Druh masožravého dinosaura, který se zhruba před 70 miliony lety proháněl po Madagaskaru, opotřebovával zuby takovou rychlostí, že mu zhruba každé dva měsíce musely narůst úplně nové.
Ve světě on-line randění je sice přitažlivé vzezření a charisma výhodou, ale tím, co nakonec rozhodne, může být správná gramatika a pravopis. Lidé, kteří hledají partnera přes internetové seznamky a dopouštějí se gramatických chyb či překlepů nebo volí příliš neformální jazyk, mají podle vědců často horší vyhlídky.
Americký influencer známý jako Medical Medium nabízí léčbu rakoviny za pár korun. Radí, ať pacienti při vážném onemocnění pijí celerový džus. Jeho profily na sociálních sítích sleduje už přes pět milionů lidí včetně známých osobností, jako je tenista Novak Djoković. Doktoři upozorňují, že influencer nemá žádnou kvalifikaci.
Vědci objevili v Číně dosud nejstarší známé pozůstatky živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvor, kterého nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly, byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců a připomíná dnešní mnohonožky. Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nejstarších forem života na Zemi.
Příšera, která se podle různých svědectví a legend opakovaně zjevuje ve skotském jezeře Loch Ness, je ve skutečnosti nejspíš úhoř. Uvedli to podle BBC novozélandští vědci, kteří se pokusili vytvořit seznam všech jezerních živočichů za pomoci vzorků DNA nalezených ve vodě.
Cílem zákroků proti přemnoženým hrabošům nemůže být podle vědců vyhubení, ale udržení populace v únosných mezích. Hraboš je významnou součástí potravního řetězce, radikální zásah by narušil přirozené vazby, uvedli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Plošnou aplikaci jedu Stutox II na povrch půdy považují vědci za ekologicky nepřijatelnou. Doporučují hlubokou orbu.
Typické jablko obsahuje více než 100 milionů bakterií. Přišli na to vědci z Technické univerzity ve Štýrském Hradci při svém výzkumu, jehož výsledky zveřejnili v časopise Frontiers in Microbiology.
Státní podnik Lesy ČR zlikvidoval tisíce přísně chráněných motýlů v jihomoravské Chráněné krajinné oblasti Pálava. Podle vědců z Biologického centra Akademie věd hospodaří státní lesy v místě nevhodně, hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podobně se podle vědců podnik chová i v dalších přírodně cenných lokalitách, jako jsou jihomoravské lužní lesy, kde se masivně těží. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová obvinění odmítla.
Papoušek se žlutým chocholem jménem Snowball, pohupující se v rytmu hudby, zaujal publikum na serveru YouTube už před desetiletím, nyní se ale stal předmětem seriózního vědeckého bádání.
Tým pod vedením zoologa a ekologa Tomáše Jůnka a cestovatele, dobrodruha a aktivisty Arthura Sniegona, známého jako "ochránce slonů v Africe", míří v srpnu 2019 na vědeckou expedici Dzamba Ya Lobi (Prales zítřka) do jedné z posledních neprozkoumaných výsep africké divočiny - pralesů na pomezí Demokratické republiky Kongo a Gabonu.
Každý den lidé dostanou do svého těla malé částice plastu. Mikroplasty se nacházejí v jídle, pití, a dokonce i ve vzduchu. Nová studie vědců publikovaná v odborném časopise Environmental Science & Technology ukázala, že průměrný člověk ročně spotřebuje až 120 tisíc částic mikroplastů. S pitím balené vody jsou čísla ještě vyšší.
Klidně 20 šálků kávy denně můžete vypít, aniž byste tím ohrozili své srdce. Tvrdí to vědci z londýnské Univerzity královny Marie, kteří zkoumali efekt kofeinu zhruba na 8000 lidech. Předchozí studie tvrdily, že kofein ucpává aortu a další cévy, podle současných výsledků ale káva tak velký vliv na srdce nemá.
Ženy, které se nikdy nevdaly a nemají dítě, jsou podle studie šťastnější než jejich provdané vrstevnice. Podle experta na štěstí z London School of Economics mají bezdětné ženy pozitivní přístup k životu a jsou v lepší fyzické kondici.
Týmu Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo identifikovat dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázat, že způsobují mikrocefalii, tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a vývojových poruch mozku.
Třem druhům mořských ryb umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle pomocí čípků. Neobvyklý mechanismus by rybám mohl usnadňovat lovení kořisti a výběr partnerů k rozmnožování. Řekla to v rozhovoru pro ČTK Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Její mezinárodní tým se zaměřuje na výzkum zraku ryb. Studie byla publikována ve vědeckém časopise Science.
Je na naší planetě už vše objeveno? Tři čeští vědci a dobrodruzi chtějí 14. května v pražském CAMPu Čechům ukázat, že není. Podnikají výpravy do nepřístupných koutů naší planety a odhalují jejich tajemství. O své zážitky z Expedic Neuron se podělí známý přírodovědec Jan Dungel, mladá polárnice Marie Šabacká a Tomáš Jůnek s Arthurem Sniegonem, kteří se vydávají do rovníkové Afriky zachraňovat její poslední divočinu.
Pokud ministerstvo životního prostředí schválí nové vymezení zón šumavského národního parku v navrhované podobě, skupina vědců hodlá podat stížnost k Evropské komisi. Chystaný dokument podle nich dostatečně nebere v potaz ochranu přírody ve významných lokalitách. Vědci k navrhované zonaci podali 32 připomínek.
Slavní egyptští i čeští archeologové, evoluční biolog Richard Dawkins, tvůrce hudby k seriálu Vikingové Einar Selvik nebo český kosmonaut Vladimír Remek se stanou ozdobou nadcházejícího mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc.
Vědci mají špatnou zprávu pro hipstery a jejich vousy, ve kterých je údajně víc bakterií než v psí srsti. Potvrzuje to studie švýcarské kliniky, která zjistila, že vousy mužů obsahují různé bakterie včetně těch životu nebezpečných.
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
