Studie porovnala třináct zahraničních destinací, kam Češi jezdí na dovolenou nejčastěji. Za ekvivalent české tisícikoruny si toho český turista koupí nejvíce v Bulharsku - zde za tuto částku sežene zboží a služby v hodnotě 1383 korun. Na druhém místě je Maďarsko, kde má česká tisícikoruna hodnotu 1150 korun.
Německá kancléřka Angela Merkelová jednala v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kromě hlubokého znepokojení z připravovaných ústavních změn v Turecku vyjádřila neústupný postoj k podmínkám, které se země zavázala splnit, aby získala bezvízový styk s Evropskou unií. Turecko podle ní musí splnit i revizi protiteroristických zákonů, které ale Ankara měnit odmítá. Zdůraznila ale také svou podporu březnové dohodě EU s Tureckem o omezení migračního toku do Evropy.
Poradce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pohrozil vypovězením dohod mezi Tureckem a Evropskou unií, a to včetně té o celní unii. Stane se tak, bude-li EU v jednáních s Ankarou používat taktiku dvojího metru. Yigit Bulut to řekl v rozhovoru pro televizní stanici TRT Haber a věnoval se v něm hlavně budoucí ekonomické politice Turecka. EU se v březnu dohodla s Ankarou na postupu, podle kterého jsou zpět do Turecka posíláni všichni migranti, kteří připluli na řecké ostrovy. Výměnou Unie mimo jiné slíbila vzít za každého Syřana jiného uprchlíka z táborů v Turecku, zrychlit jednání o bezvízovém styku a otevřít nové kapitoly vlekoucích se tureckých přístupových jednání.
Novým předsedou turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) byl v neděli na jejím mimořádném sjezdu jednomyslně zvolen blízký spolupracovník prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. To mu automaticky zajišťuje i funkci předsedy vlády, jejím sestavením ho večer podle očekávání pověřil prezident Erdogan. V rámci svého projevu sdělil, že prioritou jeho vlády je změna ústavy a zavedení prezidentského systému, o nějž dlouhodobě usiluje současná hlava státu. Kromě toho mluvil i o tom, že jako premiér hodlá pokračovat v boji proti kurdským povstalcům a že si chce s Evropskou unií vyjasnit její postoj k migrační politice.
Podle německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na informace evropských diplomatů, Turecko nenechává vycestovat do Evropy syrské uprchlíky, kteří mají dobré vzdělání a kvalifikaci. Pro cestu údajně naopak vybírá lidi, kteří mají vážné zdravotní problémy a ty s nízkým nebo žádným vzděláním. Tento způsob "předvýběru" Syřanů podle listu ale v osmadvacítce budí čím dál větší rozhořčení.
Plavba z Turecka do Řecka už migranty po uzavření dohody mezi EU a Ankarou o vracení uprchlíků tolik neláká. Na řecké ostrovy jich nyní denně v průměru připlouvají jen desítky. Za posledních 24 hodin dorazilo z Turecka jen 110 běženců, den předtím to byli pouze dva lidé. Dohoda platí od 20. března a znamená, že všichni migranti, kteří dorazí do Řecka po tomto datu, budou vraceni do Turecka v případě, že neuspějí s případnou žádostí o azyl. Ještě v březnu připlouvalo na řecké ostrovy kolem 900 lidí denně, v únoru to bylo kolem 2000 lidí. Podle řecké policie bylo dosud na základě dohody vráceno 441 uprchlíků, dalších 8500 lidí čeká na azyl.
Turecký parlament v pátek schválil ústřední bod vládou navrhovaných změn ústavy, které budou znamenat zrušení imunity zhruba pro čtvrtinu poslanců. Nová pravidla mají postihnout přinejmenším 138 z 550 zákonodárců, vůči nimž ve sněmovně leží podněty k trestnímu stíhání, uvedla agentura DPA. Nejvíce zasaženou stranou bude opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), která může přijít až o 50 z 59 poslanců. Vláda a prezident Recep Tayyip Erdogan totiž zástupce HDP obviňují z podpory terorismu. Parlament ještě musí rozhodnout o dalším článku a poté odhlasovat novelu jako celek, aby mohla definitivně vstoupit v platnost.
Vedení turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) informovalo, že jediným kandidátem na předsedu, a tudíž i nového premiéra země, bude dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. Ten má bližší kontakty s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem než bývalý premiér Ahmet Davutoglu, který podal demisi před dvěma týdny. Nesouhlasil s armádní ofenzivou na jihovýchodě země proti kurdským rebelům, ani s pronásledováním novinářů kritizujících prezidenta.
Česko bude i nadále odmítat kvóty na přerozdělování uprchlíků. Podle ministra vnitra Milana Chovance je důležitá důsledná ochrana hranic a funkční hotspoty. "Na experimenty s kvótami není čas," uvedl na svém twitterovém účtu. Chovanec bude o kvótách jednat v pátek se svými kolegy na schůzi v Bruselu. Ministr se odmítavě staví rovněž k zavedení bezvízového styku s Tureckem.
