I jeden den po setkání s nakaženým člověkem má rozhodně smysl se jít nechat otestovat. Nikdy totiž nevíme, jakou dávku viru člověk dostal. Pokud byla vysoká, i den po kontaktu by PCR test mohl něco ukázat. Jistější je to samozřejmě až v případě propuknutí příznaků, říká pro Aktuálně.cz viroložka Naděžda Sojková z Oddělení klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Bulovka.
Brazilské město Manaus čelí už podruhé masivní vlně nakažených infekcí covid-19. Podle tamních úřadů však v loňském roce onemocnění prodělalo přes 70 procent obyvatel. Nyní ale nemocnice v amazonské metropoli opět nestíhají. "Je to pro nás varovný příklad, protože když se opatření nezvládnou, tak to může vést k velikému neštěstí," komentuje situaci pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka.
Virus určitě nezmizí a bude se ještě nějakou dobu v populaci šířit, v tomto smyslu bych nebyl tak optimistický, nějaké druhy vln ještě pár měsíců uvidíme, říká pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nynější poklesy nakažených nejsou tak výrazné a nelze odhadnout, kdy se dostaneme například ke stovkám nakažených denně, vysvětluje.
Smrt je v české společnosti obecně tabuizovaným tématem. Umírání v důsledku onemocnění covid-19 ještě akcentovalo problematiku konce života. Počet zemřelých považujeme za běžné číslo statistiky, ale přitom jsou ta čísla poměrně vysoká. Je důležité, abychom se na počet zemřelých dívali jako na osud každého člověka, říká pro Aktuálně.cz Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze.
Reakce na vysokou virovou nálož se u každého člověka liší a závisí také na stavu jeho slizniční imunity. Člověk, který žije ve znečistěném životním prostředí, kouří a nevětrá, má slizniční imunitu oslabenou. Virus pak má snazší cestu k proniknutí do organismu, říká pro Aktuálně.cz vědkyně Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Masarykovy univerzity.
To, že ministr Jan Blatný má na sobě neustále respirátor, je správně. Vysílá tím k veřejnosti důležitý signál. Hodně lidí kvůli tomu sice nezná jeho obličej, ale to nepovažuji za problém. Politici by měli roušky a respirátory nosit i v situacích, kdy to není dle vládních nařízení nezbytně nutné. Ministr by měl jít příkladem, říká pro Aktuálně.cz Karel Komínek, expert na politický marketing.
Krevní skupina by mohla mít vliv na závažnost infekce covid-19. U koronavirového onemocnění je známo, že aktivuje krevní srážení a lidé s krevní skupinou A mají větší sklon k tvorbě sraženin a častěji trpí infarkty a mrtvicemi. Mezi těmi, kteří pak skončí v nemocnici, může být krevní skupina A více zastoupena, říká pro Aktuálně.cz Petr Turek, primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice.
V naší společnosti se pořád čeká na to, kdy už bude počet nakažených dost nízký. Je důležité, aby zazněl jasný cíl, kterého chceme dosáhnout - jako například uvolnění kapacit v nemocnicích do takového stavu, aby mohl každý s akutním problémem dostat lékařskou péči. Vláda také musí přesvědčit a motivovat lidi, aby se nechali proti koronaviru očkovat, říká pro Aktuálně.cz psycholog Jan Krajhanzl.
Lidé by neměli zanedbávat testování i na jiné viry, než je pouze SARS-CoV-2. Například u žloutenky typu C zvyšuje její včasné odhalení šanci na vyléčení. Problém je nyní v tom, že se lidé bojí navštívit lékaře. Tento strach musí nepochybně vést k poklesu koloskopií, což je zákrok k prevenci vzniku rakoviny konečníku a tlustého střeva, říká pro Aktuálně.cz hepatogastroenterolog Petr Urbánek.
O dětech jako šiřitelích nákazy covid-19 toho víme hrozně málo, tvrdí virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jsou totiž většinou bezpříznakové, a proto nelze jednoduše poznat, jestli to byly ony, kdo rodiče nakazil, nebo naopak.
V případě pandemie španělské chřipky došlo k úplnému promoření a velkým úmrtím. Doufám, že se to nestane i s koronavirem, proto si myslím, že má smysl proti němu bojovat. Katastrofický scénář, když se mu neubráníme, je takový, že virus zabije, kolik lidí bude moct, a to nebude malé číslo. Mohlo by být srovnatelné i se španělskou chřipkou, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
První dobrovolníci popisují své zkušenosti s vakcínou firmy Pfizer, která v minulých dnech dle prvních výsledků vykázala 90% účinnost při chránění před novým typem koronaviru. Jedním z těch, kteří se očkování v testovacím stadiu zúčastnili, byl i americký lobbista Glenn Deshields. Bylo to jako těžká kocovina, popisuje ve videu, které zveřejnila agentura Reuters.
Až bude společnost proočkovaná a část lidí bude mít imunitu po prodělání nemoci, koronavirus bude pravděpodobně mezi námi dále kolovat. Vyhovuje mu chladnější počasí, tak se tady jednou za rok objeví. Je možné, že časem také vzniknou mutace, které nebudou způsobovat tak vážná onemocnění. Není ale vyloučeno, že zmutuje i do horší varianty, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Na jaře jsme celou situaci prožívali jinak, naše emoční reakce na první vlnu byla velice silná. Od jara jsme si ale na situaci zvykli a emoce přestaly působit na chování lidí během epidemie. Už nejsou tím, co by nás burcovalo. Lidé se rozdělili na dva tábory a tato polarizace společnosti ovlivňuje průběh epidemie a šance na její zvládnutí, říká pro Aktuálně.cz psycholog Dalibor Špok.
Lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger tvrdí, že v současnosti mají pro covidové pacienty dostatek plicních ventilátorů.
Zapojení armády, řady rakví i svědectví z nemocnic o umírání na chodbách. V březnu byly obrázky z italského Bergama odstrašujícím příkladem. Novinář týdeníku Respekt Tomáš Brolík epicentrum jarní koronavirové krize před týdnem navštívil. Z výpovědí lékařů i nakažených sepsal reportáž, která osvětluje, co se na místě dělo.
Tak vysoká čísla nakažených byla naprosto předvídatelná. Nemyslím si, že jsme si virus přivezli v létě ze zahraničí, virus zkrátka nezmizel a nebylo dobré rozvolňovat opatření příliš rychle a všechna. Do budoucna je potřeba jiný přístup, a to omezovat akce s velkým počtem lidí, kde dochází k masivnímu přenosu viru, říká pro Aktuálně.cz hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Koronavirus se šíří aerosolem daleko snadněji v chladných měsících. Jde o mikrokapénky, které se dostanou do vzdálenosti daleko přesahující dva metry, vysvětluje hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal.
Z hlediska všech opatření, která člověk může udělat, je určitě důležitá zdravá životospráva, a to nejen kvůli viru SARS-CoV-2. Lidé by se hlavně měli snažit žít stejně jako před příchodem covidu-19 a nepodléhat strachu. Ten je to nejhorší, co nám může nyní uškodit, tvrdí imunolog a alergolog Vojtěch Thon z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Většina společnosti začátek šíření koronavirové infekce připisuje letošnímu jaru. Podle imunologa Vojtěcha Thona z Masarykovy univerzity v Brně se ale virus SARS-CoV-2 začal globálně šířit už loni na podzim. Z pravděpodobného ohniska v čínském Wu-chanu v tu chvíli dál létaly spoje do celého světa. Trvalo dlouhé měsíce, než se město uzavřelo.
