Z Turecka do Řecka za posledních 24 hodin dorazilo pouze 80 migrantů. S odvoláním na aténský krizový štáb o tom informovala agentura DPA. O víkendu na řecké ostrovy připlulo kolem tří set lidí. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ještě v březnu směřovalo do Řecka přes Egejské moře asi 900 migrantů denně. V prvních deseti dubnových dnech už jich ale bylo denně jen kolem 170.
Skupiny dobrovolných "lovců migrantů" berou v Bulharsku zákony do svých rukou. Podle ministryně vnitra u nich končí i peníze, které uprchlíci mají u sebe.
Turecké příhraniční město Kilis zasáhlo pět raket vypálených ze Sýrie. Při ostřelování utrpěli zranění nejméně čtyři lidé a střely rovněž zničily jeden dům, informovala turecká státní agentura Anadolu. Na místo útoku ihned dorazilo několik sanitek, které zraněné odvezly do nemocnice. Jejich zdravotní stav nebyl jasný. Turecká armáda v reakci na útok ostřelovala pozice na severu Sýrie. Kdo rakety odpálil, nebylo jasné, uvedla agentura AP. Příhraniční oblast v Sýrii kontrolují radikálové z hnutí Islámský stát syrské kurdské milice i syrští povstalci bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada.
Zastupitelské úřady Spojených států v Turecku varovaly své občany před "věrohodnou" hrozbou sebevražedných atentátů. Doporučují dbát nejvyšší opatrnosti především v Istanbulu a letoviscích na jihozápadním pobřeží.
Němci podle průzkumů dohodě s Tureckem o vracení uprchlíků nevěří. Navíc odmítají turecké členství v EU. Počet žadatelů o azyl v Německu strmě klesá, ale je to zatím hlavně kvůli zablokování makedonské hranice. O tom, zda se podaří počet běženců snížit, rozhodnou také Itálie a Libye. A jak budou turečtí pašeráci schopni přepravit zájemce přes Středozemní moře.
Islámský stát ostřeluje Kilis v odvetě za to, že turecké vojsko pomáhá jiným syrským povstaleckým skupinám. Zároveň čelí vláda v Ankaře obvinění, že toleruje pašování ropy a starožitností z území IS do Turecka a také dovoluje ve směru do Sýrie přecházet mužům, kteří chtějí bojovat v řadách džihádistů.
Přestávka ve vracení uprchlíků z Řecka do Turecka kvůli množství žádostí o azyl zřejmě potrvá dva týdny, ne jen do pátku, jak se dosud předpokládalo. Podle agentury AFP to řekl řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias. Zároveň prohlásil, že s případnou pauzou se počítalo už před pondělním zahájením přesunů běženců do Turecka.
Německo si přeje dohodu o vracení migrantů také se severoafrickými státy. Po setkání se svými kolegy z německy hovořících zemí svůj dřívější návrh v úterý ve Vídni zopakoval německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Uzavřít takovou dohodu se státy severní Afriky bude ovšem nesrovnatelně složitější.
Někteří syrští uprchlíci se uchytili v Turecku dobře. Ale válka a prsty Islámského státu dosáhnou i sem. Ne pro všechny jsou džihádisté nepřítelem. Na syrské hranici natáčel reportér Aktuálně.TV Martin Novák.
Istanbul - Skupina hackerů umístila na internet databázi, která prý zahrnuje osobní údaje o téměř 50 milionech tureckých občanů. Informovala o tom agentura AP. Dodala, že se jí v několika případech podařilo autentičnost údajů potvrdit. Databáze údajně obsahuje přes 49,6 milionu záznamů a prozrazuje důležité osobní informace. Lidem zahrnutým v této databázi tak může hrozit, že se stanou terčem krádeže totožnosti a podvodů. Podle agentury AP jde o jeden z největších úniků informací tohoto druhu. Loni v dubnu americké úřady oznámily, že hackeři získali přístup k osobním údajům více než 22 milionů současných a bývalých vládních zaměstnanců, dodavatelů a uchazečů o zaměstnání.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že není čas na vyjednávání s povstalci zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Podle agentury Reuters je rozhodnut tři desetiletí trvající rebelii Kurdů udusit. Radikální kurdští bojovníci se buď musejí vzdát, nebo budou "neutralizováni", prohlásil Erdogan v projevu, který pronesl v hlavním městě Ankaře a který vysílala v přímém přenosu státní televize TRT. PKK loni v červenci ukončila dva roky trvající příměří. Znovu tak propukl ozbrojený konflikt, který si od roku 1984 vyžádal životy více než 40 000 lidí. Podle vládních údajů přišlo od července během bojů o život téměř 400 vojáků a policistů a několik tisíc kurdských povstalců.