Ankara - Turecký parlament se v prvním kole hlasování vyslovil pro zrušení imunity těm poslancům, kteří čelí podezření z trestného činu. Dvoutřetinovou podporu potřebnou ke schválení ale novela nezískala. Druhé hlasování se bude konat v pátek. Opoziční prokurdská Lidová demokratická strana vidí návrh jako útok proti sobě, protože vládní Strana spravedlnosti a rozvoje a prezident Recep Tayyip Erdogan její poslance obviňují z podpory terorismu. Pro návrh změny ústavy v prvním kole hlasovalo 348 poslanců, proti se jich vyslovilo 155 a osm se zdrželo hlasování. Pokud ke změně ústavy dojde, zanikne imunita jednorázově 138 poslancům, proti nimž leží nyní v parlamentu podněty k trestnímu stíhání.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) v otevřeném dopise kritizuje Evropskou unii za její uprchlickou dohodu s Tureckem, protože ohrožuje právo lidí žádat o azyl a péči o běžence přesouvá na bedra Ankary. "Tato dohoda vysílá celému světu špatný signál: země se mohou vykoupit z povinnosti poskytnout azyl. Pokud toto chování budou opakovat další státy, status 'uprchlíka' přestane existovat," tvrdí šéfka MSF Joanne Liu. "Je druhá světová válka už tak vzdálená, že si vy - evropské státy - nepamatujete základní lidskou potřebu utéct před násilím?"
Členové radikální organizace Islámský stát (IS) při útoku na nemocnici na východě Sýrie zabili 20 členů syrské armády a jejich spojenců. Oznámila to v sobotu Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii monitoruje z Británie. Vládní vojska věrná prezidentovi Bašáru Asadovi mezitím zahájila ofenzivu u města Darája. Útok, o němž informovala SOHR, se týká zásahu nemocnice v Dajr az-Zauru. Po něm následovala přestřelka, při níž padlo šest útočníků. SOHR hlásí, že ztratila kontakt se zaměstnanci nemocnice. Turecká armáda dále uvedla, že při útocích na pozice IS v provincii Halab zabila 45 radikálů.
Německý Spolkový sněm v pátek schválil zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska mezi takzvané bezpečné země. Jejich občané tak budou mít jen velmi malou šanci dostat azyl. Spíše téměř žádnou. S šestnácti africkými státy chystá Evropská unie podobnou dohodu o navracení běženců, jako má s Tureckem.
Během dvou explozí na různých místech Turecka dnes zahynuli nejméně čtyři lidé a dalších více než dvacet bylo zraněno. Nejméně osm lidí osob utrpělo zranění při odpoledním pumovém útoku v Istanbulu. Druhá nálož vybuchla u silnice vedoucí k městu Hani. Výbuch si vedle mrtvých vyžádal i 15 zraněných. Ministerstvo vnitra uvedlo, že trhaviny naložené v nákladním voze odpálili kurdští povstalci. Podle úředního zdroje agentury AP byli mrtvými čyři Kurdové, kteří zemřeli při samovolné explozi během nakládání trhavin na auto.
Nejméně pět zraněných si ve čtvrtek vyžádal pumový útok v Istanbulu. Podle místních televizních stanic NTV a CNN-Türk explodovala bomba nastražená ve vozidle. Turecko je v poslední době cílem vlny útoků, které mají na svědomí buď odbojní separatističtí Kurdové, či radikálové hlásící se k organizaci Islámský stát (IS). Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vede proti oběma skupinám od loňského léta ozbrojený boj. Například v úterý si nastražená výbušnina vyžádala tři mrtvé a 22 zraněných v Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka, kde žijí převážně Kurdové.
Poslanci Evropského parlamentu nesouhlasí s brzkým zavedením bezvízového styku Turecka s Evropskou unií. Jak dnes během debaty ve Štrasburku zdůrazňovali, Ankara neplní podmínky, které Brusel stanovil. Mnozí ze členů parlamentu nazvali chování tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vydíráním. Ze 72 podmínek, které se Turecko zavázalo splnit v dohodě o omezení migrace uzavřené v březnu s EU, zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony. Původně měli Turci do schengenského prostoru bez kontrol vnitřních hranic cestovat na 90 dní bez víza už od konce června.
Alparslan Çelik, který bojoval v Sýrii na straně Turkmenů podporovaných Ankarou, nebude stíhán za zabití jednoho z dvou pilotů ruského bombardéru, sestřeleného loni v listopadu u hranic se Sýrií. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že prověří informace o zbavení Çelika podezření, ruské velvyslanectví se odmítlo vyjádřit. Zprávu potvrdil Çelikův advokát, podle kterého ale jeho klient i po 37 dnech zůstává nadále ve vazbě kvůli podezření z ilegálního držení zbraně.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý opět obvinil evropské státy z poskytování útočiště politickým křídlům teroristických organizací působících v Turecku. Zároveň označil za černý humor výhrady Evropské unie k zaváděným protiteroristickým zákonům v Turecku, které i podle nevládních organizací porušují lidská práva. V projevu v metropoli Ankaře Erdogan zároveň vyjádřil naději, že EU zavede bezvízový styk s Tureckem nejpozději do října.
Nejméně tři lidé zemřeli při mohutném výbuchu ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka, dalších 22 utrpělo zranění. Podle tureckých médií byl útok namířený proti tureckým policistům, kteří tvoří většinu obětí. Zbytek jsou civilisté. Výbušninu umístěnou v zaparkovaném vozidle podle místních sdělovacích prostředků nastražili povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Turecká armáda vede od loňského léta bojové operace proti kurdským bojovníkům na jihovýchodě země poté, co skončilo příměří mezi PKK a vládou. Střety zesílily poté, co se Ankara zapojila do konfliktu v Sýrii a v Iráku.
Některé členské státy, podle německého listu Bild, diskutují o náhradních řešeních o příjmu migrantů. Obavy mají z krachu dohody s Tureckem. V případě, že by dohoda mezi EU a Tureckem nevyšla, evropští představitelé uvažují, že by se centrem pro příjem uprchlíků staly řecké ostrovy. Odtud by byli neúspěšní žadatelé o azyl vraceni zpět do svých rodných zemí. Finanční prostředky slíbené Ankaře by pak měly namísto do Turecka směřovat do Řecka.
