Psal se rok 1898 a britské impérium budovalo železnici napříč divokou krajinou dnešní Keni. Mělo jít o pokrokový projekt, symbol vítězství civilizace nad přírodou. Jenže místo toho se staveniště u řeky Tsavo proměnilo v děsivé místo, kde noc co noc mizeli lidé. Do tábora dělníků se začali vkrádat dva obrovští lvi, kteří jako by snad nelovili pro potravu, ale pro potěšení. Co k tomu šelmy vedlo?
V silvestrovském čísle Mladého světa v roce 1984 vyšel rozhovor s tehdy devětadvacetiletým projektantem Státního ústavu pro územní plánování Miroslavem Hrdličkou. Povídání se točilo kolem jeho záliby v cestování vlakem. Hrdlička se v rozhovoru mimo jiné svěřil, že má cíl projet všechny tratě Československých drah. Z touhy se zrodil Klub železničních cestovatelů (KŽC), který letos slaví už 40 let.
Výbuchy dvou mostů v ruských regionech u hranic s Ukrajinou si vyžádaly sedm mrtvých a desítky zraněných. Jeden z mostů se zřítil přímo na osobní vlak s téměř čtyřmi stovkami cestujících. Incidenty přišly těsně před plánovanými mírovými jednáními o válce na Ukrajině.
V Praze se chystá nový stavební projekt. Jde o železniční propojení mezi pražským hlavním nádražím a ruzyňským letištěm. Vlaky by zde měly začít jezdit nejpozději v roce 2035. Do té doby by mělo být hotové propojení hlavního nádraží s Masarykovým. Právě z "Masaryčky" by měla už od roku 2030 vést trať z centra města na letiště. V galerii si prohlédněte, jak bude spojení na letiště vypadat.
Vlaky mezi pražským hlavním nádražím a ruzyňským letištěm by měly začít jezdit do roku 2035. Do té doby by mělo být hotové propojení hlavního nádraží na Masarykovo nádraží, odkud by podle současných plánů měla od roku 2030 vést trať z centra metropole na letiště.
Kolem železničního mostu pod Vyšehradem se v posledních letech rozpoutala ostrá debata. I když společnosti SUDOP Praha a Top Con Servis pracují na zcela nové verzi stavby, milovníci momentální verze mostu a občanská iniciativa stále neztrácí naději a chtěla by zvolit jinou cestu – citlivou rekonstrukci, která zachová jeho historický charakter a zároveň splní nároky moderní dopravy.
Alstom hledá spoustu výmluv. Tak hodnotí Michal Krapinec, generální ředitel Českých drah, probíhající vyjednávání. Po uplynulé zimě, kdy sníh a námraza bezdůvodně zastavovaly lokomotivy vybavené zabezpečovačem ETCS, národní dopravce požaduje, aby francouzská firma zjednala rychlou nápravu. Řešení se podle Krapince nehledá tak rychle, jak by České dráhy potřebovaly.
Spoje Českých drah loni přepravily 169 milionů cestujících, což je o čtyři a půl milionu více než v roce 2023. Osobní doprava si navíc připsala i nejlepší výsledek v historii - 635 milionů korun před zdaněním. Přesto je velmi pravděpodobné, že letos v prosinci opět stoupne cena jízdenek. "Vychází to z toho, co se na trhu děje," reaguje v rozhovoru Michal Krapinec, generální ředitel Českých drah.
Zatím poslední kolaps související se zabezpečovačem ETCS zažily české železnice ve čtvrtek 27. března. Vypadl mobilní signál, na němž systém funguje, a vlaky na hlavním koridoru mezi Prahou a Ostravou nabíraly i několikahodinová zpoždění. Jak nyní zjistil deník Aktuálně.cz, za první čtvrtrok provozu zastavilo kvůli chybě ETCS 1400 vlaků z celkových 122 tisíc spojů.
Na zapomenuté trati v srdci Česka začal jezdit vlak, jaký Evropa dosud nepoznala. Edita je první autonomní souprava, která bude pravidelně přepravovat cestující na otevřené železnici. „Je to zásadní inovace a důležitý testovací krok pro celý sektor,“ říká expert na železnici Martin Kacetl. Za projektem stojí výrobce dopravní zabezpečovací techniky AŽD Praha.
