Turecko

Příznivci tureckého prezidenta Erdogana mávají národními vlajkami během demonstrace na podporu vlády na Taksimském náměstí v Istanbulu

EU by měla pozastavit jednání o vstupu Turecka, zní z Bruselu. Turci se cítí zrazeni

Poslanci z Evropského parlamentu usilují o to, aby byla úplně zastavena jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Už v listopadu minulého roku vyzval parlament k dočasnému zmražení přístupových jednání. Důvodem má být červencový pokus o vojenský puč v Turecku a nově také referendum, ve kterém si Turci odhlasovali posílení prezidentských pravomocí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc nyní zvažuje také hlasování o znovuzavedení trestu smrti. Evropský parlament sice nemá při debatách o vstupu nové země do EU hlavní slovo, i jiní evropští představitelé či instituce ale zaujímají podobný postoj.

Na maďarsko-srbské hranici se už tyčí i druhá řada plotu, který má zabránit přílivu běženců

Maďarsko dokončilo stavbu plotu, který má zabránit přílivu ilegálních migrantů do země. Na hranici se Srbskem je už hotová i druhá řada tohoto oplotění, dlouhá je 155 kilometrů a dosahuje výšky tří metrů. Oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán. První linie bariéry vznikla už na podzim v roce 2015 kvůli tehdejší uprchlické vlně. Evropská komise Maďarsko za jeho protiimigrační rétoriku dlouhodobě kritizuje.

V Černém moři se srazila ruská výzvědná loď s plavidlem, které převáželo zvířata. Celá se potopila

V Černém moři se srazila ruská válečná loď s nákladní lodí, která převážela hospodářská zvířata. Ta podle turecké pobřežní záchranné služby plula pod vlajkou africké země Togo. Ruská loď s názvem Liman se nakonec celá potopila. Podle Turků se z ní předtím podařilo zachránit všech 78 lidí. Podle Reuters se lodě srazily kvůli mlze a špatné viditelnosti.

Nejde o útok, ale Turecko by se mělo s historií vyrovnat, říká autor usnesení o genocidě Arménů

Poslanec ČSSD Robin Böhnisch se postaral o jedno z největších překvapení ve sněmovně, když takřka nepozorovaně prosadil společně se stranickým kolegou Karlem Černým důležité a třaskavé usnesení. V něm poslanci na Böhnischův návrh odsoudili kromě nacistických zločinů i genocidu Arménů v osmanské říši. Vyzvali současně mezinárodní společenství, aby předcházelo porušování lidských práv a spory řešilo mírovými prostředky. Obratem se ozvalo Turecko, které je na zmínku o genocidě Arménů velmi citlivé. I proto sněmovna nikdy v minulosti podobné usnesení nepřijala, byť o tom v minulosti několikrát debatovala.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu

Turecko odsoudilo usnesení českých poslanců o arménské genocidě. Zklamal nás i Zeman, napsalo

Rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu odsoudilo turecké ministerstvo zahraničí. Kritizovalo i prezidenta Miloše Zemana. Podle tureckého velvyslance v Praze poslanci podlehli "arménské propagandě". Jerevan naopak výsledek hlasování přivítal. Poslanci v úterý v podvečer přijali usnesení, v němž odsuzují "genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území osmanské říše". Česko dosud masakr Arménů za genocidu oficiálně neuznalo, vyslovil se tak pouze před dvěma lety sněmovní zahraniční výbor. Za genocidu sto let staré události také opakovaně označil prezident Miloš Zeman.

Poslanci se stali nástrojem arménské propagandy, protestuje Turecko proti usnesení o genocidě

Turecké velvyslanectví protestuje proti usnesení, v němž sněmovna v úterý uznala genocidu Arménů v osmanské říši. Velvyslanec Ahmet Bigali Aktuálně.cz řekl, že se čeští politici "stali nástrojem arménské propagandy". Naopak Jerevan výsledek hlasování vítá. Černínský palác Aktuálně.cz sdělil, že bere rozhodnutí sněmovny na vědomí. Sto let staré masakry arménského obyvatelstva jsou podle něj tématem pro historiky.

V Turecku při čistce zatkli přes tisíc "tajných imámů", viní je z napojení na duchovního Gülena

V Turecku v noci na středu zatkli při zátahu na kruhy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem 1120 lidí. Informoval o tom ministr vnitra Süleyman Soylu. Jde o jednu z nejrozsáhlejších policejních akcí proti Gülenovým přívržencům. Soylu řekl, že akce byla zaměřena na síť, která pronikla do policejních sil a jíž se říká tajní imámové. Ankara Gülenovi připisuje zosnování loňského nezdařeného převratu. Po pokusu o puč vláda zahájila rozsáhlé čistky v armádě a státní správě. Zatčeno bylo na 40 000 lidí. Ve vazbě skončili i novináři a opoziční poslanci, které vláda viní z podpory teroristické organizace, za kterou vláda označuje i Gülenovo hnutí. Gülen ale obvinění odmítá.

