Když se na konci října přiblížila ke Slunci, astronomové po celém světě napjatě sledovali, jak se zachová. A kometa 3I/Atlas, která je teprve třetím známým objektem z jiné hvězdné soustavy, odhalila další tajemství a ukázala, že vesmír je daleko rozmanitější, než jsme si mysleli.
Není tady ani značka, ani ostrov, nevedou tudy námořní ani letecké trasy. A přesto bod Nemo, který je nejodlehlejším místem na Zemi, fascinuje – nejen fanoušky vesmíru. Tento „oceánský pól nedostupnosti“, jak se mu někdy přezdívá, je totiž takovým vesmírným hřbitovem. Svou pouť tady končí satelity i zásobovací lodě a v roce 2031 se tady podle plánů zpečetí i osud Mezinárodní vesmírné stanice.
Zní to jako bizarní nápad na odvrácení globálního oteplování. Izraelsko-americký start-up Stardust Solutions to ale myslí vážně. Vyvíjí kontroverzní metodu, pomocí které chce odrážet část slunečního záření zpět do vesmíru a snížit tak teplotu planety. První testy plánuje společnost spustit už příští rok. Vědci ale před experimentem varují.
Už dnes v noci se na nebi ukáže největší a nejjasnější superúplněk roku, takzvaný bobří měsíc. Náš souputník se bude nacházet nejblíže k Zemi, takže se bude zdát o něco větší a jasnější než obvykle. Pozorování by měla přát i noční obloha, kterou navíc zpestří meteorický roj Taurid.
Z Tokia do New Yorku za hodinu. Ambiciózní plán japonské společnosti Nippon Travel Agency by mohl zmenšit svět a proměnit sci-fi představy ve skutečnost. Firma totiž oznámila záměr nabízet raketové lety přes vesmír, které by dokázaly spojit dvě libovolná místa na Zemi do 60 minut.
Východy Slunce, světla nočních měst i polární záře – to vše můžete nově sledovat naživo přímo z oběžné dráhy a přitom z pohodlí domova. Kanál Space Live, který vznikl ve spolupráci britské společnosti Sen a ITV Studios, přináší dechberoucí 4K záběry Země z Mezinárodní vesmírné stanice. Umožňuje tak každému vidět naši planetu očima astronautů.
Na začátku listopadu se nad našimi hlavami odehraje jedno z nejpůsobivějších vesmírných představení roku. Noční oblohu prozáří meteorický roj Taurid. Ten je známý nejen svými jasnými bolidy, které často září silněji než Venuše, ale podle některých teorií se s ním pojí i záhadná Tunguská událost z roku 1908.
Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír. Skalnatý svět "GJ 251 c" leží v ideální vzdálenosti od své hvězdy – tam, kde by mohla existovat voda, a s ní i život. Astronomové proto věří, že právě tato "superzemě" je dosud nejlepším kandidátem na nalezení života mimo naši planetu.
Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí známý mezihvězdný objekt, míří k nejbližšímu bodu své dráhy ke Slunci. Astronomové z celého světa ji sledují s nebývalým zájmem – chová se totiž jinak, než by kometa měla.
I z malé země se dá mířit vysoko. Třeba až ke hvězdám. To dokazuje devětadvacetiletá česká vědkyně Lucie Ráčková z Masarykovy univerzity v Brně, která by jednou ráda letěla do vesmíru. A její přání by nemuselo zůstat nevyslyšeno. Už teď spolupracuje třeba s Evropskou kosmickou agenturou či NASA – a našlápnuto má k velkým věcem.
Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
Na oběžné dráze se chystá první pokus o výrobu saké mimo Zemi. Ačkoli to zní jako marketingový vtípek, japonská vesmírná agentura JAXA ve spolupráci se společnostmi Mitsubishi Heavy Industries a Dassai to myslí vážně. Projektem Dassai Moon chtějí dokázat, že by se tradiční japonský nápoj mohl jednou připravovat třeba i na povrchu Měsíce.
Na obloze se v těchto dnech odehrává neobvyklá podívaná. Nad hlavou nám září rovnou dvě jasné komety. Jednoho z těchto hvězdných návštěvníků dokonce český astrofotograf Petr Horálek zachytil tak, že jeho fotografii zvolila NASA astronomickým snímkem dnešního dne.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti. Na tmavé obloze daleko od měst by ji tak zkušení pozorovatelé mohli vidět i pouhým okem nebo s pomocí malého mysliveckého dalekohledu.
Raketa Starship od SpaceX, která má za sebou úspěšný 11. let, odstartovala v úterý z Texasu, otestovala nové technologie a přistála v Indickém oceánu. Poslední testovací mise před spuštěním vylepšené verze rakety otevírá znovu cestu na Měsíc i na Muskův vytoužený Mars. Závod o vesmírnou budoucnost mezi USA a Čínou se tak posouvá na další úroveň.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Vědci přicházejí s novými důkazy, že Enceladus, čtvrtý největší měsíc planety Saturn, by mohl hostit podmínky vhodné pro mimozemský život. Pod ledovou, zdánlivě nehostinnou krustou se nachází oceán s prostředím připomínajícím to, ve kterém se mohly zrodit první organismy na Zemi.
Nad severním Atlantikem se v prosinci 2024 zvedlo moře tak, jak to vědci dosud nikdy neviděli. Satelit SWOT během bouře Eddie zaznamenal průměrné vlny vysoké téměř 20 metrů – to je zhruba výška pařížského Vítězného oblouku. Přepsaly tak dosavadní historické rekordy.
