Řada lidí spoléhá na to, že koronavirovou epidemii v Česku zastaví, nebo alespoň výrazně zpomalí teplejší počasí. Virologové o chování nového typu koronaviru stále hodně nevědí, ale zprávy ze subtropických a tropických oblastí příliš nadějí nepřináší. Podívejte se, jak o chování viru v teple mluví šéf skupiny strukturní virologie z CEITEC na Masarykově univerzitě Pavel Plevka.
Důchodce Oldřich Tichý se vydal den před vyhlášením nouzového stavu v Česku na dlouho plánovanou cestu do New Yorku. Pandemie koronaviru ho dostihla v rodinném bytě na Floridě. Na konzulátě ve Washingtonu DC mu doporučili, pokud je v bezpečí u příbuzných, aby se nepokoušel odletět zpět do vlasti. Budu se muset připojistit, kvůli mému věku to je velmi drahé, popisuje Tichý z bytu v Boca Raton.
Remdesivir viru znemožňuje, aby se v buňce dál množil, vysvětluje funkci experimentálního léku proti koronaviru farmaceut Lukáš Dušek. Podle něj by při léčbě nemoci Covid-19 také mohly pomoci léky proti chřipce, HIV nebo artritidě. Problémem ale potom může být jejich celosvětový nedostatek. V dalším dílu cyklu Život v pandemii farmaceut Dušek také zdůrazňuje, že samotné léky pandemii nezachrání.
Lékařské fakulty v Olomouci a Praze začínají na pokyn vlády připravovat testování reprezentativního vzorku populace na nový typ koronaviru. Týkat se bude pěti tisíc obyvatel Prahy. Výsledky napovědí, jak dlouho budou Česko svírat karanténní opatření. "Pokud se ukáže, že podstatná část populace prošla infekcí, tak je bude možné uvolnit. To ale moc pravděpodobné není," tvrdí virolog Pavel Plevka.
V Ústřední vojenské nemocnici v Praze je jedno z odběrových míst pro vzorky na testování nákazy Covid-19. Ve špičce, tedy ráno a kolem oběda, má fronta díky rozestupům až několik stovek metrů. Lidé rozestupy dodržují, výrazně víc je tu těch, které mají žádanky od hygienika, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvčí ÚVN Jitka Zinke.
Zdravotní sestry z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze popisují, v jakých podmínkách pracují na oddělení s pacienty s nakažlivou nemocí Covid-19. Napít se a na záchod mohou odejít až po několika hodinách. "Nejvíc trpí naše nosy a ruce. Jsme ale chráněny lépe, než lidé tam venku," dodávají o přestávce na kafe sestry.
Riziko nákazy se může zvýšit, pokud si roušku budeme upravovat, sahat na ní a nemýt si ruce, tvrdí Petr Smejkal, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Podle něj poskytují při správném zacházení větší ochranu látkové roušky. U nich ale není nutné mít několik vrstev látky.
Češka Anna Povolná studuje v jihokorejském Tegu, které se stalo epicentrem nákazy koronaviru SARS-CoV 2 v zemi. Ačkoliv potenciál pro šíření byl obrovský, místní si s epidemií, alespoň prozatím, poradili velmi dobře. Smrtnost je nízká a život se pomalu začíná vracet do normálních kolejí. Jak je to možné? Podívejte se na krátké video, v němž Češka popisuje tamní opatření pro boj s nákazou.
S lokalizací potenciálně nakažených osob koronavirem by mohla od příštího týdne pomáhat nová mobilní aplikace od uskupení COVID19CZ. Prostřednictvím Bluetooth bude sbírat identifikátory jiných mobilních telefonů v okolí uživatele, a v případě potvrzení jeho nákazy umožní hygienikům kontaktovat telefony, se kterými byl podle aplikace v intenzivnějším kontaktu.
Potřebujeme dárce krve, říká primář oddělení hematologie a krevní transfuze Miloš Bohoněk z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. I když spotřeba krve aktuálně klesla asi o 70 %, dárci jsou vítáni. Přestože nemocnice jsou teď obecně kvůli výskytu koronaviru rizikovým místem, odběrová pracoviště jsou ošetřena a připravena i na prvodárce.
