Německo-turecké elity druhé a třetí generace tureckých imigrantů jsou z Erdoganova pohledu nebezpečné, protože mají evropské politické představy, píše pro Aktuálně.cz Jaroslav Šonka.
Erdogan vedl diskreditační kampaň proti opozici, ty, co volili NE označil za teroristy. Turci hlasovali pro nebo proti Erdoganovi, mnoho z nich si ale neuvědomovalo, že hlasují o změně ústavy, tvrdí profesor turkologie Petr Kučera působící na Hamburské univerzitě. Dodává, že Turecko si teď zavřelo dveře do Evropy a že Evropská unie se dosud nechala vydírat kvůli uprchlické krizi. Dohoda o migraci s Tureckem je přitom podle jeho názoru oboustranně výhodná, Turecko si za přijímání uprchlíků nechává slušně zaplatit.
Hodit Turecko přes palubu znamená vykašlat se na zhruba 23 milionů lidí s názorem, který se dost podobá tomu našemu.
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem blahopřál Recepu Tayyipu Erdoganovi k vítězství v nedělním ústavním referendu o posílení prezidentových pravomocí a poděkoval mu za podporu amerického úderu v Sýrii. Oznámil to Bílý dům. USA napadly střelami tomahawk základnu syrského vládního letectva v reakci na použití otravného plynu v provincii Idlib. Agentura AP upozornila, že telefonát se uskutečnil, přestože mezinárodní pozorovatelé a opoziční strany kritizovaly četné vady během hlasování v tureckém referendu, včetně rozhodnutí volební komise akceptovat hlasovací lístky i bez úředního razítka, které vyžaduje zákon. Washington referendum nekomentoval.
Hlasování a sčítání hlasů po nedělním referendu o ústavní reformě provázely podle tureckých opozičních stran podvody. Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že je jeho strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu. Volební komise totiž do výsledku nechala započítat i lístky bez oficiálního razítka. Průběh hlasování navíc kritizovali i nezávislí pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Turci si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho příznivci hned po skončení referenda vyšli do ulic, kde skandovali "Bůh je veliký". Hlasování často chápali jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu, který mu podle nich nepřeje jeho úspěchy. Erdogan ale nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie. V Turecku končí jedna kapitola dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.
Po sečtení téměř všech hlasů mají příznivci změn zatím 51,4 procenta. Hlasovat mohly i téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí - například v Německu podpořilo Erdogana 63 procent účastníků referenda. Hlavní opoziční strana, Republikánská lidová strana, si stěžuje na neregulérnost hlasování.
Podle turecké televize NTV zatím při sčítání hlasů odevzdaných v dnešním referendu vedou zastánci ústavních změn, jejich náskok se ale snižuje. Po sečtení 98 procent hlasovacích lístků má reforma posilující postavení prezidenta 51,3 procenta hlasů. Poslední volební místnosti se uzavřely v 16 hodin středoevropského času, ve více než třetině provincií na východě země už o hodinu dříve. Nejdůležitější referendum moderní historie Turecka sleduje přímo na místě náš zpravodaj.
Na finanční pomoc má nárok každý člen uprchlické rodiny, příspěvek jde z financí Evropské unie. Ta peníze vyčlenila výměnou za příslib Ankary, že bude bránit syrským uprchlíkům, aby pluli z Turecka přes moře na řecké ostrovy. Příliv migrantů dále do Evropy se díky tomuto opatření podařilo snížit o 90 procent. O karty již od loňského listopadu zažádalo 1,5 milionu uprchlíků, obdržela je přibližně třetina.
Dlouho očekávané referendum je tu. Zásadní změny ústavy mají přeměnit Turecko na prezidentský systém a výrazně posílit pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který by mohl vládnout až do roku 2029.
Už v neděli Turci v referendu rozhodnou o nové ústavě, která má výrazně posílit pravomoci prezidenta. Příznivci změn tvrdí, že to umožní turecké demokracii a státu lépe fungovat. Odpůrci naopak prohlašují, že výsledkem bude "diktatura" a že současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je ve svých projevech stále agresivnější, už nebude moci nikdo kontrolovat. Jak na referendum nahlížejí obyvatelé, zjišťoval reportér Aktuálně.cz ve východotureckém Karsu.