Ostatky Arménů povražděných Osmany mezi lety 1915 až 1918

Sněmovna poprvé odsoudila arménskou genocidu. Erdogan bude dělat bengál, řekl Schwarzenberg

Poslanci v úterý v podvečer přijali usnesení, v němž odsuzují "genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše". Na návrh Robina Böhnische z ČSSD hlasovala sněmovna o této deklaraci spolu s novelou zákona o státních svátcích. Česko dosud masakr Arménů za genocidu oficiálně neuznalo, vyslovil se tak pouze před dvěma lety sněmovní zahraniční výbor. Za genocidu sto let staré události také opakovaně označil prezident Miloš Zeman.

Řecký soud nevydá Ankaře tři turecké vojáky, kteří uprchli po pokusu o puč

Řecká nejvyšší odvolací rada v úterý odmítla vydat Ankaře tři turecké vojáky, kteří uprchli po loňském pokusu o převrat v Turecku. Informovala o tom agentura Reuters. Potvrdilo se tak lednové zamítavé stanovisko nejvyššího soudu. Datum projednání případu dalších pěti vojáků ze skupiny zatím nebylo stanoveno. Také jejich vyhoštění ale nejvyšší soud dříve zakázal. To rozhněvalo Ankaru, která následně zaslala Aténám druhou žádost. Turecko tvrdí, že vojáci se podíleli na zmařeném červencovém pokusu o svržení prezidenta Recepa Erdogana. Nejvyšší soud ale rozhodl, že Turecko by vojákům nezajistilo spravedlivý proces. Celá skupina, v níž jsou majoři, kapitáni a četaři, zažádala v Řecku o azyl.

Do řad Islámského státu vstoupil už ve 20 letech. Hlavně že bojovali proti Asadovi, říká

Přidat se k teroristické organizaci Islámský stát byla prý pro mladého Mohameda nevyhnutelná věc. Byli to buď oni, nebo syrský vládní režim, vysvětluje své rozhodnutí. Jeho příběh poodhaluje realitu mladých lidí ve válkou zmítané Sýrii. Už jako teenager se stejně jako zbytek rodiny zapojil do bojů proti režimu prezidenta Bašára Asada. Odmítal opustit své rodné město, a proto se ho rozhodl bránit proti režimu i poté, co ho obsadily jednotky Islámského státu. A tak se k nim připojil.

Turecké letectvo zaútočilo na kurdské pozice v Iráku a Sýrii. Ankara je označila za hnízda teroristů

Terčem tureckého útoku byly pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která působí na severu Iráku a Sýrie. Zasaženi byli také iráčtí pešmergové. Oddíly pešmergů pomáhají irácké armádě v boji proti islámským radikálům. Turecká armáda označila pozice PKK na severu Iráku a v Sýrii za "teroristická hnízda".

Francouzský politolog mluvil o atentátu na Erdogana. Čelí kvůli tomu vyšetřování turecké prokuratury

Někdejší francouzský diplomat a nyní politolog Philippe Moreau Defarges čelí vyšetřování turecké prokuratury kvůli svému komentáři, že Turkům po kontroverzním referendu zbývají jen dvě možnosti: občanská válka, nebo atentát na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V pondělí o tom informovala turecká státní tisková agentura Anadolu. Turci 16. dubna v referendu těsnou většinou 51,4 procenta hlasů rozhodli o rozšíření pravomocí hlavy státu, o které Erdogan usiloval. Defarges, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI), se na Twitteru omluvil. Svá slova označil za nevhodná a nesprávně vyložená.

Poslali jste teprve čtvrtinu dohodnutých peněz na migranty, vzkazuje Evropské unii Erdoganův mluvčí

Z Evropské unie přišlo na účet turecké vlády podle vyjádření Ankary zatím jen 790 milionů eur. To je asi čtvrtina prostředků ze slíbených tří miliard eur, které měla EU poslat Ankaře v rámci loňské migrační dohody. V pondělí o tom informoval mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin, kterého citovala agentura Reuters. Mluvčí také uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zažádá o obnovení členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). To mu umožňuje změna ústavy, kterou Turci schválili v referendu 16. dubna.

