Žijí v buňce, jedí kapsle a vycházejí ve skafandru. Izraelští vědci zkouší žít jako na Marsu
Projekt D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě, říkají vědci. Chtějí přilákat zájem veřejnosti.
Vědci
Tučná strava může změnit fungování mozku i celého nervového systému, zjistili vědci
Italští vědci zjistili, že tučná strava omezuje funkci nervového systému i mozku. Tuk současně pomáhá buňkám vytvářet si odolnost vůči inzulínu.
VIDEO: Čeští vědci prokázali, že ledové květy neničí ozonovou vrstvu
Čeští vědci prokázali, že ledové květy neničí ozonovou vrstvu. Ledové květy jsou slané krystaly z mořské soli. Experti si mysleli, že vítr unáší jejich složku – slané aerosoly – do atmosféry. Ty umožňují takzvanou bromovou explozi, tedy intenzivní uvolňování bromu z mořské soli do atmosféry. Tato exploze přispívá k ničení ozonu nad Arktidou a Antarktidou. Brněnští vědci ale tuto dosavadní hypotézu vyvrátili. Dva roky je pozorovali pomocí speciálně upraveného mikroskopu a napodobili velice přesně dané prostředí. Jedině tak mohli dosáhnout daných výsledků.
Labuť, pštros a krokodýl v jednom. Vědci objevili nového dinosaura
Jde o první objev dvounohého dinosauřího masožravce, který měl prokazatelné plavecké schopnosti. Umožňovaly mu to ploutve podobné jako u tučňáků. Po zemi však chodil jako pštros.
O osudu české družice se rozhodlo před miliardou let, říká vývojář
23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Česko má svého dinosaura. Jmenuje se Burianosaurus a jinde na světě nežil, věří vědci
Před 14 lety byla na Kutnohorsku nalezena dinosauří kost. Tým odborníků pod vedením paleontologa Daniela Madzia ve své nové studii tvrdí, že patří dosud neznámému druhu. Výsledek výzkumu vědci publikovali ve vědeckém časopise Journal of Systematic Palaentology. Dříve nebyli schopni určit, zda jde o nový druh, ale další poznatky to později umožnily. Českého dinosaura, který žil před 94 miliony let na našem území, pojmenovali Burianosaurus augustai.
Vědci našli odpověď na otázku, která je trápila od 60. let. Odhalili původ kosmického záření
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
Vědci našli na Kutnohorsku nový minerál, dostal název staročeskéit. Málem to neprošlo
Zcela nový minerál, který objevili vědci na Kutnohorsku, dostal název staročeskéit. Jedná se o vzácný sulfid stříbra a olova a mineralogové jej nalezli na haldách historických dolů na Kaňku v kutnohorském rudním revíru. Odborníci název vybrali podle historického staročeského pásma, kde se nerost vyskytuje. Mezinárodní komise pro nové minerály byla zpočátku proti takovému pojmenování, a to především kvůli české diakritice, nakonec však prošel, existuje totiž také analogický příklad se jménem heyrovskýit.
Vědkyně objevila bílkovinu, která umí zastavit rakovinu. Tvrdý svět a boj o granty, popisuje výzkum
Vědci po celém světě se snaží přijít na to, co v těle způsobuje rakovinu, a najít na zákeřnou chorobu lék. Zuzana Kečkéšová se ale rozhodla zjistit, proč nemoc vůbec vznikne, a případně jí v tom zabránit. Během svého osmiletého bádání na špičkovém americkém Massachusettském technologickém institutu (MIT) se jí to podařilo − nalezla bílkovinu, která vzniku nádorů brání. Vědkyně působící v českém Ústavu organické chemie teď významný objev vydala v jednom z vůbec nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě, v Nature.
Krásné ženy vyvolávají v mužích stres, jsou pro jejich zdraví nebezpečné, varují vědci
Experiment výzkumníků z univerzity ve Valencii prokázal, že muži jsou z přítomnosti krásné ženy ve stresu. Její společnost totiž pro ně znamená příležitost k námluvám. Malá dávka stresového hormonu je přitom pro zdraví prospěšná, chronicky zvýšená hladina kortizolu však může vést ke vzniku srdečních chorob.
Sloni afričtí spí jen dvě hodiny denně. Vzhůru vydrží i několik dní, zjistili vědci
Vědci sledovali dva volně žijící slony v botswanském národním parku. Zjistili, že spí dvakrát kratší čas než sloni v zoo. Sny se sledovaným slonům zdály každé tři až čtyři dny.
