


Ruský generálporučík Vladimir Alexejev, jeden z nejvýše postavených mužů vojenské rozvědky GRU, byl v pátek v Moskvě postřelen. Jeho jméno bylo v posledních letech spojováno s atentátem na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala i s potlačením povstání Wagnerovy skupiny.

Alexejev byl v pátek v Moskvě několikrát postřelen neznámým útočníkem. Informovala o tom ruská média s odvoláním na vyšetřovatele. Podle deníku Kyiv Post byl Alexejev po útoku okamžitě převezen do nemocnice, zatímco střelec z místa uprchl.
„Pachatel dnes číhal na generálporučíka ruského ministerstva obrany poblíž obytného domu na Volokolamské dálnici,“ uvedl ruský mediální kanál SHOT. Ruský vyšetřovací výbor následně oznámil, že v souvislosti se střelbou zahájil trestní vyšetřování.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později podle státní tiskové agentury RIA Novosti uvedl, že prezident Vladimir Putin dostává zprávy o vyšetřování pokusu o atentát.
Čtyřiašedesátiletý Alexejev je podle zprávy americké Kongresové výzkumné služby z roku 2025 prvním náměstkem šéfa ruské vojenské rozvědky GRU. Ve funkci působí už od roku 2011.
Spojené státy ho v roce 2016 zařadily na sankční seznam kvůli organizování „škodlivých kybernetických aktivit“ během amerických prezidentských voleb, po nichž Donald Trump poprvé usedl do Bílého domu.
O rok později mu Kreml podle dostupných informací udělil titul Hrdina Ruské federace. Kanada ho v srpnu 2022 sankcionovala za spoluúčast na ruské invazi na Ukrajinu.
Alexejev byl také obviněn Spojeným královstvím a Evropskou unií v souvislosti s útokem chemickou zbraní v britském Salisbury v roce 2018. Oba cíle útoku – bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera – útok přežili. Britská civilistka, která později jed nalezla, však na následky otravy zemřela.
V sankčních dokumentech EU je Alexejev spolu se šéfem ruské vojenské rozvědky Igorem Kosťukovem označen za osobu „odpovědnou za držení, přepravu a použití toxické nervové látky novičok při útoku v Salisbury během víkendu 4. března 2018 ze strany důstojníků GRU“.
Stanice CNN připomíná, že Alexejev sehrál klíčovou roli také při potlačení povstání Wagnerovy skupiny v roce 2023. Ruský generál tehdy patřil ke skupině vysoce postavených představitelů vyslaných k jednání se šéfem Wagnerovců Jevgenijem Prigožinem.
Ukrajina zatím nebyla se střelbou na Alexejeva oficiálně spojena. Od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 však bylo v Moskvě při útocích připisovaných ukrajinským bezpečnostním službám zabito několik významných ruských představitelů, často v důsledku střelby nebo exploze.
Naposledy byl 22. prosince v Moskvě při bombovém útoku na automobil zabit Fanil Sarvarov, šéf oddělení operační přípravy Generálního štábu ruských ozbrojených sil.
K páteční střelbě na Alexejeva došlo pouhý den po trojstranných jednáních mezi ruskými, ukrajinskými a americkými vyjednavači v Abú Dhabí. Ruskou delegaci na nich vedl právě šéf GRU Igor Kosťukov.



Některé knihy vás vtáhnou do děje okamžitě, jiné dávají čtenáři čas na rozkoukání. Přesto existují úvody natolik ikonické, že si je čtenáři pamatují celý život. Dokážete podle první věty poznat, o jaké české či světové literární dílo jde?



Írán v noci na úterý pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí, ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům, o mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web Times of Israel. Izrael pak podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pondělí posteskl, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP.



Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží.



Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.