Experti řekli, jak dlouho vydrží ruský „mlýnek na maso“. Klíčové jsou dva faktory

Ukrajina v posledních dnech hlásí největší postup od léta 2023. Zisk až 200 kilometrů čtverečních na východní části Záporožské oblasti experti připisují zejména vypnutí internetových terminálů Starlink pro ruskou armádu.

Zdroje deníku The Times navzdory tomu upozorňují, že situace v době čtvrtého výročí ruské invaze spíše nahrává Moskvě. Rusové po měsících pomalého postupu, vykoupeného vysokými ztrátami, tlačí na několik strategických měst v takzvaném pevnostním pásu na východě Donbasu a dál posilují svou kontrolu v Doněcké a Záporožské oblasti.

Související

Zaplať, nebo zemřeš. Ruští velitelé bohatnou na „výpalném“ z vlastních řad

Podle západních zdrojů je Ukrajina na většině fronty početně i technicky slabší, včetně úseků u Lymanu a Siversku. Pokud by ruské jednotky postoupily dál u městečka Huljajpole, mohlo by se Záporoží, jedno z největších měst na jihovýchodě země, ocitnout v dosahu FPV dronů.

Ukrajinský důstojník působící v Pokrovsku řekl britskému listu, že Rusko má naprostou převahu v letectvu i v taktických balistických střelách, což mu umožňuje účinně zasahovat logistická centra a velitelská stanoviště.

Podle Nicka Reynoldse z Royal United Services Institute Rusko „poměrně konzistentně“ proráží ukrajinské obranné linie. „Ruská armáda operuje v takovém rozsahu, že je schopna vyvíjet tlak podél celé fronty,“ uvedl. Města v pevnostním pásu jsou podle něj klíčová především kvůli terénu, který poskytuje výhodu vyššího postavení tomu, kdo je ovládá.

Vysoké ztráty, které si Rusko může dovolit

Za své postupné zisky území však Moskva platí vysokou cenu. Podle amerického think-tanku CSIS ztratilo Rusko jen loni přibližně 415 tisíc vojáků. Od začátku plnohodnotné invaze před čtyřmi lety jich bylo zhruba 1,2 milionu.

Související

Tvrdý náraz při cvičení NATO. Ukrajinci „rozdrtili“ dva prapory aliance za jediný den

Západní zdroje přesto soudí, že Rusko dokáže současné tempo opotřebovávací války udržet ještě nejméně rok. Podle britského zdroje z oblasti obrany by v optimistickém scénáři Moskva potřebovala dalších 18 měsíců bojů a přibližně půlmilionovou ztrátu, aby dobyla zbytek Donbasu. V horším případě by konflikt mohl trvat až další čtyři roky a vyžádat si kolem dvou milionů obětí.

Nic však nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo od strategie takzvaného mlýnku na maso ustoupit. Navzdory vysokým ztrátám má stále dostatek lidských rezerv.

„Ukrajina je pod obrovským tlakem. Je to mnohem menší země, takže i když mají obě strany problémy s nedostatkem lidí, Ukrajina to pociťuje mnohem citelněji. Přestože Rusové ztrácejí více vojáků, je pro ně poměrně snadné je nahradit,“ uvedl Reynolds pro The Times.

Britský ministr obrany John Healey tento měsíc také připomněl, že Moskva se stále více spoléhá na rekrutování zahraničních bojovníků z Indie, Pákistánu, Nepálu, Kuby, Nigérie nebo Senegalu.

Ke zvratu chybí 250 tisíc vojáků

Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj však odmítá, že by se válka ocitla ve slepé uličce, a poukazuje na ruské ztráty i pokračující ukrajinské ofenzivní operace.

Podle vysoce postaveného vojenského zdroje z NATO by ale Ukrajina k zásadnímu zvratu potřebovala nejméně 250 tisíc dalších vojáků a výrazně silnější výzbroj.

V souvislosti s probíhajícími mírovými jednáními zprostředkovanými Spojenými státy panuje mezi experty značná skepse. Moskva podle nich nedává najevo ochotu k zásadním kompromisům, sleduje maximalistickou strategii a nic nenasvědčuje tomu, že by počítala s brzkým koncem války.

Bývalý americký diplomat Kurt Volker proto míní, že jedinou cestou k příměří je další ekonomický tlak na Rusko. Především zpřísnění sankcí na ropný a plynárenský sektor a důslednější postup proti takzvané stínové flotile.