Zeď stavět nebudu. Prezidentský kandidát Macron nabídl azyl ve Francii vědcům a podnikatelům z USA
Bývalý francouzský ministr hospodářství a současný prezidentský kandidát Emmanuel Macron vyzval americké vědce, akademiky a podnikatele, kteří nesouhlasí s jednáním nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se přestěhovali do Francie. Macron je v současnosti favoritem prezidentských voleb.
Čeští vědci slaví úspěch ve výzkumu nanokrystalů, dokážou lokalizovat nejlehčí atomy v krystalech
Čeští vědci přišli s metodou, jak určit polohu nejlehčích atomů v těch nejmenších krystalech. Tým kolem fyzika Lukáše Palatinuse z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě dosáhl takové přesnosti, že lze v nanokrystalech najít i atomy vodíku. "Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů, jako je chemie nebo vývoj nových materiálů. My jsme vyvinuli metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo," uvedl Palatinus. Jejich vědeckou práci tento pátek otiskne prestižní časopis Science.
Čeští vědci se stěhují na čtvrt roku na Antarktidu. S výzkumem ledovců a rostlin jim pomůžou i drony
Sedmnáctičlenný tým vědců z Masarykovy univerzity letí ve středu na Antarktidu na ostrov Jamese Rosse. Tam univerzita před 11 lety vybudovala Mendelovu polární stanici. Na ostrově chtějí pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu a rostlin. Jejich cílem je detailně zmapovat zhruba deset kilometrů čtverečních, k čemuž jim mají pomoci i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou.
Vědci z NASA objevili na Marsu podzemní zásobárnu vodního ledu, je rozlehlejší než Nové Mexiko
Blízko povrchu Marsu vědci objevili rozsáhlé ložisko vodního ledu, které se svým objemem blíží Hořejšímu jezeru v Severní Americe. To obsahuje přes 12 tisíc kilometrů krychlových vody. Ložisko díky svému umístění u povrchu může sloužit i jako možná zásobárna vody pro budoucí lidské výpravy.
Prasata mají stejné výkyvy nálad jako lidi. Propadají i depresím, tvrdí vědci
Prasata jsou výrazné osobnosti a mohou propadat pesimistickým nebo optimistickým náladám podobně jako lidé. Ukázaly to nejnovější výzkumy, které prováděli britští vědci.
Nová studie boří medicínské dogma. Lék na rakovinu dává naději neplodným ženám
Podle vědců z Edinburské univerzity budou moci i dospělé ženy produkovat nová vajíčka. Přišli na to zcela náhodou během studie léků proti rakovině. Pokud budou vajíčka skutečně plodná, mnoho neplodných žen na světě bude mít naději, že budou mít potomky.
Čeští vědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě. Využití najdou v lékařství i při čištění vody
Nejmenší magnety na světě vyvinuli vědci z Česka ve spolupráci s kolegy ze Singapuru. Magnety, které jsou menší než tisícina tloušťky vlasu, by mohly najít své uplatnění v lékařské diagnostice, v ekologii, elektrotechnice či v biotechnologiích. Podle odborníků je metoda přípravy poměrně jednoduchá. Navíc díky technologii vědci nyní umí vyrobit větší množství kovových nanočástic než dříve. Jejich malá produkce byla totiž hlavním problémem v jejich dalším uplatnění. Práci českých výzkumníků zveřejnil v těchto dnech prestižní časopis Nature Communications.
Britové přepisují přírodní zákony. K plození dětí nebude potřeba ženské vajíčko
Lidské embryo by se mohlo vyvinout ve zdravého jedince, aniž by spermie předtím oplodnila ženské vajíčko. Přelomový objev biologů z Bathské univerzity, který boří po dvě staletí platná dogmata, by do budoucnosti umožnil zplodit dítě dvěma mužům. Postup byl zatím vyzkoušen na laboratorních myších.
Nečekané zjištění: Větší bolest pociťují lidé v teplých měsících
Jaký vliv má počasí na lidskou bolest? Odpověď na tuto otázku se snaží nalézt Britové. Dosavadní zjištění napovídají, že souvislost mezi vývojem počasí a bolestí není tak zřejmá, jak se doposud předpokládalo.