Pravděpodobnost je jedna k několika milionům, přesto se to stalo. Zatímco Ann Elizabeth Fowlerová Hodgesová v listopadu 1954 podřimovala na pohovce, střechou jejího domu v Alabamě proletěl posel z hlubin vesmíru starý miliardy let. Ann se stala prvním prokazatelným člověkem v historii, kterého zasáhl meteorit. Jenže místo bohatství jí vesmírný pozdrav přinesl jen modřinu, soudní spory a trápení.
Navzdory tomu, že se Mezinárodní vesmírná stanice blíží ke konci své mise, je překvapivě vytížená. Na začátku prosince si dokonce připsala nový rekord: poprvé v historii u ní kotvilo hned osm kosmických lodí zároveň. Všechny dokovací porty tak byly plně obsazené, víc vesmírných plavidel se sem nevejde. Stanice se tak proměnila v nejrušnější dopravní uzel lidstva ve vesmíru.
Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.
Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Když startovala, v kinech zněla hudba z prvních Hvězdných válek, v Československu se podepisovala Charta 77 a mobil byl čiré sci-fi. Dnes, o 48 let později, je americká sonda Voyager 1 tak daleko, že i světlu trvá 24 hodin, než k ní doletí. A to s palubním počítačem, který má tisíckrát menší paměť než váš chytrý telefon.
Michaela "Michi" Benthausová, německá kosmická inženýrka působící v Evropské kosmické agentuře, míří k historickému milníku. Na palubě rakety New Shepard od Blue Origin se s misí NS-37 vydá nad Kármánovu linii a stane se tak první vozíčkářkou v dějinách, která překoná hranici vesmíru.
Noc ze čtvrtka na pátek byla výjimečná. Krátce po západu slunce totiž oblohu ozdobil poslední superúplněk tohoto roku – tzv. Studený měsíc, který označuje začátek mrazivého ročního období. A nabídl pohled, který se nám znovu naskytne až v roce 2042.
Prosinec každoročně patří k nejlepším obdobím pro pozorování meteorů. Na scénu totiž přicházejí Geminidy, roj, který je známý svou vysokou aktivitou a mimořádně jasnými „padajícími hvězdami“. Letos navíc přejí i podmínky, podívanou totiž nebude rušit Měsíc.
Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Astronomové letos oznámili, že kolem naší planety krouží do vzdálenosti 45 milionů kilometrů už přes 40 tisíc objektů – od několikametrových úlomků až po kilometrové obry. Všechny se pohybují po drahách, které je mohou přivést relativně blízko k naší planetě.
Když narazil David Hole v australském Maryborough na podivně těžký, načervenalý kámen, byl přesvědčený, že uvnitř ukrývá zlato. Roky se ho snažil rozříznout, odvrtat i rozbít – marně. Až po letech zjistil, že v rukou drží něco mnohem vzácnějšího než jakýkoli nugget: skutečný meteorit starý asi 4,6 miliardy let.
Záchrana jako z hollywoodského trháku. Tak by se dala popsat speciální mise NASA, která má už příští rok zabránit pádu stárnoucího teleskopu Swift do atmosféry. Pomocí unikátního manévru ho chce vynést zpátky na bezpečnou, vyšší oběžnou dráhu, a prodloužit tak jeho životnost o další léta.
Myslíte si, že sedíte v klidu u kávy? Omyl. Země se točí, obíhá Slunce a celá naše soustava uhání vesmírným prostorem. Až dosud si fyzici mysleli, že vědí, jak rychle. Jenže když se němečtí vědci podívali na vzdálené galaxie novým způsobem, čísla přestala sedět. Podle jejich dat se řítíme vesmírem třikrát rychleji. Pokud mají pravdu, znamená to jediné: v našem základním chápání vesmíru je trhlina.
NASA odhalila první detailní snímky mezihvězdné komety 3I/Atlas, která v posledních týdnech vzbudila mimořádný zájem odborníků i veřejnosti. Nové záběry, které svou kvalitou vzbudily velký rozruch, definitivně potvrzují, že jde o klasickou kometu tvořenou ledem a prachem, nikoli o mimozemskou sondu.
Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) v Praze bude v pátek a sobotu otevřená veřejnosti. Návštěvníci si budou moci prohlédnout 3D hologramy satelitů provozovaných EU, zažít budou moci Zemi ve smíšené realitě.
Znáte ho jako místo, kde koupíte stan, plavky nebo levné tričko na běhání. Teď ale francouzský sportovní gigant Decathlon míří výš – až na oběžnou dráhu. Zatímco astronauty NASA bude oblékat luxusní módní dům Prada, Evropská kosmická agentura vsadila na dostupnost a technickou inovaci. Výsledkem je prototyp skafandru, který má jednu zásadní výhodu: astronaut se do něj dostane sám a za dvě minuty.
Představte si, že vám odjede poslední vlak a vy zůstanete na nástupišti uprostřed nicoty. Přesně to se nyní děje na čínské stanici Tchien-kung. Tři tchajkonauti mise Šen-čou 21 dobrovolně přenechali svou loď kolegům, jejichž návratový modul zničil vesmírný odpad. Zatímco předchozí posádka je již v bezpečí na Zemi, ta současná krouží nad planetou bez „záchranného člunu“.
Na první pohled je to obyčejná silueta člověka před Sluncem. Fotomontáž, řekli by mnozí. Jenže tentokrát nejde o trik, ale o skutečný snímek, za kterým stojí logistika hodná vědeckého experimentu. Kombinace přesné navigace, znalostí aerodynamiky, astronomie a schopnosti trefit se do okamžiku, který trvá jen zlomek sekundy. A výsledek? Unikátní a dechberoucí snímek: Ikarův pád.
Listopadová obloha se opět chystá zazářit, a to už během svátečního večera. Právě okolo 17. listopadu totiž vrcholí meteorický roj Leonidy – jeden z nejrychlejších a nejdramatičtějších meteorických rojů vůbec, který v minulosti dokázal proměnit oblohu v ohnivý déšť tisíců meteorů.
Vesmír ho fascinoval odmalička. "Byl ale strašně nedosažitelný, protože přístup tam mají jen miliardáři a velké státní agentury. Tak jsem na tento svůj sen radši zapomněl," říká třicetiletý Tomáš Guryča z Uherského Hradiště, který se vyučil obráběčem kovů. U toho ale nezůstal. Letos se svou společností Acme Space vyhrál prestižní soutěž NASA a spolupracuje na misi Artemis, která míří k Měsíci.
