Kolibříci žijí život plný extrémů. Tito drobní ptáci jsou známí nejen jako "létající drahokamy", ale také jako obratlovci s nejrychlejším metabolismem. Aby byli schopní ho pohánět, musí denně vypít stejné množství nektaru, jako sami váží. Ovšem kolibříci, kteří žijí v jihoamerických Andách, posunuli svůj extrémní životní styl ještě o krok dál.
Čtyři kosti, které minulý rok na britském ostrově Wight nalezli hledači zkamenělin, patří podle vědců dosud nepopsanému druhu dinosaura. Zhruba čtyři metry dlouhý plaz patřící do stejné skupiny jako Tyrannosaurus rex či dnešní ptáci žil před 115 miliony lety v období křídy.
Granty i práci po celém světě vědci dostávají za to, že jejich výzkumy publikují odborné časopisy. Firma, kterou v Praze založili Jordánec a Egypťan, si z toho podle zjištění Aktuálně.cz udělala byznys. Výzkumníkům nabízí účast na konferencích i zveřejnění jejich článků. Bez ohledu na kvalitu, za více než deset tisíc korun.
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
Skupina vědců objevila dosud nejstarší dochovaný důkaz o nákaze pravými neštovicemi, který ukazuje, že se tato nemoc šířila v severní Evropou v čase, kdy tam žili Vikingové.
Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným.
Hongkongští vědci se jako jedni z prvních na světě pokusili zjistit, zda roušky nebo obličejové masky mohou zabránit symptomatickým i nesymptomatickým nositelům koronaviru nakazit ostatní. Výsledky jsou překvapující.
Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře.
Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.
Vědci zaznamenali dosud největší pozorovanou supernovu, tedy hvězdnou explozi; zanikla při ní obří hvězda až 100krát větší než naše Slunce. Odehrála se přibližně 4,6 miliardy světelných let daleko od Země v relativně malé galaxii a podle odborníků může být typem supernovy, který byl doposud popsán pouze teoreticky. Informovala o tom agentura Reuters.
Ještě před pár týdny laická veřejnost nesledovala, co vědci v laboratořích vyvíjejí, mnozí jejich snažení považovali za nepodstatné a nezajímavé. Nyní se svádí boj s koronavirovou pandemií a na badatele se upírají zraky veřejnosti, novinářů, politiků či byznysmenů.
Respirátor z Česka, který v neuvěřitelně krátkém čase navrhl a vyvinul Institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT v Praze spolu s vývojovým centrem RICAIP, už se vyrábí na sedmi 3D tiskárnách v Česku, denně má vznikat přes 400 polomasek s nejvyšší ochranou pro zdravotníky. Masky lze snadno dezinfikovat a filtry od české firmy Sigma mohou vydržet až pět dní.
S geologem Václavem Cílkem o vědecké pýše, klimatickém potrubí a poučení, které nabízí Budapešť.
Pozorovat brouky produkující světelnou energii patří v posledních letech k vyhledávaným turistickým atrakcím po celém světě. Jak ale upozorňují vědci, tyto aktivity společně se světelným znečištěním a urbanizací přispívají k jejich vyhynutí.
Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z univerzity v Newcastlu chtějí při studii určit, kolik žije v Británii druhů slimáků a co je v jakou denní dobu zajímá. K účasti na výzkumu není třeba žádné vzdělání, jen zahrada a ochota hledat a případně sbírat ve tmě slimáky.
Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793. Francouzská královna zřejmě jevila příznaky těžké formy šedivění vlasů v důsledku stresu. Tým vědců z Harvardovy univerzity nyní ale dospěl k závěru, že na šedivění se podepisuje takzvaná reakce "bojuj, nebo uteč", kterou vyvolá vnější hrozba.
Vědci z Brazílie koncem ledna pokřtí novou základnu v Antarktidě. Dvě nízkopodlažní budovy od architektů z Estudia 41 budou mít několik laboratoří, zázemí pro vědce a ubytovnu. Moderní domy, které vypadají jako umělecká galerie, jsou příkladem toho, že ze strany vědců roste poptávka po designu, pohodlí a estetice.
Dánským vědcům se podařilo získat z pravěké obdoby žvýkačky nalezené na ostrově Lolland DNA ženy, která v dané oblasti žila před 6000 lety. Přečtená genetická informace umožnila zhotovení její podobizny. Je to vůbec poprvé, co se výzkumníkům podařilo odebrat DNA pravěkých lidí odjinud než z nálezů kostí.
V mnišském státě Athos, který se rozpíná na řeckém poloostrově Chalkidiki, jsou ženy nevítanými hosty. Na půdu státu mohou vstoupit jen muži - pravidlo platí už od 10. století, kdy tu mnišská komunita vznikla. Tým vědců si proto teď láme hlavu nad tím, jak je možné, že na Athosu objevili kosti, které velmi pravděpodobně patřily jedné nebo více ženám.
