Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje. Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by také měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.
Když se před 130 lety do útrob pařížského nádraží Montparnasse vřítil vlak, čas jako by se zastavil. Lokomotiva prorazila ochranné nárazníky, prolétla halou, vyletěla z okna a zůstala viset nad ulicí. Nikdo tehdy nechápal, jak se něco takového mohlo stát. Nehoda, která i přes svoji hrůzostrašnost vzala život jedinému člověku, se proměnila v symbol lidské pýchy a ironie technologického pokroku.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta. Železnice je přitom na Ukrajině životně důležitým prostředkem.
Rusové přišli s novou strategií a od léta útočí na dodávky západních zbraní, které míří k ukrajinským vojákům na frontu. Zaměřují se na hlavní železniční uzly, elektrické rozvodny, depa s lokomotivami a nádraží, na kterých čekají na spoj i civilisté.
Vlakový provoz v rakouském St. Pöltenu jen tak někdo nezastaví. Emil to ale dokázal. Los, který se minulý týden z Česka přesunul k našemu jižnímu sousedovi, se dostal na koleje a zařídil tak několikahodinovou výluku na hlavní trati Vídeň–Salcburk, jak informoval server ABC News. Příběh Emila sleduje celé Česko a zdá se, že v Rakousku tomu nebude jinak.
Státní Správa železnic nebude pokračovat v přípravě nahrazení mostu na pražské Výtoni novou konstrukcí. Vypíše novou mezinárodní architektonickou soutěž na jeho rekonstrukci spolu s dostavbou dalšího mostu se třetí kolejí a na řešení nového přestupního uzlu na výtoňské straně řeky.
Projekt podzemní železnice na Letišti Václava Havla získal v pondělí klíčové povolení. Jedná se o povolení záměru, což je důležitý krok směrem k samotné stavbě. Práce na projektu, jehož náklady se odhadují na 6,5 miliardy korun, by měly začít v roce 2027 a potrvat tři roky. Nové nádraží bude součástí železničního spojení mezi Prahou a Kladnem.
Hlavní český železniční tah první zářijový čtvrtek několik hodin stál. Důvodem byl střet rychlíku s osobním autem uvíznutým na přejezdu. Na koridoru přitom od letošního 1. ledna platí výhradní provoz pod evropským zabezpečovacím systémem ETCS, který má nehodám zabránit. České dráhy se k situaci nechtějí vyjádřit, Správa železnic tvrdí, že takovou situaci, jaká nastala ve čtvrtek, ETCS nevyřeší.
České dráhy začínají od neděle 31. srpna nasazovat na trati z Prahy do Českých Budějovic vlaky Pendolino. Vysokorychlostní vlak bude na trase jezdit vždy jednou denně v obou směrech. Dráhy počítají, že bude jezdit rychlostí nad 160 km/h, což byl dosavadní rychlostní rekord na tuzemské železnici.
V srpnu 1990 se klidná trať u Spálova na Liberecku stala dějištěm jedné z největších železničních tragédií u nás. Čelní srážka osobního a nákladního vlaku nad řekou Kamenicí, následný požár i bezmoc cestujících připravily o život celkem čtrnáct lidí. Od neštěstí, které výrazně poznamenalo nejen svědky a přeživší, ale i celou železniční dopravu v regionu, dnes uplynulo přesně 35 let.
Poslední motorák s cestujícími odjel z velkého nádraží už před 15 roky. Od té doby je vidnavský výběžek v Olomouckém kraji bez železničního spojení, což řadě místních obyvatel vadí. Teď navíc správci tratě oznámili, že by 130 let starou lokálku mohli vytrhat. To kromě zdejších nadzvedlo i firmu Vidnavský kaolin, která by po dnes rezavých kolejích chtěla vozit vytěženou horninu.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
Ministerstvo dopravy vyhlásilo společnost RegioJet vítězem tendru na provoz motorových vlaků na pěti rychlíkových linkách na severovýchodě Čech. Ze čtyř uchazečů firma nabídla v otevřené soutěži nejnižší cenu.
V Praze se v pátek po 40 letech otevřelo nové nádraží. Správa železnic oficiálně uvedla do provozu nádraží Praha-Bubny. První vlaky vyjedou směrem na Kralupy nad Vltavou v sobotu, ve směru na Výstaviště a Kladno v pondělí.
V uplynulých dnech ukrajinské drony podnikly sérii úderů na železniční trať spojující ruská průmyslová centra Volgograd a Rostov na Donu. Útoky mířily na infrastrukturu, která je využívaná jak pro civilní průmysl, tak zejména pro zásobování ruských sil na ukrajinské frontě.
Železniční spojení mezi městy Düsseldorf a Duisburg na západě Německa ve čtvrtek ochromil požár, který poškodil několik kabelů na trati. Policie předpokládá, že šlo o sabotáž, uvedla agentura DPA. Opravy na trati, kterou denně projede až 800 spojů, potrvají podle německých drah Deutsche Bahn (DB) do pátečního poledne.
Mezi třemi oběťmi nedělního železničního neštěstí v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa je i strojvedoucí a spolupracovník společnosti Deutsche Bahn, informovala agentura DPA s odvoláním na okresní velitelku hasičů. Zranění utrpělo 41 lidí, někteří z nich jsou ve vážném stavu. Příčinou vykolejení vlaku byl zřejmě sesuv půdy.
Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
Brněnští radní na základě analýzy rozhodli, že preferovanou variantou podzemního kolejového spojení jihu a severu města je vlak, který bude moct obsluhovat nejen Brno, ale i jeho okolí, informovalo město na svém webu.
Československo se na přelomu 40. a 50. let 20. století točí ve spirále těžkého průmyslu. K tomu jsou třeba megatuny rud, uhlí i chemikálií, rostou elektrárny, hutě i doly. A v centru toho všeho je železnice, která všechno musí odvozit. Tou dobou se elektrifikují tratě tempem, jaké dráhy do té doby, a už ani nikdy potom, nezažily.