Není jisté, jestli po prodělání nemoci Covid-19 na ni budeme mít protilátky, tvrdí imunolog Zdeněk Zadražil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj může být potom člověk vůči novému typu koronaviru imunní jen pár měsíců. V dalším dílu cyklu Život v pandemii imunolog Zadražil odpovídá i na to, jestli mohou mít pacienti, kteří prodělají onemocnění Covid-19, trvalé následky.
Matematik a experimentální ekonom René Levínský je přesvědčen o tom, že Česko potřebuje dlouhodobý epidemiologický model. Nemoc Covid-19 tu totiž s námi může být i roky, dokud nevznikne účinná vakcína. Zabývat bychom se tak měli různými přístupy zvládání epidemie, protože "vypnutí republiky" formou totální karantény je dlouhodobě neudržitelné. Podívejte se na video.
Nedá se jednoznačně říct, kdo je superpřenašeč, obecně jde o jednotlivce, kteří nakazí víc než dva lidi, tvrdí virolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Ivan Hirsch. Podle něj jsou tzv. superpřenašeči i teď mezi námi v Česku, jejich nebezpečnost v posledních dnech naštěstí výrazně snižuje nošení roušek.
Mimořádný nápor zažívá od čtvrtka tísňová linka 156 v Brně. Mluvčí městských policistů Jakub Ghanem vysvětluje, že řada telefonátů se týká nařízení vlády o zakrývání obličeje. "Hodně jich není opodstatněných, lidé upozorňují například i na osoby, které na balkoně rodinného domu kouří cigaretu," říká Ghanem. Jak na tyto telefonáty strážníci reagují? Dozvíte se ve videu.
Jestli jste venku, tak si na nos, ústa a uši raději vůbec nesahejte. Pokud dodržujete bezpečnou vzdálenost, je teď přenos dotykem nebezpečnější, na některých površích vydrží viry desítky hodin, varuje ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Kolikrát si člověk sáhne na obličej během dne? A jaké povrchy jsou nejnebezpečnější? Podívejte se na video z cyklu Život v pandemii.
Není potřeba se hned obávat prvních příznaků a volat záchrannou službu, důležité je v tuto chvíli především nenakazit ostatní, tvrdí primář I. interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Lékaře podle něj potřebují především rizikoví pacienti se těžkými příznaky. Jak je poznat? Jak se uklidnit? A jak jednoduše zjistit, jestli třeba nepatříte mezi lidi, které by virus mohl ohrozit?
V obchodech chybí v době pandemie koronaviru 20 tisíc zaměstnanců. Ukrajinky odjely domů za rodinami, říká šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něho obchodní řetězce raději nechávají prázdné regály, aby bylo více lidí na pokladnách. Cíl prodejen je, aby lidé nakoupili a rychle opustili obchod.
Přijměte šok z karantény a nastavte raději tvrdší režim, radí psycholog Dalibor Špok. Při pobytu doma v režimu home office doporučuje nedělat to, co doma děláte obvykle. Vystavovat se mírnému stresu je v pořádku, cestou do pekel je naopak pití nadměrného množství alkoholu. Špok zároveň apeluje na příbuzné seniorů, aby jim volali a povídali si s nimi - i o zdánlivých banalitách.
Čím déle jste v prostoru s nakaženým člověkem, tím je pravděpodobnost nákazy vyšší, říká Ruth Tachezy, viroložka a vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ohroženější skupinou jsou podle ní kuřáci. "Záleží také na imunitním systému," podotýká Tachezy pro Aktuálně.cz. Podívejte se na rozhovor, kde viroložka odpovídá na základní otázky k nákaze Covid-19.
Piráti i další opoziční poslanci opět kritizovali premiéra Andreje Babiše kvůli absencím na pravidelných debatách o písemných interpelacích. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek dokonce mluvil o možném svolání mimořádné schůze sněmovny, na které by plénum mělo ministerského předsedu vyzvat k tomu, aby na interpelace chodil. Babiš odpoledne zopakoval, že na písemné interpelace chodit nebude.
