Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu zopakoval, že Ankara své protiteroristické zákony nezmění. Evropská komise přitom tento týden doporučila zrušit víza pro Turky do června, pokud Ankara splní zbývající podmínky požadované Bruselem.
Šéfredaktor tureckého listu Cumhuriyet Can Dündar byl v pátek odsouzen k pěti letům a deseti měsícům vězení a redaktor téhož listu Erdem Gül k pěti letům vězení za vyzrazení státního tajemství. Spojené státy reagovaly na verdikt kritikou Turecka. Ankara by podle Washingtonu měla dodržovat své závazky ohledně základních principů demokracie včetně práva na spravedlivý proces, řekl mluvčí ministerstva zahraničí USA.
Dva turečtí novináři, kteří loni zveřejnili informace o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům, byli v pátek odsouzeni k trestům vězení. Jeden dostal téměř šest let a druhý pět let za publikování tajných dokumentů. Informovala o tom agentura AFP. Obvinění ze špionáže, za kterou jim hrozilo doživotí, byli zproštěni. Vynesení dnešního rozsudku poznamenal incident před soudní budovou, kde čtyřicetiletý Murat Şahin se slovy "zrádče vlasti" několikrát vystřelil na obviněného novináře Cana Dündara. Jemu se nic nestalo, ale jiný novinář byl lehce zraněn do nohy. Útočníka zatkla policie.
Turecko nehodlá měnit své protiteroristické zákony, jak po něm požaduje Evropská unie. Prezident Recep Tayyip Erdogan to podle agentury Reuters prohlásil ve veřejném projevu, přenášeném živě v televizi. Revize příslušných regulí je přitom jednou z podmínek pro bezvízový styk mezi Unií a Tureckem.
Premiér se s prezidentem příliš neshodoval v otázce posílení prezidentských pravomocí. Erdogan chce, aby se těžiště moci přesunulo od vlády k prezidentovi. Davutoglu vedl za Turecko důležitá jednání o navracení uprchlíků. Jeho odstoupení dál posílí rostoucí moc prezidenta Erdogana.
S Tureckem je třeba mluvit, ne na něj svalovat veškerou vinu za uprchlickou krizi a dělat si z něj fackovacího panáka.
Evropská komise představila návrh na zavedení stálých povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků. Členské země Komisi přitom od návrhu odrazovaly. I když je změna současného azylového systému nezbytná, není pro ni to správné načasování. Komise také navrhla zrušit víza pro Turecko a dovolila členským státům zachovat kontroly na vnitřních hranicích až do listopadu.
Policejního psa Adeho v Makedonii při patrole uštkl jedovatý had. Díky včasnému zásahu veterinářů, kteří mu podali hadí sérum, pes přežil. Ade byl i se svým psovodem, převezen zpět do Česka a nyní se zotavuje ve vojenském veterinárním zařízení v Hlučíně
Evropská komise ve středu navrhne bezvízový vstup do Schengenu pro turecké občany. Předloží také návrh na zavedení dalších povinných kvót na přijímání uprchlíků. A to i přesˇto, že ji od toho členské státy - včetně Německa - na schůzce ministrů vnitra zrazovaly. Česko hrozí žalobou. Součástí plánu by měly být i sankce - v řádu statisíců eur - za odmítnutí každého jednoho běžence.
Turecko udělalo v minulých týdnech a dnech velký pokrok ve snaze splnit evropské podmínky k tomu, aby Evropská komise mohla navrhnout zavedení bezvízového styku pro turecké občany. Ankara například rozšířila přístup na pracovní trh také pro uprchlíky, kteří nepocházejí ze Sýrie. Mluvčí komise Mina Andreevová naznačila, že návrh, který bude ve středu případně předložen k posouzení, nebude obsahovat žádnou speciální "záchrannou brzdu". Zda komise skutečně ve středu navrhne bezvízové cestování, mluvčí neřekla. Některá média ale tvrdí, že návrh v tomto smyslu padne, bude však "podmínečný" s tím, že závěrečná zpráva o skutečném splnění všech 72 potřebných podmínek bude přijata v polovině června.
Pravicová populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) tvrdí, že islám není slučitelný s německou ústavou. V programovém prohlášení rovněž vyzývá k zákazu burek a mešit. Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí.
