Regionální samosprávy by měly podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijmout opatření k odpovědnému nakládání s vodou a nečekat na pokyny vlády. Rychlé změny k lepšímu v boji se suchem se podle něj nedají očekávat, je nutná dlouhodobá systémová práce na změně situace. Premiér to ve středu uvedl na konferenci Ochrana vody v přírodě, kterou pořádají zemědělští odboráři dohromady s Agrární komorou ČR.
Letošní duben v Česku by podle meteorologů mohl být rekordně suchý. Nasvědčují tomu údaje o množství srážek v prvních dvou týdnech měsíce a aktuální vývoj počasí. Vedle nedostatku deště zhoršují situaci také nadprůměrné teploty, velké množství slunečního svitu či silnější vítr, uvedl meteorolog Martin Tomáš.
Rozsah zemědělského sucha v České republice se za poslední měsíc trvale zvětšuje. Zasáhlo v podstatě celou zemi a třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti trpí téměř polovina území. Situace zůstává nejhorší na střední a jižní Moravě, v Poohří a Polabí. Předpověď na tento týden předpokládá další a vzhledem k vysokým teplotám i rychlé zhoršování stavu, řekl v pondělí bioklimatolog z projektu InterSucho Miroslav Trnka. V polovině dubna situace ještě není tak hrozná, protože zatím všechno nevyrostlo. Riziko, že porostům sucho uškodí, je však velké. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy není situace dobrá, půdu v současnosti také hodně vysušuje vítr.
U příležitosti pátečního Světového dne vody představili ministři zemědělství a životního prostředí opatření, která jejich resorty podniknou na lepší hospodaření s vodou v krajině. Na tiskové konferenci vyjádřili také sympatie s nedávnými protesty školáků proti klimatickým změnám.
Ministerstvo životního prostředí v pondělí vypsalo výzvu s dotací jedné miliardy korun na projekty takzvané velké dešťovky pro obce. Úřad tím podpoří hospodaření se srážkovou vodou, obce a města mohou postavit například velké nádrže pod komunikacemi. Naopak občané si budou moct na vlastním pozemku snadněji vybudovat malé rybníky. Tím by přispěli ke zlepšení krajiny, aby byla odolnější proti suchu,
Dvě strany světa, dva extrémy. Spojené státy v posledních dnech zasáhl rekordní mráz, teploty klesají až k minus 40 stupňům. Austrálii naopak svírá obrovské čtyřicetistupňové vedro.
Nejsme evropským epicentrem běsnění džihádistů, ale kvůli své poloze a lhostejnosti ke krajině, v níž žijeme, jsme se stali evropským epicentrem sucha.
Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka.
V nadcházejících dekádách bude ubývat sněhu, udrží se jen vysoko v horách. Přestože Česko dlouhodobě sužuje sucho, klimatické modely ukazují, že v zimě bude množství srážek narůstat. "Ale zároveň se předpokládá, že zima se bude ze všech sezon nejvíce oteplovat, takže začne převládat déšť nad sněžením," říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Letošní sucho zasáhlo už 95 procent území České republiky. Údaje vyplývají z výzkumu vědeckého týmu projektu InterSucho, nejhůře jsou na tom oblasti v okolí řek Labe a Lužnice, Plzeňsko nebo jihovýchod Moravy. Ministerstvo zemědělství proto připravuje opatření, která mají zadržet vodu v krajině.
Sucho i povodně mohou přijít kdykoliv, došlo ke změně vzorců počasí. Jsme naprosto závislí na přírodě, ale už to nevnímáme, nepobýváme v krajině, ztratili jsme selský rozum, jsme nepoučitelní, říká David Pithart, ekolog a šéf Koalice pro řeky. Pokud se prý bude klima opakovat jako letos, budeme tomu muset přizpůsobit hospodaření s vodou. Podle něj se musí zvedat hladina podzemní vody a vracet toky do přírodního stavu.
Ze suchého pole mezi Lednicí, Podivínem a Rakvicemi se staly mokřady plné vody. Krajinu nechal za stovky milionů přetvořit břeclavský podnikatel František Fabičovic, založil zde Oboru Obelisk. Plán se zrodil asi před dvaceti lety a inspiruje se původní podobou území z dob Lichtenštejnů, včetně obnovení slepých ramen Dyje a systému hospodaření s vodou. V době, kdy Česko sužuje sucho, by mohl podle odborníků sloužit coby návod, jak udržet vodu v krajině. Projekt však neměl lehkou cestu - většina území obory je veřejnosti uzavřená a její vznik provázely spory jak s místními, tak s úřady.
Nedaleko Břeclavi se na 700 hektarech rozkládá obora Obelisk, kterou nechal vybudovat tamní podnikatel František Fabičovic. Obnovil stará ramena Dyje a tím vrátil krajině lužní ráz. Do přírody se díky úpravám vrátila voda a suchá krajina znovu ožila.
Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) budou ceny potravin záležet na řetězcích. "Bylo by zdravé, kdyby se to zvedlo přesně o ty náklady a o cenu, kterou budou zemědělci dostávat," uvedl ministr.
Zdražení v řádu korun postihne především zeleninové výrobky. Kromě nízké úrody za ním podle firmy stojí i vysoká cena obalů a energií.
Nejhorší situace se senem je ve středních Čechách, zemědělci tam vyprodukovali jen polovinu toho co obvykle.
Z loňských 600 korun za velký balík se ceny dostaly až na trojnásobek. To si můžou často dovolit jen němečtí chovatelé, které sucho trápí stejně jako Čechy.
"Aby lesy vlastníkům více vynášely, odvodnili je a vykopali po Šumavě příkopy. My to teď napravujeme," říká ředitel správy národního parku.
Řada měst situaci podceňuje, změnit myšlení projektantů a úředníků je ale složité, popisuje David Stránský z ČVUT. Zatímco v centrech měst podle něj odteče bez užitku až 55 % dešťové vody, v lese je to méně než 10 %. Zeleň je nedostatečně využitá, zelené střechy například dokážou odpařit 80 % vody, přes výměník může voda sloužit jako jednoduchá klimatizace, případně se dá jímat a použít k zalévání nebo ke kropení ulic, vypočítává možnosti využití předseda Asociace pro vodu. Pokud se něco nezmění, nebudou města příjemným místem k žití a bude v nich velké vedro, dodává.
Ceny zamíří vzhůru, potvrdil předseda bramborářského svazu. Letošní nízkou úrodu brambor se totiž nepodaří vykrýt dovozem ze zahraničí.
