Počty nově nakažených koronavirem se v Číně v posledních týdnech pohybují v řádu jednotek a život v zemi se na rozdíl od mnoha evropských států dal znovu do pohybu. Je to důsledkem toho, že se tam lidé byli ochotni vzdát části svého pohodlí a nosit roušky třeba i během léta. Byli schopni to dodržovat, a proto si myslím, že jsou jejich čísla tak nízká," komentuje situaci v Číně virolog Jiří Černý.
S nadcházejícím ochlazením přibude respiračních onemocnění. Primář oddělení ORL (ušní, nosní, krční) v Thomayerově nemocnici Jan Paska tvrdí, že rozdíl mezi příznaky nemoci covid-19 a chřipky je v rané fázi prakticky nemožné poznat. Jediným vodítkem je testování, ale ani to není stoprocentní, tvrdí lékař.
Na lidském těle je jen málo míst, která jsou infekčnější než ústa, a tím pádem kamkoliv jinam roušku dáme, tak je to vylepšení, popisuje vhodné skladování roušek docent Václav Čuba z Katedry jaderné chemie ČVUT. Podle něj je po sundání roušky nejlepší variantou ji uložit do igelitového sáčku. Nošení roušky na paži nebo v batohu, pokud zrovna není nutné ji mít nasazenou, také nevadí, dodává Čuba.
Respirátory jsou obecně ochranné pomůcky určené pouze k jednorázovému použití. Podle vědců z Českého vysokého učení technického ale existuje několik metod jejich nouzové sterilizace. Díky ní je možné respirátory několikrát opakovaně použít, a to mnohdy jen s nepatrnou ztrátou filtračních schopností. Postačí k tomu například horkovzdušná nebo mikrovlnná trouba.
Zvládnutí první vlny do značné míry souviselo s drastickými opatřeními vyhlášenými v půlce března. Na 2 měsíce se v Česku téměř zastavil život. Restrikce schválené v nouzovém stavu doprovázelá ostrá prohlášení politiků. Premiér Andrej Babiš mluvil o tom, že jsme ve válce s virem. A doporučoval mj. nošení roušek i v autě. Byla to chyba, tvrdí redaktorka Zdravotnického deníku Ludmila Hamplová.
O chování viru v populaci jsme se dozvěděli hrozně moc, to, co platilo na jaře, ale platí i dnes, tvrdí matematik z Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský. Nárůst případů odpovídá tomu, že se lidé přestali chránit. Je pravděpodobné, že situace se výhledově výrazně zhorší.
"Udržujte sociální vzdálenost," vítá návštěvníky kavárna Rothe v severoněmeckém Schwerinu poté, co v rámci uvolňování karantény mohla znovu otevřít. Místo značek a plexiskel ale zákazníkům nabídla speciální klobouky s barevnými vodními "nudlemi".
"Kdyby nákaza mezi osobami bez domova vypukla, tak by následky mohly být opravdu dalekosáhlé," říká David Varyš, student medicíny a jeden z členů spolku Medici na ulici, který dobrovolně už 4 roky ošetřuje bezdomovce. Nyní je kvůli epidemickým opatřením jejich práce v terénu náročnější. Informovanost bezdomovců je stejná jako v běžné populaci, někteří o situaci ani vědět nechtějí, tvrdí Varyš.
Jednou z vědeckých laboratoří, které v Česku zkoumají koronavir SARS-CoV-2, je i Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích. Virolog Martin Palus ukazuje, jak s živým virem pracují, jak zabezpečí, aby neunikl, a jak ho nakonec utopí.
Češka Kateřina Krausová žije ve švédském Stockholmu rok a půl, krizi spojenou s koronavirem tak zažila v plném rozsahu. Přístup vlády, která sází na doporučení a osvětové kampaně, schvaluje. Veřejnost se většinou chová ukázněně, i když i tady se najdou výjimky, tvrdí. To nejhorší je za námi, věří Krausová, která ve videu popisuje také přístup Švédů k odstupům a rouškám.
