního roku unesly prezidenta Nicoláse Madura a postavily ho v USA před soud.