Ruská kampaň vyzývá k ozbrojenému odporu v zemi NATO. Úřady zmiňují ukrajinský scénář

Na sociálních sítích se šíří proruské výzvy ke vzniku „Narvské lidové republiky“ na východě Estonska. Úřady varují, že může jít o pokus destabilizovat členskou zemi NATO. A připomínají paralelu s událostmi, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu. Přibližně padesátitisícové město Narva leží na východní hranici Estonska u hranice s Ruskem, většina jeho obyvatel mluví rusky.

Od začátku března se na ruskojazyčných sociálních sítích šíří výzvy k vyhlášení takzvané „Narvské lidové republiky“ na východě Estonska. Deník BILD uvádí, že příspěvky na platformách jako Telegram nebo Vkontakte vyzývají podporovatele k rozdávání letáků, sabotážím, a aby se připravili na ozbrojený odpor.

Zároveň vybízejí obyvatele Narvy, aby případný separatistický útvar bránili proti estonské vládě, údajně za podpory ruské armády.

Součástí kampaně jsou také slogany jako „Rusové, nejsme sami!“ nebo „Od Narvy až po Püssi se rozprostírá ruská země.“ Na internetu se také objevují mapy či vlajky údajné republiky a v některých videích vystupují maskovaní muži, kteří vyzývají své podporovatele, aby „společně jednali“.

Cílená vlivová operace

Podle estonských úřadů nejde o spontánní hnutí, ale o cílenou vlivovou operaci. „Podobné techniky se už objevily v Estonsku i v dalších zemích. Je to jednoduchý a levný způsob, jak vyvolat nejistotu a zastrašit společnost,“ uvedla Marta Tuule, mluvčí estonské bezpečnostní služby KAPO.

Narva patří dlouhodobě k citlivým regionům této baltské země. Přibližně 90 procent místních mluví rusky, což z něj činí důležitý cíl vlivových operací zaměřených na ruskojazyčnou komunitu. Ruština je mateřským jazykem zhruba pro třetinu z přibližně 1,3 milionu obyvatel Estonska.

Zdroj estonské rozvědky řekl deníku BILD, že načasování kampaně může mít širší souvislosti. „Není náhoda, že tato kampaň začíná právě teď, kdy se pozornost světa obrací k Íránu,“ uvedl.

Zároveň dodal, že nelze vyloučit, že jde o přípravu na ruský vpád podobný tomu, který se odehrál na Ukrajině v roce 2014. Tehdy aktéři podporovaní Moskvou vyhlásili v několika částech východní Ukrajiny takzvané „lidové republiky“. Za vznikem separatistických útvarů stáli ruští zpravodajští operativci spolu s místními spolupracovníky.

Z několika vyhlášených republik se nakonec udržely pouze Doněcká a Luhanská. Rusko je v roce 2022 po neuznaných referendech prohlásilo za součást svého území.

Estonské úřady dlouhodobě varují před ruskými vlivovými operacemi. Šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin minulý měsíc při zveřejnění výroční zprávy služby uvedl, že „Rusko navzdory své neschopnosti zůstává nebezpečnou zemí“.

Zpráva zároveň uvádí, že Moskva v nejbližší době pravděpodobně neplánuje přímý vojenský útok proti Estonsku ani jinému členskému státu NATO.