Turečtí křesťané, kterých žije v zemi ani ne procento, prožívají velikonoční svátky v obavách z budoucnosti. Nedělní referendum rozhodne o tom, zda prezident Recep Tayyip Erdogan, který je pro větší islamizaci země, získá silnější pravomoci.
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Němečtí vyšetřovatelé nemají žádné důkazy proti dvěma zadrženým mužům, že by se podíleli na úterním útoku na fotbalisty Dortmundu. U 26letého Iráčana se ale domnívají, že byl napojený na tzv. Islámský stát. Německé nejvyšší státní zastupitelství proto požádalo o vzetí muže do vazby. Otázky nadále vyvolávají netypická psaní, která někdo nechal poblíž místa činu.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Na řeckých ostrovech v Egejském moři je oproti loňsku klidnější situace. Kontroly běženců jsou rychlejší a na moři hlídkují lodě, píše z Řecka zpravodaj Aktuálně.cz. Na ostrově Lesbos navštívil uprchlické tábory, kde mluvil s běženci i lidmi, kteří jim pomáhají. "Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den," říká například Krysztof Borowski z Frontexu. Evropa se ale bojí zmatků v turecké pohraniční stráži.
Třicítce bývalých zaměstnanců turecké mediální skupiny Zaman, která mimo jiného vydávala stejnojmenný list, hrozí až doživotní vězení. Trest pro ně žádá turecká prokuratura kvůli pokusu o převrat. Viní je k příslušnosti ke skupině, která je vedena islámským duchovním Fethullahem Gülenem a podle tureckého režimu buduje paralerní stát. Prokurátor pro všechny obviněné žádá i patnáctileté vězení za členství v teroristické organizaci. Soud by měl v případu rozhodnout během příštích dvou týdnů.
Testy provedené na obětech chemického útoku v Sýrii z minulého týdne prokázaly, že byly zasaženy nervovým plynem sarinem. Oznámil to v úterý turecký ministr zdravotnictví Recep Akdag. Útok se stal v syrské provincii Idlib, která je na hranici s Tureckem. Několik desítek přiotrávených lidí bylo převezeno k lékařskému ošetření do Turecka. Turečtí patologové také provedli pitvu u třech mrtvých obětí. Ministr řekl, že ve vzorcích krve a moči obětí, které byly vystaveny působení plynu, našli isopropylmethylfosfonát, což je metabolit sarinu, uvedla agentura Anadolu. Při útoku zemřelo přes 80 lidí a kolem čtyř set jich bylo zraněno. Útok se připisuje syrské armádě, která to ale popírá.
Nejméně čtyři zraněné, z toho jednoho těžce, si v úterý vyžádal výbuch ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. To obývají hlavně menšinoví Kurdové. Podle tureckého ministra vnitra Süleymana Soylua se exploze ozvala v dílnách vedle policejního velitelství. Podle televize CNN Türk tam dělníci opravovali jedno obrněné vozidlo. Výbuch zřejmě způsobil plyn použitý při svařování. Exploze byla natolik silná, že byla slyšet po celém městě. Způsobila, že se zřítil strop dílny, poškozeny byly i fasády okolních domů. Neštěstí se stalo pouhých pět dnů před referendem o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyvolalo obavy z možného teroristického útoku.
Nedávné teroristické útoky ve švédském Stockholmu, ruském Petrohradu nebo i předtím silvestrovský v tureckém Istanbulu spojuje kromě radikálních islamistů ještě jedna pravděpodobná linka - Střední Asie. Podle většiny dosavadních informací pocházeli pravděpodobní atentátníci právě odsud - z Uzbekistánu nebo jiných chudých muslimských zemí regionu. Ten proto začíná být označován za novou líheň teroristů. Znalec Střední Asie a šéfredaktor zpravodajského portálu Fergana.ru Daniil Kislov ale varuje před unáhlenými soudy. "Spousta informací je zatím neověřená," tvrdí Kislov.
