"Ruská prohra není žádoucí." Belgický premiér ostře odmítl klíčovou pomoc Ukrajině

Belgický premiér Bart De Wever ostře odmítl návrh Evropské unie na využití zmrazených ruských státních aktiv pro financování Ukrajiny. Zabavení ruských fondů označil za bezprecedentní „krádež“ a varoval, že porážka Ruska je podle něj „iluze“, jejíž prosazování by mohlo vést k destabilizaci jaderné mocnosti.

Belgický premiér Bart De Wever ve středečním rozhovoru pro deník La Libre uvedl, že jeho země čelí "enormnímu tlaku" kvůli debatě o tom, zda mají být ruské státní fondy zabaveny a převedeny na Ukrajinu. Takové návrhy označil za "krádež".

Návrh EU, který prosazuje německý kancléř Friedrich Merz, počítá s přeměnou 140 miliard eur ruských státních aktiv držených v Belgii na "reparační půjčku" určenou k financování Ukrajiny v příštím roce.

"Krádež zmrazených aktiv jiného státu - jeho státních investičních fondů - se v historii nikdy nestala. Jde o peníze patřící Ruské centrální bance. Ani během druhé světové války nebyly německé fondy zabaveny, pouze zmrazeny," řekl De Wever.

Šéf belgické vlády doplnil, že poražené státy v minulosti obvykle dobrovolně přenechávaly majetek jako součást mírového urovnání. Podle něj to však nelze aplikovat na současný konflikt, protože Rusko "neprohrává" a případná porážka jaderné mocnosti by mohla vést k vážné destabilizaci.

"Kdo opravdu věří, že Rusko na Ukrajině prohrává? Rusko neprohrává. To je pohádka, iluze. A dokonce není ani žádoucí, aby prohrálo, aby v jaderné velmoci nevznikla nestabilita," uvedl.

Zároveň poodhalil, že Kreml přímo varoval Brusel, že jakýkoli krok ke konfiskaci majetku povede k vážným a trvalým důsledkům. "Moskva dala jasně najevo, že pokud k tomu dojde, Belgie - a já osobně - budeme navždy čelit důsledkům. To mi připadá jako poměrně dlouhá doba," prohlásil.

Miliardy z ruských rezerv do belgického rozpočtu

Podle nedávné analýzy serveru Politico však Belgie může mít i praktičtější důvody, proč se zmrazených ruských peněz nechce vzdát - kvůli daním, které z nich plynou. Několik evropských diplomatů upozornilo, že Belgie porušuje mezinárodní závazek z loňského roku, podle něhož měla zveřejnit, jak nakládá s daňovými příjmy ze zmrazených rezerv určených pro Ukrajinu.

Pokud bude Belgie i nadále odmítat prostředky uvolnit, mohou členské státy EU začít mnohem důrazněji zkoumat, zda z nich Belgie neprofituje nebo zda neoddaluje platby Kyjevu. Otázkou také zůstává, zda Belgie podporuje Ukrajinu z běžných daňových příjmů (jako jiné evropské země), nebo zda spoléhá výhradně na daně ze zmrazených ruských rezerv.

Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová již dříve označila využití zmrazených ruských fondů za jedinou realistickou cestu, jak zajistit další financování Kyjeva. Připomněla také, že EU od začátku války utratila za dovoz ruských energetických surovin o 124 miliard eur více, než kolik poskytla Ukrajině. "I to ukazuje, jak naléhavé je toto rozhodnutí. Pokud bychom dokázali ten krok učinit, dostali bychom se alespoň do plusu," uvedla.