Ukrajina potřebuje novou finanční pomoc, aby mohla i v příštích letech financovat obranu před ruskou agresí. Evropská komise navrhla využít zmrazená ruská aktiva jako záruku pro rozsáhlou půjčku, plán však naráží na silný odpor Belgie i Spojených států. O tom, zda se jej podaří schválit včas, má rozhodnout Evropská rada už příští týden.
Už 18. prosince bude Evropská rada rozhodovat o schválení klíčové finanční pomoci Ukrajině. Plán, který Evropská komise představila začátkem prosince, počítá s využitím zmrazených ruských aktiv - z nichž je přibližně 210 miliard eur drženo v Evropě - jako záruky pro půjčku Ukrajině.
Ta by měla dosáhnout nejméně 90 miliard eur a umožnit Kyjevu financovat chod státu i armády po nejméně dva následující roky. Bez další významné zahraniční pomoci může totiž Ukrajina již příští rok na jaře vyčerpat své finanční rezervy.
Proti plánu však jednoznačně stojí Belgie, na jejímž území drží clearingový dům Euroclear 185 miliard eur, tedy většinu zmrazených ruských rezerv. Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil obavy, že by právě Belgie nakonec nesla zodpovědnost za případnou ztrátu peněz, pokud by Rusko v budoucnu požadovalo svá aktiva zpět.
EU hledá způsob, jak rozptýlit belgické obavy
Plán EU se snaží tyto obavy rozptýlit. Podle něj by banky držící ruská aktiva musely unii bezúročně půjčit odpovídající částku. EU by tyto prostředky poskytla Ukrajině a zároveň by plně odpovídala za jejich splacení. Riziko by tak nesl blok jako celek, nikoli pouze Belgie.
Brusel vychází z předpokladu, že Moskva bude muset po válce odevzdat svá aktiva jako součást poválečných reparací, pokud bude chtít, aby vůči ní byly zrušeny sankce. De Wever však varuje, že by některý členský stát - například Maďarsko - mohl v budoucnu vetovat jejich pokračování a tím Rusku umožnit domáhat se navrácení majetku.
Návrh proto počítá s využitím jiného právního rámce - klauzule o ekonomické nouzi. Ta by umožnila prodloužit sankce kvalifikovanou většinou, a tedy bez možnosti veta jednotlivých zemí.
Deník The Economist však uvádí, že podle evropských diplomatů si De Wever za svým odmítavým postojem stojí natolik, že ho bude obtížné přesvědčit, aby otočil. Kromě Belgie proti plánu aktivně lobbují i Spojené státy, podle nichž by měla být možnost vrátit Rusku zmrazená aktiva využita jako "páka" při budoucích mírových jednáních.
Nejde jen o Belgii. Francie skrývá ruské miliardy
Ačkoli největší pozornost směřuje k Belgii, nejde o jedinou zemi sedmadvacítky, která drží ruské rezervy. Podle deníku Financial Times se zhruba 18 miliard eur ruských aktiv nachází v soukromých bankách ve Francii. Paříž dlouhodobě tají jejich přesné umístění i správce s odkazem na bankovní tajemství, což vyvolává kritiku ostatních evropských zemí, zejména Belgie, která upozorňuje na nevyvážené rozložení rizik.
Francie sice myšlenku reparační půjčky podporuje, odmítá však zahrnut aktiva držená komerčními bankami, jež mají na rozdíl od Euroclearu povinnost připisovat Rusku úroky. Podle návrhu by ale tyto úroky přebrala a bankám kompenzovala EU.
Celá debata probíhá v atmosféře rostoucí frustrace některých členských států, které Ukrajině posílají neúměrně vysoký podíl finanční a vojenské pomoci. Jen minulý týden Německo vyčlenilo 100 milionů eur na opravu ukrajinské energetické infrastruktury a Nizozemsko poslalo dalších 250 milionů eur na nákup zbraní. Nespokojenost roste i v severských zemích, které navzdory své relativně malé populaci poskytly téměř třetinu veškeré podpory ze zemí NATO.
Pokud návrh 18. prosince neprojde, některé země už zvažují nouzové řešení v podobě společného dluhopisu, který by Ukrajině poskytl překlenovací úvěr. Do té doby se budou evropští politici snažit přesvědčit belgického premiéra, aby změnil svůj názor.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ani druhý pokus Jurečkovi nevyšel. Sněmovní výbor ho opět nezvolil za předsedu
Sněmovní sociální výbor ani v dnešním druhém kole volby nezvolil exministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za svého předsedu. V tajném hlasování ho podpořilo devět z 20 poslanců a poslankyň. V čele výboru je od loňska lidovecká poslankyně Monika Brzesková. První kolo se konalo před měsícem, po Jurečkově nezvolení výbor volbu přerušil.
ŽIVĚ Íránský ministr bezpečnosti Chatíb je mrtvý, tvrdí Izrael
Izrael při vzdušném útoku na Írán v noci na středu zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac a dodal, že během středy přijdou "významná překvapení". Írán smrt ministra zatím nepotvrdil.
ŽIVĚ Rusko plánuje nastěhovat 114 tisíc lidí na okupovaná území Ukrajiny
Rusko plánuje do roku 2045 přesunout na okupovaná území na Ukrajině téměř 114 tisíc lidí. Vyplývá to z rozvojových plánů ruských státních institucí, které se týkají částečně obsazených oblastí na východě a jihu země, jež Moskva považuje za své. Podle dostupných údajů zůstává značná část těchto regionů nadále pod ruskou kontrolou.
Zasáhněte proti černému trhu, naléhají zastánci kratomu na Babiše. Ten vinil Fialu
Když premiér Andrej Babiš obviňoval na začátku března vládu Petra Fialy, že kvůli ní končí na jednotkách intenzivní péče děti užívající kratom, mnozí ho upozorňovali, že příčina problému leží jinde. Pondělní verdikt vlády, která fakticky podpořila už existující kontrolovaný prodej, ukázal, že Babiš to začíná chápat. Teď jde o to, zda a jak stát zasáhne proti nelegálnímu prodeji. Cest je více.
Na severu Česka se objevila vzácná šelma. Nečekané setkání se podařilo vyfotit
Bylo to setkání, na jaké se jen tak nezapomíná. Na silnici u obce Doubice, na pomezí dvou chráněných území, se řidičce a její rodině naskytl výjimečný pohled: ve světlech reflektorů se objevil rys ostrovid. Vzácné zvíře se jim podařilo nejen bezpečně nechat přejít silnici, ale také zachytit na fotografii. Podobné důkazy o jeho výskytu jsou přitom v regionu stále spíše raritou.