Turecko

Pochod homosexuálů v Istanbulu se neuskuteční. Úřady ho zakázaly, argumentují bezpečností

Turecké úřady nepovolí, aby se v neděli v centru Istanbulu konal pochod gayů, leseb, transsexuálů a intersexuálů. Napsala to agentura AP. Kancelář istanbulského guvernéra informovala, že pochod bude zakázán kvůli bezpečnosti jeho účastníků, turistů a kvůli udržení veřejného pořádku. Pořadatelé chtěli vyjít z náměstí Taksim. Úředníci uvedli, že tento prostor není určený pro demonstrace a že nedostali řádnou žádost. Různé skupiny prý také na plánovaný pochod "různě reagovaly". V roce 2014 tento pochod přitáhl na 100 000 lidí a šlo o jednu z největších akcí poukazujících na práva menšin v muslimském světě. Od té doby istanbulské úřady nedovolily, aby se průvod opakoval.

Na západě Turecka se jídlem otrávilo 731 vojáků. Není to první podobný případ

Celkem 731 vojáků z kasáren v západoturecké provincii Manisa museli ošetřit lékaři kvůli otravě jídlem. Více než dvě desítky z nich zůstávají v nemocnici, informoval dnes místní list Hürriyet. Policie již v souvislosti s incidentem zadržela dvě desítky zaměstnanců společnosti, která armádě dodává jídlo. Podle listu se jedná za poslední měsíc už o čtvrtý případ otravy jídlem v některých z tureckých kasáren.

Oblast u řeckého Lesbu znovu postihlo zemětřesení

Otřesy byly v noci na sobotu a pak opět večer znovu registrovány ve východní části Egejského moře. Nejprve dosáhly síly 4,7 stupně a posléze 5,2 stupně. Jejich epicentrum se nacházelo jižně od ostrova Lesbos, podle údajů Evropského středomořského seismologického centra téměř přesně na stejném místě, jako při pondělním zemětřesení, které způsobilo velké škody a stálo jeden lidský život. Od pondělí se oblast nedočkala klidu. Menší otřesy stále znovu postihují ostrovy i západní pobřeží Turecka. Kromě toho bylo v noci na sobotu zaznamenáno zemětřesení i na jihovýchodě řeckého poloostrova Peloponés. Mělo sílu 4,8 stupně a otřesy byly cítit i ve zhruba sto kilometrů vzdálených Aténách.

Mírový pochod muslimů v Kolíně nad Rýnem

O mírový pochod muslimů v Německu byl menší zájem, než se čekalo. Dorazilo pár stovek lidí

Mírového pochodu muslimů, který uspořádali muslimští aktivisté v Kolíně nad Rýnem, dorazilo okolo několika stovek až tisíc lidí. Organizátoři akce přitom doufali ve vyšší čísla. Proti demonstraci se ale tento týden v Německu postavila vlivná muslimská organizace Ditib, do které spadají hlavně příslušníci místní turecké menšiny. Podle Ditib by demonstrace vyslala špatný signál, neboť by muslimy stigmatizovala a lidé by si pak mohli začít myslet, že je mezinárodní terorismus problémem pouze muslimů.

Další šrám na vztazích USA a Turecka. Američané vydali zatykač na bodyguardy Erdogana, ten se diví

Během květnové návštěvy tureckého prezidenta Recepa Erdogana v USA došlo k prudkému střetu prezidentových strážců s kurdskými demonstranty. Zásah Erdoganovy ochranky byl podle Američanů příliš brutální, a tak na 12 bodyguardů a šest dalších lidí vydali zatykač. Dva z nich už stihli zatknout. Spor by mohl mít mezinárodní důsledky. Nejde o první problém v turecko-amerických vztazích.

Turkish President Tayyip Erdogan leaves following a news conference at the Presidential Palace in Ankara

USA vydaly zatykače na 12 členů Erdoganovy ochranky, která brutálně zasáhla proti demonstrantům

Americké úřady vydaly zatykače na 12 členů ochranky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dvě další osoby kvůli násilnostem při demonstraci během Erdoganovy návštěvy Washingtonu. Šéf washingtonské policie podle tiskových agentur označil zásah turecké ochranky za "brutální útok proti pokojným demonstrantům". Policie ve středu v souvislosti s květnovým incidentem zadržela dva muže. Zatykače souvisejí s násilným zásahem proti demonstrantům před washingtonskou rezidencí tureckého velvyslance, kam přišli proti Erdoganovi protestovat turečtí Kurdové. Podle policie proti nim ochranka tureckého prezidenta a další členové Erdoganova doprovodu zasáhli tak brutálně, že bylo zraněno 11 osob.

Turecký prezident Erdogan po nezdařeném pokusu o puč na letišti v Istanbulu.

