


Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.

Hledání konečných úložišť pro 14 milionů metrů krychlových odstraněné zeminy a dalšího odpadu z Fukušimy po jaderné katastrofě v březnu 2011 je klíčovou součástí vládního úsilí o rekonstrukci prefektury Fukušima na východě Japonska.
Vláda plánuje začít s výběrem možných míst pro úložiště zeminy kolem roku 2030. Půdní odpad, který se v současné době nachází v meziskladu poblíž poškozené jaderné elektrárny Fukušima, musí být ze zákona do března 2045 přemístěn mimo prefekturu.
V průzkumu mezi všemi guvernéry prefektur kromě guvernéra Fukušimy uvedlo 24 z 46 oslovených, že nejsou připraveni zvážit umístění úložišť odpadu kvůli nedostatečným informacím od ústřední vlády, zatímco dalších šest uvedlo, že nemají v úmyslu zeminu přijmout, což někteří vysvětlili obavami o životní prostředí. Dalších 16 guvernérů, včetně guvernéra hlavního města, neposkytlo odpověď.
Japonsko mělo před havárií ve Fukušimě 54 aktivních reaktorů v různých částech země a přibližně 30 procent vyrobené elektřiny pocházelo z jádra. Po ničivém zemětřesení a mohutné vlně cunami selhaly chladicí systémy reaktorů v komplexu Fukušima Daiiči a do ovzduší unikly radioaktivní látky, což si vyžádalo evakuaci stovek tisíc lidí. Japonsko přechodně odpojilo všechny reaktory, od roku 2015 začalo znovu uvádět do provozu jen ty, které splnily přísnější požadavky na bezpečnost.
Havárie ve Fukušimě měla dalekosáhlé dopady, například německá vláda tehdy kvůli katastrofě zásadně změnila postoj k jaderné energetice. Kancléřka Angela Merkelová krátce po havárii oznámila, že Německo postupně všechny jaderné bloky uzavře. Poslední tři jaderné elektrárny Němci odpojili od sítě v roce 2023, energii z jádra tak Německo přestalo vyrábět po více než 60 letech.
Japonsko se administrativně dělí na 47 prefektur respektive okruhů na úrovni prefektur; každá prefektura má v čele voleného guvernéra.



Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.