Potyčky mezi ázerbájdžánskými a arménskými vojáky u Náhorního Karabachu pokračují i v neděli, po eskalaci v noci z pátku na sobotu. Tyto boje si vyžádaly nejméně tři desítky mrtvých a jsou označovány za nejvážnější od roku 1994, kdy bylo uzavřeno příměří ve válce o převážně Armény osídlenou oblast, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu.
Pět vojáků a jeden policista přišlo o život při bombovém útoku v jihovýchodní části Turecka. Informovala o tom turecká agentura Dogan, podle níž je za útokem zřejmě zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK). Příslušníci bezpečnostních sil se účastnili vojenské operace ve městě Nusaybin v jihovýchodní provincii Mardin, které obývají převážně Kurdové. V jednu chvíli uprostřed skupiny vojáků odpálili pravděpodobní členové PKK bombu. Militantní separatistická organizace se k činu dosud nevyjádřila. PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984, dosud v důsledku jejích střetů s tureckými bezpečnostními složkami zemřelo na 40 000 lidí.
Inzerát zveřejněný na Facebooku naznačuje, že se převaděči snaží vyrovnat s dohodou mezi Evropskou unií a Tureckem o deportaci běženců z řeckých ostrovů. V Turecku uvíznutým uprchlíkům tak nabízejí plavby do vzdálenější Itálie. Britský server The Guardian nicméně varuje, že se také může jednat o nebezpečný podvod - o takzvané "lodě duchů", kdy převaděči nalodí běžence na přeplněnou palubu, nastaví "autopilota" a zanechají je tak jejich osudu.
Asi 750 uprchlíků plánuje vrátit Řecko do Turecka. Na cestě od pondělí do středy by měl migranty provázet silný policejní doprovod. Deportované mají z uprchlických táborů přepravit k pronajatým lodím autobusy. V současné době je v Řecku přes 52 000 uprchlíků, kteří se tam nahromadili po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž loni do Evropy přišlo přes milion běženců.
Z Řecka do Turecka by měla být v pondělí vrácena první skupina běženců, čímž se začne uplatňovat dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroj z Evropské komise. V první skupině vrácených migrantů bude prý 500 lidí. Turecký premiér Ahmet Davutoglu bez bližšího upřesnění dnes potvrdil, že v pondělí začne platit dohoda s EU o tom, že Ankara začne zpětně přijímat uprchlíky z Řecka, kam se dostali z Turecka. Navrácenými osobami budou "Syřané, kteří nepožádali o azyl, Afghánci a Pákistánci", uvedl zdroj. Migranti na ostrově Chios začali proti dohodě protestovat, strhli plot a vydali se k přístavu.
Organizace, která chrání lidská práva, tvrdí, že rozsáhlé nucené návraty uprchlíků z Turecka do válkou zničené Sýrie ukazují na fatální nedostatky dohody o uprchlících podepsané mezi Tureckem a Evropskou unií na začátku března. Podle AI jsou obzvlášť šokující případy, kdy turecké úřady vrátily do Sýrie tři nezletilé děti bez rodičů nebo ženu v osmém měsíci těhotenství. Mnozí z uprchlíků vracených do Sýrie se nestačí ani řádně na turecké hranici zaregistrovat, aby se jim dostalo základní pomoci. Průzkum AI prý ukazuje, že jde o postup, který je z turecké strany záměrný a dělá se ve stále větším měřítku.
Válka s kurdskými ozbrojenci na východě země a Islámský stát v Sýrii uvrhly Turecko do složité bezpečnostní situace. Jak přibývá útoků a varování, ubývá turistů. Turci ale odmítají obvinění, že jsou spojenci Islámského státu. Reportáž Martina Nováka.
Boj proti terorismu bude podle syrského prezidenta Bašára Asada trvat dlouho a přítomnost ruských vojáků v Sýrii bude potřebná, i když bude situace stabilnější. Asad také prohlásil, že mnohé země by byly radši, kdyby syrská armáda v bojích prohrávala, protože by to podle nich přinutilo Damašek k ústupkům. Politické řešení v Sýrii podle něj může být naopak urychleno pomocí úspěchů, jichž syrská armáda s podporou Ruska dosahuje.
Česká republika pošle na pomoc s uprchlíky Turecku do roku 2019 půl miliardy korun, rozhodla vláda. Vyplacení celé částky záviset na tom, zda Turecko uhlídá migrační tok, informoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Peníze mají sloužit na projekty, které zajistí uprchlíkům lepší podmínky pro život. Peníze by zpočátku měly jít na projekty zaměřené na humanitární pomoc. Evropa Turecku přispěje také na vzdělání, lékařskou péči a sociální začleňování. Celkem Brusel slíbil Ankaře na pomoc s uprchlíky tři miliardy eur.