V USA zadrželi dva muže kvůli incidentu při Erdoganově návštěvě, chtějí obvinit dalších 12

Dva muže zadržela americká policie v souvislosti s násilím na demonstraci před rezidencí tureckého velvyslance ve Washingtonu během květnové návštěvy prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v USA. Úřady navíc plánují vznést obvinění vůči dvanácti členům ochranky turecké hlavy státu, kteří napadali demonstranty, informovala ve čtvrtek agentura AP. Zda se v případě dvou zadržených mužů - Eyüpa Yildirima a Sinana Narina - jedná o podporovatele prezidenta Erdogana či členy jeho ochranky, policie nesdělila. Podle agentury AP se úřady chystají obvinit dvanáct členů prezidentova doprovodu. Dva lidi včetně jednoho z protestujících už úřady obvinily dříve.

Soud s Všelichovou a Farkasem byl znovu odročen. Rozsudek Turecko vynese až v srpnu

Soud se dvěma Čechy, kteří byli loni zatčeni v Turecku, byl v pondělí odročen na 2. srpna. Oznámilo to české ministerstvo zahraničí. Jde už o druhé odročení soudního jednání, jehož začátek byl stanoven na 10. května. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas byli zadrženi loni v listopadu na turecké hranici. Čelí obvinění z členství v kurdských milicích YPG, které bojují v Sýrii a jež Ankara řadí k teroristickým organizacím. Češi ale tvrdí, že jsou humanitární aktivisté a že mířili do Iráku, kde chtěli zřídit polní nemocnici. Podle tureckého tisku dvojici hrozí až několikaletý trest vězení.

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení, na ostrově Lesbos je nejméně jeden mrtvý a deset zraněných

Zemětřesení o síle větší než šest stupňů zasáhlo Řecko a východ Turecka. Uvedla to agentura Reuters. Vyžádalo si nejméně jednu lidskou oběť, deset zraněných a rozsáhlé hmotné škody. Ohnisko otřesů bylo v oblasti u východořeckých ostrovů Lesbos a Chios a západně od tureckého pobřeží. Značně postiženy jsou tři vesnice na jižním okraji Lesbu, kde se zřítilo mnoho starých domů.Podle informací českého ministerstva zahraničí nepostihlo zemětřesení nikoho z českých občanů.

"Operace hněv" začala. Útok na hlavní město Islámského státu Rakku potrvá kvůli tunelům a dronům

Mezinárodní koalice, která v Sýrii a Iráku bojuje proti tzv. Islámskému státu, spustila útok na hlavní město této teroristické organizace: Rakku. Bojovníci už zahájili Operaci hněv, která má město vymanit z kontroly radikálních islamistů. Boje ale budou náročné a dlouhé. Islámský stát se v Rakce opevnil a k útokům používá malé bezpilotní drony. "Bude to podobné jako v Mosulu," říká mluvčí protiteroristické organizace Ryan Dillon.

Fotografie ropných zásobníků, zasažených bombardováním. Snímek zveřejnilo ruské ministerstvo obrany.

Analytik Bellingcatu: Američané se při náletech v Sýrii aspoň snaží ušetřit civilisty, Rusové ne

V době, kdy existuje program Google Earth, velké množství satelitních fotografií a mobilní telefony, je pro vlády a armády těžší v lokálních válkách něco popírat nebo zamlčovat. Síť investigativních reportérů a digitálních analytiků z organizace Bellingcat je jejich velmi zdatným protivníkem. Z veřejně dostupných zdrojů monitoruje ruské zapojení do války na Ukrajině, ruské i americké bombardování Sýrie nebo boje v Iráku. Její analytik Christiaan Triebert v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje styl vedení války v Sýrii i to, jak roste vliv islamistů v řadách syrských povstalců.

Němečtí vojáci na turecké základně Incirlik.

Německo stáhne své vojáky z turecké základny. Vláda rozhodla, že se přesunou do Jordánska

Německo stáhne své vojáky z turecké vojenské základny Incirlik. Návrh schválila vláda, hlasovat o něm bude už jen parlament - ten ale pravděpodobně stažení potvrdí. Kolem 260 německých vojáků, kteří pomáhají v boji proti teroristické organizaci Islámský stát, by se mělo přesunout do Jordánska. V jejich odchod vyústil spor mezi Berlínem a Ankarou, která zakázala německým poslancům vstup na základnu. Ti ho ale potřebují, protože nasazení svých vojáků v zahraničí schvalují.

Evropa se pouští do společné obrany. Jednotky by zasáhly proti teroristům i pašerákům migrantů

Země Evropské unie začínají budovat společnou obranu. Chtějí rozvíjet společné obranné schopnosti samy, bez závislosti na NATO. Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Roli NATO však nezpochybňují - nemá ani jít o nahrazení Aliance. Do budoucích společných evropských misí by mělo přispívat i Česko. To patří mezi největší příznivce evropské spolupráce v obraně.