Nepochopitelná agrese, odsoudil senátor ČSSD a syrský rodák Mezian odvetu USA za chemický útok

Muslimský senátor a lékař Hassan Mezian (ČSSD) žije v České republice téměř padesát let. Narodil se v Sýrii a ještě před svým odchodem do Česka žil i se svou českou manželkou nedaleko letecké základny Šajrát. Na tu nedávno zaútočil americký prezident Donald Trump, na jehož povel odpálila americká armáda téměř šedesát raket zacílených právě na tuto základnu v odpovědi na útok chemickými zbraněmi v syrské provincii Idlib. Ten se připisuje prezidentu Bašáru Asadovi. Mezian s útokem nesouhlasí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil také o současné situaci v Sýrii, činnosti české velvyslankyně v Damašku, ale i možném dopadu výsledku referenda v Turecku.

"Nemohl jsem dýchat, okolí se ztrácelo v divné mlze." Syřané popisují následky chemických útoků

Dva tisíce lidí už podle syrské opozice zemřely od počátku občanské války v Sýrii při chemických útocích režimu prezidenta Bašára Asada. Damašek i Moskva, která je nejbližším spojencem syrského režimu, ale jakoukoli vinu popírají. Připomínají taky, že Bašár Asad oficiálně všechny své chemické zbraně odevzdal mezinárodním inspektorům v roce 2013. Kritici ale Asadův režim podezřívají, že si část chemických zbraní ponechal a používá je proti svým protivníkům dál. Třeba ve městě Chán Šajchún, kde podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) letos 4. dubna prokazatelně zabíjel sarin. K němu měli doposud v Sýrii přístup pouze vojáci prezidenta Asada.

Diktatura bude v Turecku po volbách za dva roky, teď si zavřelo dveře do Evropy, tvrdí Kučera

Turecká opozice se kvůli referendu o změnách ústavy obrátila na soud

Největší zástupce opozice v Turecku, sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP), se obrátila na soud kvůli referendu o změnách ústavy. Ve středu už její stížnost odmítla volební komise. Po nejvyšším správním soudu proto bude požadovat, aby výsledky lidového hlasování zrušil. Turci v nedělním referendu těsnou většinou 51,4 procenta hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří pravomoci hlavy státu. O změny usiloval především současný prezident Recep Tayyip Erdogan. Opoziční CHP ale považuje výsledky hlasování za zmanipulované.

Turecké referendum platí, volební komise nevyslyšela požadavky opozice na jeho zrušení

Turecká opozice neuspěla se svým požadavkem na zrušení výsledků nedělního ústavního referenda, které považuje za zmanipulované. Volební komise o těchto požadavcích hlasovala a žádosti zamítla. Podle serveru listu Hürriyet není možné podat proti rozhodnutí ústřední volební komise odvolání k ústavnímu soudu, rozhodnutí komise je konečné. Turci v nedělním referendu těsnou většinou 51 procent hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří prezidentovy pravomoci.

Uprchlíci vyráží z Turecka do Řecka, listopad 2015

Zrušte nám víza, nebo pustíme uprchlíky do Evropy, hrozí znovu Turecko

Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan těsně zvítězil v referendu o ústavních změnách, zesílily obavy, že by mohl vypovědět loňskou dohodu se zeměmi Evropské unie o zastavení migrace.

Putin gratuloval Erdoganovi k výsledku nedělního referenda

Ruský prezident Vladimir Putin blahopřál svému tureckému partnerovi Recepu Tayyipu Erdoganovi k výsledku referenda o zásadní ústavní změně v Turecku. V telefonickém rozhovoru diskutovali rovněž o vzájemných vztazích a syrském konfliktu. Telefonát potvrdil ruským novinářům bez dalších podrobností mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle tureckých zdrojů citovaných agenturou Reuters si oba státníci vyměnili názory na možnost urychlení normalizace vzájemných vztahů, které předloni narušilo sestřelení ruského bojového letounu nad syrsko-tureckou hranicí. Kreml referendum v Turecku nijak veřejně nekomentoval. Peskov minulý týden hlasování označil za vnitřní záležitost Turecka.

Vojenský vrtulník nedaleko mezinárodního Atatürkova letiště v Istanbulu

V Turecku se zřítil vrtulník s 12 lidmi na palubě, byli v něm i policisté a soudce

Na východě Turecka se v úterý zřítil policejní vrtulník s 12 lidmi na palubě, podle tureckého ministra vnitra Süleymana Soylua všichni zahynuli. Příčinou nehody bylo špatné počasí, dodal ministr. Incident se stal ve vnitrozemské provincii Tunceli. Úřad tamního guvernéra oznámil, že ve vrtulníku byl soudce, sedm policistů, jeden voják a tříčlenná posádka. Stroj odstartoval v okrese Pülümür a zřítil se mezi vesnicemi Çambulak a Kocatepe. Jeden člen posádky po zřícení dokázal zavolat záchrannou službu a řekl, že jsou na místě zranění. Na místo velmi rychle vyrazili záchranáři.