Blíží se pád dalšího Putinova spojence? Íránský vůdce plánuje útěk do Moskvy

Zatímco Íránem otřásají největší protivládní protesty za poslední roky, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí má podle zpravodajských informací připravený plán útěku do Moskvy. Scénář by měl být aktivován v případě, že by bezpečnostní složky přestaly potlačovat nepokoje a teokratický režim by ztratil kontrolu nad ulicemi.

Od konce prosince otřásají městy napříč Íránem rozsáhlé protesty vyvolané prudkou inflací a zhoršující se ekonomickou situací. Nepokoje zachvátily 26 z celkem 31 provincií země a provází je požáry, strhávání vládních billboardů i střety s ozbrojenými složkami.

Ty podle svědků a aktivistů volí proti demonstrantům brutální prostředky, při potlačování protestů bylo zabito nejméně 19 demonstrantů. Americký prezident Donald Trump v reakci na násilné zásahy pohrozil „tvrdou reakcí“, pokud by počet obětí dále rostl.

Přestože íránský islámský režim zažil již řadu protirežimních demonstrací, současná situace se podle komentátora Johna Kenneyho v textu pro server Info.cz liší v jednom zásadním ohledu. K protestům se totiž připojila i vlivná vrstva tradičních obchodníků – takzvaných bazaristů.

Protesty v Íránu | Video: Reuters

Ti přitom dříve byli pevnou oporou islámského režimu a sehráli významnou roli i během islámské revoluce v roce 1979, která pomohla ajatolláhu Rúholláhu Chomejnímu převzít moc.

Plány na exil v Moskvě

Podle britského deníku The Times, jenž se odvolává na zpravodajské služby, má proto 86letý ajatolláh Alí Chameneí připravený plán útěku z Teheránu. Ten by měl být aktivován v případě, že by nejvyšší vůdce dospěl k závěru, že armáda a bezpečnostní složky dezertují, přebíhají na stranu protestujících nebo odmítají plnit rozkazy.

Cílovou destinací by měla být Moskva, kam v prosinci 2024 uprchl také Chameneího spojenec syrský diktátor Bašár Asad poté, co do Damašku vpadly povstalecké jednotky. Chameneí svého spojence Vladimira Putina obdivuje a podle Beniho Sabtiho, bývalého příslušníka izraelských tajných služeb, zároveň nemá žádné jiné místo, kam by mohl utéct.

„Mají připravenou únikovou trasu z Teheránu pro případ, že by cítili nutnost uprchnout,“ uvedl jeden ze zdrojů deníku The Times s tím, že součástí příprav má být také shromažďování majetku, nemovitostí v zahraničí a hotovosti, které by měly Chameneímu zajistit bezpečný odchod do exilu.

Podle vyšetřování agentury Reuters z roku 2013 disponuje Chameneí prostřednictvím neprůhledných polostátních charitativních nadací majetkem odhadovaným až na 95 miliard dolarů.

Oslabený „paranoidní“ vůdce

Hodnocení zpravodajských služeb rovněž uvádí, že od loňské války s Izraelem je Chameneí psychicky i fyzicky oslabený. Na veřejnosti se objevuje jen zřídka a během současných protestů nebyl vidět ani slyšet vůbec. Zpráva ho označuje za „paranoidního“ vůdce, který je „na jedné straně silně ideologicky motivovaný, na straně druhé je však pragmatický ve vnímání reality“.

Chameneí se po islámské revoluci v roce 1979 stal náměstkem ministra obrany a členem vládní rady, než byl zvolen prezidentem. Po smrti nejvyššího vůdce Rúholláha Chomejního se následně dostal do čela země, a to navzdory tomu, že nesplňoval tradiční požadavky na náboženské vzdělání a autoritu, které tato funkce běžně vyžaduje.

Sám sebe Chameneí vnímá jako vůdce šíitských muslimů po celém světě, čímž ospravedlňuje investice do takzvané osy odporu – Hizballáhu v Libanonu, Hamásu v Gaze a šíitských hnutí a milic v Iráku, Sýrii a Jemenu. Právě oslabení těchto struktur během války s Izraelem však vedlo řadu Íránců k otázce, proč režim upřednostňoval zahraniční spojence před vlastními občany, kteří dnes čelí rekordní inflaci a stále se zhoršujícím životním podmínkám.