V roce 2025 slaví železnice 200 let od chvíle, kdy 27. září 1825 vyjel první osobní vlak v Británii na trati Stockton-Darlington. Tato revoluční událost odstartovala éru moderní železniční dopravy, která změnila svět. Prohlédněte si kolorované historické snímky, které vás přenesou do zlaté éry parních lokomotiv a připomenou kouzlo dávných železničních časů.
Už v roce 2022 začal na české železnici testovací provoz pod dohledem evropského zabezpečovacího systému ETCS, jehož zavádění dosud stálo více než osmnáct miliard korun. Ani tak dlouhá doba a utracená suma však nestačily k tomu, aby Správa železnic zvládla všechny nástrahy nového zařízení. Masivní výpadek minulou sobotu zastavil provoz na několik hodin, věc se v pondělí řešila na ministerstvu.
Úsek kolem České Třebové dlouhodobě patří mezi nejvytíženější, ale také nejzastaralejší části železničního koridoru mezi Čechami a Moravou. Poslední velkou opravou prošel v 50. letech. Nyní čeká klíčový uzel velká rekonstrukce. Vymění se koleje, postaví nová nástupiště, přibude lávka. S cenou 20 miliard korun se zařadí mezi největší investice na železnici v Česku. Hotovo by mělo být v roce 2031.
Česko zatím elektrifikovalo přibližně třetinu tratí, evropský průměr činí 57 procent. Česko tak výrazně zaostává za zeměmi unie. Vyplývá to ze studie, kterou ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu ACRI loni v červenci vypracovala Fakulta dopravní Českého vysokého učení technického v Praze.
Německé dráhy Deutsche Bahn zveřejnily video, na kterém pomocí vizualizace podrobně popisují podobu chystané rychlotratě propojující Drážďany s Prahou. Krušné hory překoná trať tunelem, který se stane nejdelším v Německu.
Vlaky v Česku jezdí od neděle podle nových jízdních řádů. Pro cestující přinášejí mnoho změn, například zavedení Baltic expressů, které čtyřikrát denně propojí Prahu s Baltským mořem a cestu do Gdaňsku zkrátí o tři hodiny. Na některých spojích se nově objeví moderní soupravy ComfortJet. Jinde se naopak budou muset cestující smířit s nižší kvalitou, než byli dosud zvyklí.
Tragédií mohla skončit nedělní mikulášská akce na nádraží v Zábřehu. Dva dospělí a tři děti tam přecházeli přes koleje právě ve chvíli, kdy stanicí projíždělo pendolino. Strojvedoucí stihl zpomalit a zahoukat, lidé tak na poslední chvíli uskočili. Událostí už se zabývá policie.
Po první české vysokorychlostní trati začnou vlaky jezdit během deseti let. Půjde o 80kilometrovou železnici mezi Přerovem a Ostravou, známou jako Moravská brána. Na ní Pendolina nebo Railjety budou moci ukázat, že opravdu umí jezdit 200 nebo 230 kilometrů za hodinu. Takový je aktuální vládní plán a podobný časový horizont očekávají také odborníci.
Evropská komise vyměřila pokutu 48,7 milionu eur (1,2 miliardy korun) Českým drahám a rakouské železniční společnosti ÖBB za to, že uzavřely tajnou dohodu o použitých osobních železničních vagonech, která poškozovala českého dopravce RegioJet. Obě společnosti porušily antimonopolní pravidla EU, uvedla komise. České dráhy s pokutou ani se zdůvodněním nesouhlasí.
Japonsko se stalo po druhé světové válce technologickou velmocí, která "dobyla" svět nejen svou elektronikou, ale i automobily nebo motocykly. Symbolem modernizace země, která za války byla terčem ničivého bombardování, po němž se její průmysl ocitl v troskách, se staly rychlovlaky šinkansen. První se rozjel před 60 lety, 1. října 1964. Podívejte se na historické i současné snímky.