Češi jsou genetickou výbavou v rámci Evropy něčím výjimeční. Ale neumíme říct, že bychom spolu s Němci byli proti nemoci covid-19 lépe vybaveni než Evropané z jihu kontinentu, reaguje na tvrzení epidemiologa Prymuly Lucie Benešová, šéfka výzkumného ústavu Genomac. Ústav založil Českou národní geografickou databázi, ve které si lidé, kteří mají vypracovaný genetický test, mohou vyhledat příbuzné.
"U těch, kteří prodělali virus, po 14 dnech odebereme krev a získáme plazmu. Tak bychom měli získat protilátky proti koronaviru," popisuje novou formu léčby Martina Vašáková, přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Takovou plazmu chtějí podávat těžce nemocným pacientům a podle Vašákové by mohla pomoci i tomu, aby infekce neprobíhala tak bouřlivě a tolik neponičila plíce nemocného.
Kateřinská zahrada v Praze se zaplnila seniory. Mohli se zde dobrovolně účastnit testování kolektivní imunity na nový typ koronaviru v české populaci. Lidé před samotným testem nedodržovali rozestupy, někteří měli problémy s vyplněním dotazníků a osobních údajů, jiní naštvaně odcházeli, protože se na ně první den testování nedostala řada.
“Osobně mě současná situace na jednu stranu strašně těší, ale na druhou si myslím, že ji musíme pozorovat s určitou nervozitou,” říká Jan Vydra, primář jednotky intenzivní péče z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Podle něj by lidé při uvolňování opatření neměli polevit v ostražitosti. Nikdo nemůže říct, jestli v následujících týdnech nedojde k opětovnému zhoršení, tvrdí primář.
"Obyvatelstvo je tak vystrašené, že se bojí chodit s normálními zdravotními obtížemi do nemocnic," říká Martina Vašáková, přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Opatření sice přispěla k tomu, že rozšíření koronaviru není v ČR tak výrazné, ale téměř úplné zmražení zdravotní péče může některé pacienty stát i život, tvrdí předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
"Má určitě smysl používat v roušku, když přicházím do úzkého kontaktu s lidmi, ale uprostřed parku, když venčím psa, je její nošení naprostý nesmysl," říká novinářka Ludmila Hamplová, která se dlouhodobě specializuje na oblast zdravotnictví. Ne všichni lidi vědí, jak s rouškami zacházet, vláda postavila politiku jejich nošení hodně restritiktivně, nabádá to k bonzování, tvrdí.
Mluvčí sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix si stěžuje za řidiče kamionů kvůli protipandemickým kontrolám. Ti v minulých dnech stáli na hranicích v dlouhých kolonách. Pokud vláda přejezd hranic pro nákladní dopravu nezjednoduší a nezrychlí, může to podle zástupce dopravců zpozdit nebo ohrozit základní zásobování. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček už slíbil nápravu.
Výzkum imunity netopýrů může vést k účinnému léku na nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, tvrdí Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně. Člověk zná asi jen 10 antivirotik, netopýři si přitom dokážou poradit se všemi virovými onemocněními, vysvětluje. Jak je to možné? Co víme o oblasti, odkud sars-cov-2 pochází? Podívejte se na krátký rozhovor.
Hlavní epidemioložka teplické hygienické stanice Eva Poláčková zažívá jedno z nejnáročnějších období své kariéry. Nošení roušky a udržování odstupu podle ní výrazně snižuje riziko nákazy, myslet je ale potřeba i na to, že nový typ koronaviru je přítomný také v moči a stolici. Součástí naší práce je také reagovat na telefonáty lidí, někdy je to zábava, dodává.
Lékař Jakub Jarý pracuje na infekčním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Prakticky denně přichází do kontaktu s pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19. Jak vypadá jeho běžný pracovní den? A proč není radno nový typ koronaviru podceňovat? Podívejte se na video.