Khuram Butt, Rašíd Radván a Youssef Zaghba. Trojice útočníků z Londýna.

Třetí útočník z Londýna je Youssef Zaghba. Podle tisku ho loni zadrželi v Itálii, když jel do Sýrie

Britská policie potvrdila jméno posledního teroristy, který se podílel na sobotním útoku v centru Londýna. Je jím 22letý Ital Youssef Zaghba. Italští policisté ho zadrželi už v roce 2016, kdy se snažil dostat do Sýrie. Britská policie ho ale nevyšetřovala. V pondělí byla známá jména i ostatních dvou atentátníků z Londýna. Jedním z nich byl 27letý Brit pákistánského původu Khuram Butt, o kterého se už dříve zajímaly tajné služby. Druhý útočník, 30letý Rašíd Radván, měl marocké i libyjské občanství. Během útoku zabili celkem sedm lidí.

Recenze: Fiktivní dokument Král Belgičanů je příjemná komedie o nepříjemné situaci v Evropě

Belgičtí filmaři Peter Brosens s Jessica Hopeová Woodworthová se pokusili z marasmu dnešní Evropy vykřesat osobní, lidský příběh. Jejich film Král Belgičanů je příjemná komedie o nepříjemné situaci, která jistě nerozvíří politickou diskuzi, ale má potenciál pobavit.

Jednání ztroskotala. Německo musí stáhnout své vojáky, Turecko mu nepovolí vstup na základnu

Německo zřejmě stáhne své vojáky z turecké základny Incirlik. Turecko totiž dál odmítá vpustit německé poslance na základnu, ti to ale považují za svou povinnost. Operace bundeswehru schvaluje parlament, a poslanci proto podle ministra zahraničí Sigmara Gabriela musí mít možnost vojáky navštívit. O problému v pondělí jednal se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavoşogluem, spor ale neurovnali.

Sýrie - Rakka - po útoku syrských vládních sil

Turecko a Spojené státy zahájily boje o osvobození islámské bašty Rakka

V pátek začaly boje o město Rakka, hlavní baštu takzvaného Islámského státu. Oznámil to turecký premiér Binali Yildirim. "Operace Rakka, plánovaná dlouho dopředu, začala v pozdních hodinách 2. června. Spojené státy poskytly (Turecku) před spuštěním této operace nezbytné informace v této věci," řekl Yildirim. Turecký prezident Erdogan upozornil USA, že Turecko se nebude podílet na operaci osvobození Rakky po boku kurdských milicí YPG, které sice Spojené státy hojně podporují, Ankara je však považuje za separatisty.

Kurdští povstalci zabili osm tureckých vojáků

Turečtí vojáci zabili na východě země osm kurdských ozbrojenců, po dalším pátrají

Turecké bezpečnostní složky v neděli na východě země zabily osm ozbrojenců ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Jeden ozbrojenec z PKK z místa prý utekl a bezpečnostní složky po něm pátrají. Informovala o tom turecká státní agentura Anadolu. "Osm teroristů bylo zabito a po dalším teroristovi se pátrá," řekl guvernér provincie Kars Rahmi Dogan. Příměří mezi tureckou vládou a ozbrojenci z PKK se rozpadlo v červenci 2015. PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí, převážně Kurdů. Turecko, EU a Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci.

Východní Mosul po osvobození iráckou amrádou od Islámského státu, Irák

V Mosulu se schyluje k závěrečné bitvě. Pak má přijít útok na "hlavní město" Islámského státu Rakku

Ztráta Mosulu, jehož většinu již irácká armáda osvobodila, bude znamenat velkou ránu prestiži Islámského státu. Stejně jako ztráta mosulské mešity, v níž se džihádisté právě opevňují a ve které v roce 2014 islamistický vůdce Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil vznik chalífátu.

Turecko může v Rusku nakoupit protiletadlové rakety S-400, potvrdil Putin

Rusko je připraveno prodat Turecku moderní rakety protivzdušné obrany S-400. Ve čtvrtek to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. O prodeji ruských zbraní hovořil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s Putinem minulý měsíc v Soči. "Posuzovali jsme možnost prodeje systémů S-400, jsme k tomu ochotni," řekl Putin. "Jsme připraveni dodat tyto nejnovější a nejúčinnější zbraně. Prezident Erdogan o tom ví, vědí o tom i naši a turečtí vojáci," řekl podle agentury TASS. V březnu se v moskevských médiích objevily zprávy, že Rusko zahájilo dodávku protivzdušných systémů S-400 do Číny. O nákupu prý uvažuje také Indie. V Rusku pluky vyzbrojené systémy S-400 například chrání Moskvu před raketovým útokem.