Svržení venezuelského diktátora a ruského spojence Nicoláse Madura Spojenými státy znovu vrhlo světlo na dohodu, kterou Kreml nabídl Washingtonu už v roce 2019. Podle Fiony Hillové, tehdejší poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruští představitelé tenkrát naznačovali, že jsou ochotni ustoupit od podpory Madura výměnou za volnou ruku na Ukrajině.
„Rusové opakovaně navrhovali velmi podivnou výměnu mezi Venezuelou a Ukrajinou,“ uvedla Hillová během slyšení v americkém Kongresu v roce 2019.
Podle Hillové Moskva tuto myšlenku prosazovala prostřednictvím komentátorů a článků v ruských médiích, které se odvolávaly na Monroeovu doktrínu.
Tento princip z 19. století vycházel z představy, že Spojené státy nebudou zasahovat do evropských záležitostí výměnou za to, že se evropské mocnosti nebudou vměšovat do dění v západní hemisféře. Sám Donald Trump se na Monroeovu doktrínu odvolával při ospravedlnění americké intervence ve Venezuele.
Venezuela za Evropu
Ačkoliv ruští představitelé nikdy nepředložili formální nabídku, tehdejší ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov podle Hillové mnohokrát naznačoval, že Moskva je připravena nechat Washington jednat ve Venezuele podle vlastního uvážení, pokud Spojené státy umožní totéž Rusku v Evropě. Hillová to tento týden uvedla v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
V dubnu 2019 vyslal Trump Hillovou do Moskvy, kde ruským představitelům sdělila, že „Ukrajina a Venezuela spolu nesouvisí“.
Rusové s návrhem přišli během tehdejšího napětí mezi Caracasem a Washingtonem, které Moskvu vedlo k vyslání zhruba stovky vojáků a dodávkám nových zbraní na podporu vlády prezidenta Madura. Bílý dům se tehdy spolu se svými spojenci shodl na uznání venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa jako prozatímního prezidenta země.
Návrat sfér vlivu
O sedm let později je však situace výrazně odlišná. Washington prohlásil, že po svržení Madura bude „řídit“ venezuelskou politiku. Trump zároveň obnovil své plány na získání kontroly nad Grónskem a pohrozil vojenskou akcí proti Kolumbii kvůli její roli v globálním obchodu s kokainem.
„Kreml bude z té myšlenky nadšený – že velké státy, jako je Rusko, Spojené státy nebo Čína, mají své sféry vlivu,“ uvedla Hillová. Podle ní to totiž potvrzuje princip práva silnějšího.
Hillová zároveň upozornila, že Trumpovy kroky ve Venezuele ztěžují spojencům Kyjeva možnost označovat ruskou agresi vůči Ukrajině za „nelegitimní“. „Právě jsme totiž byli svědky situace, kdy Spojené státy svrhly vládu jiné země na základě smyšleného zdůvodnění,“ řekla Hillová agentuře AP.
Trumpova administrativa svůj zásah ve Venezuele popsala jako operaci na vymáhání práva a trvá na tom, že zadržení Madura bylo legální.
Ruské ministerstvo zahraničí tento krok oficiálně odsoudilo jako porušení mezinárodního práva. Prezident Vladimir Putin se však k americké vojenské operaci veřejně nevyjádřil.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Totální převrat ve financování ČT a rozhlasu, Klempíř ukázal detaily. Opozice chystá obstrukce
Babišova vláda přichází z historickou změnou financování veřejnoprávních médií, opozice varuje před jejich likvidací. Česká televize a Český rozhlas podle ministra kultury Oty Klempíře dostanou od příštího roku místo výnosu z poplatků peníze ze státního rozpočtu, celkem 7,8 miliard korun. Ministr to oznámil na úterní tiskové konferenci.
Muchová ve Stuttgartu na úvod zdolala outsiderku, náhradnice Šalková uspěla v Rouen
Česká tenistka Karolína Muchová na úvod antukové sezony porazila v prvním kole turnaje ve Stuttgartu 6:2 a 6:4 Aljaksandru Sasnovičovou z Běloruska.
Maximální ceny pohonných hmot ve středu vzrostou o desítky haléřů
Stát od středy zvýšil maximální ceny paliv. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který v úterý odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
Co viděla hlídka těsně před zkázou Titanicu? Loď duchů vyplula znovu, takhle ji spatřil málokdo
Na noční obloze nad Belfastem se objevila loď, která přepsala dějiny. Téměř tisíc dronů vytvořilo siluetu Titanicu v jeho domovském přístavu: přesně tam, odkud před více než sto lety vyplul přes anglický Southampton na svou první a zároveň poslední plavbu. Světelná rekonstrukce připomněla nejen technologický zázrak své doby, ale i příběh, který dodnes nepřestává fascinovat.