Před velitelstvím policie v jihotureckém městě Gaziantep vybuchla nálož, umístěná v automobilu. Jeden policista zemřel, třináct lidí je zraněno. POdle policie je za útokem Islámský stát, při razii byl zatčen otec údajného pachatele. Gaziantep leží blízko syrské hranice a žije tam mnoho uprchlíků ze Sýrie.
Devětadvacet českých policistů v pátek odletělo na řecký ostrov Lesbos, aby pomáhali při vracení a převozu migrantů do Turecka. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého budou policisté ve Středomoří sloužit v civilu a nebudou u sebe mít střelné zbraně. Vybaveni budou třeba pouty, slzotvornými prostředky nebo teleskopickými obušky. Řecký ostrov Lesbos leží na dohled od tureckého území. Před několika dny na ostrově bylo přes 4000 běženců. Kvůli uprchlické krizi na ostrově vznikl uprchlický tábor Moria, kde se v minulých dnech stalo několik incidentů.
Vášnivá debata tureckých poslanců týkající se kontroverzního vládního návrhu zrušit imunitu zákonodárců před trestním stíháním přerostla ve rvačku, během níž bylo zraněno pět lidí. Informovala o tom turecká televizní stanice NTV. Zrušení imunity navrhuje vládnoucí proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), zástupci prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) se ale domnívají, že norma je namířena proti nim. Rozbuškou rvačky v parlamentu byl projev poslance HDP Ferhata Encüa, který ve středu pozdě večer armádní ofenzivu proti PKK označil za "masakr". V následné strkanici padaly facky i rány pěstí, pět poslanců muselo vyhledat lékařské ošetření.
Burky nosí v Bulharsku jen muslimky, které náleží k menšinovým Romům. Hlásí se k ortodoxnímu islámu. Ve městě Pazardžik jim za zakrytí obličeje bude od nynějška hrozit pokuta. Romky si začaly zahalovat celý obličej až v nedávných letech, čímž rozhněvaly místní nacionalisty. Ti požadují zákaz nošení burek v celé zemi.
Frustrace a vztek se šíří mezi běženci v řeckém detenčním zařízení na ostrově Lesbos. Zhruba tři tisíce lidí v táboře Moria čeká, co s nimi bude. Stěžují si na podmínky, ve kterých jsou nuceni žít, a vyjadřují nesouhlas s dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem. V úterý došlo ke střetu, při kterém bylo údajně několik běženců zraněno a tábor musel být z části evakuován.
"Po 20 letech jsem dosáhl toho, o čem jsem snil." Příběh 27letého Syřana Ibrahima Hussejna může být inspirací pro mnoho jiných. Je ukázkou odhodlání a silné vůle. Navzdory tragédiím, po nichž by mnozí ztratili odvahu. Ibrahim přišel ve vleklé občanské válce o část pravé nohy. Nevzdal se. Je jedním z členů týmu, jenž se zúčastní Panhelénských her a především - nesl pochodeň pro Olympijské hry 2016 v Riu de Janeiru.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se distancoval od prohlášení předsedy parlamentu Ismaila Kahramana, že by připravovaná nová ústava měla opět propojit stát s islámem. Prý pouze projevil "osobní názor". Proti výroku protestovalo asi 300 lidí, které policie rozehnala. Kritici se obávají Erdogana jakožto autoritářského politika a následného dodržování lidských práv. V posledních letech je země kritizována za nenápadný přechod od sekularismu k islamizaci. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za "rouhání" kvůli kritice proroka Mohameda.
Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu, tvrdí předseda tureckého parlamentu. A rád by ze základního zákona moderní turecké republiky vyloučil sekularismus. Podle kritiků jde o další známku toho, že se vládní strana AKP snaží islamizovat zemi. Donedávna přitom bylo Turecko, člen NATO, jenž usiluje o připojení k Evropské unii, dáváno svými západními partnery za vzor sekulárního, demokratického státu s většinovou muslimskou populací.
Turecká armáda zničila v Sýrii odpalovací rampu patřící radikální organizaci Islámský stát (IS), při útoku bylo zabito také osm muslimských radikálů. Džihádisté z rampy v posledních týdnech raketami ostřelovali jihoturecké město Kilis. Zařízení bylo umístěno asi 20 kilometrů od Kilisu, který leží na samé hranici se Sýrií. O jeho zničení informovala turecká média. V Kilisu od začátku letošního roku kvůli přeshraničním útokům zemřelo už nejméně 16 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Často přitom jde o syrské uprchlíky, kteří se do Turecka uchýlili na útěku před boji v domovské zemi.
