Svržení venezuelského diktátora a ruského spojence Nicoláse Madura Spojenými státy znovu vrhlo světlo na dohodu, kterou Kreml nabídl Washingtonu už v roce 2019. Podle Fiony Hillové, tehdejší poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruští představitelé tenkrát naznačovali, že jsou ochotni ustoupit od podpory Madura výměnou za volnou ruku na Ukrajině.
„Rusové opakovaně navrhovali velmi podivnou výměnu mezi Venezuelou a Ukrajinou,“ uvedla Hillová během slyšení v americkém Kongresu v roce 2019.
Podle Hillové Moskva tuto myšlenku prosazovala prostřednictvím komentátorů a článků v ruských médiích, které se odvolávaly na Monroeovu doktrínu.
Tento princip z 19. století vycházel z představy, že Spojené státy nebudou zasahovat do evropských záležitostí výměnou za to, že se evropské mocnosti nebudou vměšovat do dění v západní hemisféře. Sám Donald Trump se na Monroeovu doktrínu odvolával při ospravedlnění americké intervence ve Venezuele.
Venezuela za Evropu
Ačkoliv ruští představitelé nikdy nepředložili formální nabídku, tehdejší ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov podle Hillové mnohokrát naznačoval, že Moskva je připravena nechat Washington jednat ve Venezuele podle vlastního uvážení, pokud Spojené státy umožní totéž Rusku v Evropě. Hillová to tento týden uvedla v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
V dubnu 2019 vyslal Trump Hillovou do Moskvy, kde ruským představitelům sdělila, že „Ukrajina a Venezuela spolu nesouvisí“.
Rusové s návrhem přišli během tehdejšího napětí mezi Caracasem a Washingtonem, které Moskvu vedlo k vyslání zhruba stovky vojáků a dodávkám nových zbraní na podporu vlády prezidenta Madura. Bílý dům se tehdy spolu se svými spojenci shodl na uznání venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa jako prozatímního prezidenta země.
Návrat sfér vlivu
O sedm let později je však situace výrazně odlišná. Washington prohlásil, že po svržení Madura bude „řídit“ venezuelskou politiku. Trump zároveň obnovil své plány na získání kontroly nad Grónskem a pohrozil vojenskou akcí proti Kolumbii kvůli její roli v globálním obchodu s kokainem.
„Kreml bude z té myšlenky nadšený – že velké státy, jako je Rusko, Spojené státy nebo Čína, mají své sféry vlivu,“ uvedla Hillová. Podle ní to totiž potvrzuje princip práva silnějšího.
Hillová zároveň upozornila, že Trumpovy kroky ve Venezuele ztěžují spojencům Kyjeva možnost označovat ruskou agresi vůči Ukrajině za „nelegitimní“. „Právě jsme totiž byli svědky situace, kdy Spojené státy svrhly vládu jiné země na základě smyšleného zdůvodnění,“ řekla Hillová agentuře AP.
Trumpova administrativa svůj zásah ve Venezuele popsala jako operaci na vymáhání práva a trvá na tom, že zadržení Madura bylo legální.
Ruské ministerstvo zahraničí tento krok oficiálně odsoudilo jako porušení mezinárodního práva. Prezident Vladimir Putin se však k americké vojenské operaci veřejně nevyjádřil.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ„Skvělá práce pro špatné lidi, styďte se!“ Trump spílá soudu a hrozí novými cly
Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná. Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální síti opět zkritizoval nejvyšší soud a pohrozil novými cly.
ŽIVĚMinistři EU se neshodli na sankcích proti Rusku, Maďarsko a Slovensko jsou proti
Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací i ČTK Slovensko.
V Británii zadrželi bývalého ministra Mandelsona, který figuruje v kauze Epstein
Britská policie zadržela bývalého ministra a někdejšího velvyslance ve Spojených státech Petera Mandelsona, který figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informují o tom v pondělí tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce.
ŽIVĚKonec dohadů. Prezident Pavel nebude vládě vetovat rozpočet se schodkem 310 miliard
Prezident Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč, i když podle odborníků porušuje zákon. Řekl to v rozhovoru pro Deník.
Ženy, které se dostaly až k Babišovi. Naléhavě ho prosily o pomoc kvůli trpícím dětem
Když poslanci minulý rok schválili změnu zákona, která řešila rozvody manželů, už tehdy mnozí odborníci varovali: Bude to mít velmi negativní dopad na děti v rodinách, kde existuje domácí násilí. Tyto dopady emotivně popisují Monika Růt a Kateřina Horsinková, které volají po co nejrychlejší změně zákona. Ve své snaze se dostaly až k premiérovi Andreji Babišovi a ministrovi Aleši Juchelkovi.