Sociální sítě zaplavily v posledních dnech záběry z Kanady a Spojených států, na kterých křižují noční oblohu ohnivé pruhy světla. Na první pohled vypadají jako roj padajících hvězd, ve skutečnosti jde ale o družice satelitního internetu Starlink, které končí svou okružní cestu kolem Země. V plamenech atmosféry.
Říjen slibuje jednu z nejbohatších astronomických podívaných roku: meteorické roje, superúplněk, jasné planety i dvě komety, které se přiblíží k Zemi. Jedna z nich by přitom mohla zazářit tak, že ji spatříme i bez dalekohledu.
Připomíná to scénu z hollywoodského trháku Armageddon: obrovský balvan řítící se vesmírem a lidstvo, které hledá způsob, jak ho zastavit. Tentokrát ale nejde o film. Vědci, včetně expertů z NASA, přemýšlí, jak zabránit asteroidu 2024 YR4, aby se srazil s Měsícem. Na stole je i varianta zničit ho jadernou zbraní.
V říjnu se vyplatí hledět k obloze. Zavítá k nám totiž vesmírný poutník, kterého naposled viděli naši dávní předkové v raném středověku. A žádný z našich potomků už ho nikdy nespatří. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) k Zemi přilétá jen jednou za zhruba 1350 let – a my zrovna letos můžeme být u toho.
Zemi mohou ohrožovat asteroidy, které pro astronomy zůstávají "neviditelné". Skryté v záři Slunce a sdílející oběžnou dráhu s Venuší totiž unikají našim teleskopům – a přitom mohou docela dobře křížit dráhu Země. Vědci zároveň varují, že některé z nich by při dopadu dokázaly způsobit zkázu srovnatelnou s explozí stovek megatun výbušnin.
Ještě před pár lety se kolektivu spíš stranil. „Jako dítě jsem byl takový sociálně neohrabaný,“ popisuje s úsměvem sedmnáctiletý student Metoděj Svoboda. Dnes stojí na pódiích, školí komunikační dovednosti, přednáší na univerzitních konferencích, vede stovky mladých ve studentské iniciativě. A k tomu se stíhá věnovat vědě, dobrovolnictví, sportu, hudbě i poezii.
Ještě před pár lety to vypadalo, že Slunce vstupuje do dlouhého období klidu. Jeho aktivita od 80. let minulého století postupně slábla, až dosáhla v roce 2008 historicky nejnižších zaznamenaných hodnot moderní éry. Namísto očekávaného útlumu ale přišel překvapivý zvrat. Slunce se probouzí a vědci zatím netuší proč.
Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval před rostoucí hrozbou, jakou ve vesmíru představují aktivity Ruska. Uvedl, že v současnosti dvě ruské družice Luč-Olimp sledují satelity Intelsat využívané německým bundeswehrem a dalšími subjekty. Německo do roku 2030 plánuje investovat několik desítek miliard eur do vesmírných projektů a bezpečnostní architektury ve vesmíru.
V hollywoodských filmech to vypadá tak jednoduše. Když se k Zemi řítí obří asteroid, vyšle se k němu raketa, která do něj narazí a hrozbu odvrátí. V realitě je to ale mnohem složitější – a také nevyzpytatelnější. Kvůli tzv. gravitačním klíčovým dírkám se nám totiž může vychýlený asteroid vrátit jako bumerang. O pár let nebo desetiletí později.
Možnost vydat se k Měsíci měli dosud jen astronauti vybraní v nejužším kruhu vyvolených. Teď se ale otevírá symbolická šance pro každého. NASA nabízí možnost připojit své jméno k historické misi Artemis II, která má lidstvo přiblížit k trvalému návratu na Měsíc. Stačí si zdarma "vystavit palubní lístek" – vaše jméno pak bude uloženo na SD kartě a spolu s kosmickou lodí Orion zamíří do vesmíru.
Nemá za sebou ještě ani maturitu, přesto už ve svých sedmnácti letech patří k nejvýraznějším tvářím mladé české vědecké scény. Jan Herzig spolupracuje s Akademií věd, popularizuje vědu a svým zápalem se mu pro ni daří nadchnout i svoje vrstevníky „Dávno to není jen o starých profesorech a akademických titulech, věda je pro všechny,“ říká.
Zpoza Slunce se na jižní obloze nečekaně objevil nový vesmírný poutník, který překvapil astronomy po celém světě. Kometa, která sotva před pár hodinami dostala oficiální označení C/2025 R2 (SWAN), vystoupila ze svého úkrytu 11. září 2025 a svou krásou a nečekaným jasem okamžitě přitáhla pozornost.
Představte si, že na 378 dní opustíte rodinu, přátele i čerstvý vzduch a necháte se dobrovolně zavřít do prostoru o velikosti zhruba 158 metrů čtverečních. Přesně to už v říjnu čeká čtyři dobrovolníky NASA v rámci mise CHAPEA, která mí simulovat život na Marsu.
Dostal jméno po egyptském bohovi chaosu a zkázy. Když byl totiž v roce 2004 Apophis objeven, existovala zhruba tříprocentní pravděpodobnost, že se v pátek 13. dubna 2029 srazí s naší planetou. To se naštěstí nestane, vědce ale přesto zajímá dál. Chtějí si na něm „nanečisto“ vyzkoušet technologie určené k obraně Země před opravdu nebezpečnými tělesy.
Vzorek, který získalo vozítko Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature.
Bylo mu dvanáct, když doma objevil zrcadlovku, kterou si původně pořídil jeho tatínek. Ten ale na focení neměl čas, a tak přístroj skončil ve skříni. Oldřich Špůrek po něm sáhl – a už ho nedal z ruky. Dnes, o pět let později, vytváří tento mladý astrofotograf působivé snímky noční oblohy, za které získal řadu ocenění, a to dokonce i v zahraničí.
Konec roku 2027 je předběžný termín, kdy by český astronaut Aleš Svoboda mohl letět do vesmíru. Mise s případnou českou účastí je nyní ve fázi čekání na to, až americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vybere firmu, která dopraví posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zajistí další organizační záležitosti.
Na první pohled působí naše planeta naprosto stabilně: slunce ráno vyjde, večer zapadne a den trvá 24 hodin. Jenže realita je mnohem složitější. Země se neotáčí stále stejně: v dlouhodobém měřítku zpomaluje, krátkodobě může naopak zrychlovat. A právě tato kombinace hraje důležitější roli, než by se mohlo zdát. Možná dokonce rozhodla o tom, že dnes máme v atmosféře kyslík.
Pozornost astronomů po celém světě se upírá na třetího mezihvězdného návštěvníka, kometu 3I/Atlas, která byla objevena 1. července letošního roku. Nová zjištění naznačují, že se jedná o objekt s vlastnostmi, které se vymykají všemu, co obíhá kolem Slunce.
Z kosmodromu Starbase v Texasu v úterý večer místního času (dnes v 01:30 SELČ) po dřívějších opakovaných odkladech odstartovala k desátému zkušebnímu letu loď Starship společnosti SpaceX.
