Středočeské obci Přišimasy na Kolínsku se déšť, který by doplnil kritický nedostatek vody, dlouhodobě vyhýbá. Přečtěte si v repríze reportáž z jedné z nejsušších obcí v Česku.
Extrémní počasí trápí Skandinávii, Kanadu i Japonsko. Odborníci varují, že vlny veder budou častější.
Ústí nad Labem trápí sucho, které odhalilo většinu říčního dna. V nejhlubších místech zbývá jen 120 centimetrů vody. Kvůli tomu zde neplují ani lodě. Tak málo vody je v krajském městě už od začátku května. Předpověď počasí navíc není příznivá a hlásí, že sucha budou pokračovat.
Lidé by proto neměli rozdělávat v přírodě oheň či vypalovat trávu. Řídit se mají také místními vyhláškami a zákazy, které mohou být vydány.
Švédsko, které se potýká se extrémními suchy a rekordně vysokými teplotami, nadále sužují požáry. V neděli odpoledne od úplného severu země až po jižní město Malmö se snažili hasiči dostat pod kontrolu 53 ohnisek. Pomoc Švédsku vyslaly Itálie, Německo, Polsko, Francie a Norsko, pomáhají také vojáci, pobřežní stráž i občanská sdružení. Informoval o tom server BBC. Podle dřívějšího sdělení švédského lesnického úřadu už oheň pohltil lesy v odhadované hodnotě 600 milionů švédských korun (téměř 1,5 miliardy korun českých). V příštích dnech se má na severu Evropy ještě oteplit: podle meteorologů je potřeba počítat s teplotami 30 až 35 stupňů Celsia.
V chráněné oblasti nedaleko Mělníka hořel v neděli les. Kvůli špatně přístupnému terénu nasazovali hasiči dvakrát během dne vrtulník s vodním vakem.
Satelitní fotografie, které zveřejnil ukrajinský úřad pro dohled nad Krymem, ukazují na většině anektovaného poloostrova vyschlou půdu. Jen jih území zatím není příliš zasažen.
Podle Agrární komory ČR zemědělce odradila administrativní náročnost žádání o peníze.
Extrémní sucho zasáhlo Polabí, střední a západní Čechy, Vysočinu, jižní i severní Moravu. Vláha chybí nejvíc na polích, rybářům a spotřebu vody už omezily některé obce. Předpovědi slibují jen dočasné přeháňky, které nepřinesou trvalé zavlažení. Podívejte se, jaké následky přineslo sucho zdejším zemědělcům.
Změna druhové skladby lesů není dostatečně rychlá, prognózy o tom, že budou smrkové lesy hynout, jsou tu 25 let, tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Vydali jsme spoustu majetku a někteří vlastníci se o lesy starají méně, upozorňuje ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda. Největší problémy podle něj začaly před čtyřmi lety. Bláha tvrdí, že kromě sucha a kůrovce páchá velké škody v lesích i přemnožená zvěř. Nájemci honiteb, myslivci a bohatí podnikatelé navážejí do lesů hromady krmení, chovají se ke zvěři, jako by byla v chlévě, a ne ve volné přírodě, míní Bláha.
Kvůli nedostatečnému přístupu k bezpečné vodě každoročně umírá asi 200 tisíc Indů a 600 miliónů dalších trpí krajním nedostatkem vody.
Na další měsíc čekají meteorologové denní maxima kolem 25 stupňů Celsia. Sucho bude dál trvat, místy se objeví přeháňky a bouřky.
Navzdory občasným bouřkám se příští týden teploty přiblíží k tropické třicítce. Výraznější ochlazení oproti vedrům posledních dní se nedá čekat ani ve zbytku června. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav, a z krátkodobé předpovědi. Na příští týden meteorologové předpovídají teploty přes den až 29 stupňů Celsia a v úterý ojediněle i 30 stupňů. Po celý příští týden se mohou rovněž opět místy objevovat přeháňky i bouřky. Nejdeštivější týden června bude právě ten příští.
Ekologům vadí, že vyhláška nic nemění na převažující výsadbě smrků, které jsou citlivé na sucho a kůrovce a v současnosti se potýkají s rozsáhlou kalamitou.
Něco pozitivního se taky najde. Vláda slibuje, Zeman Nezeman, že naše "zahraniční politika bude vycházet především z členství v EU a NATO".
Teplé počasí bude v Česku pokračovat. Příští týden teploty vystoupají až na 27 stupňů Celsia, nad 20 stupňů se přes den dostanou i v dalších týdnech. Pršet bude spíš méně, nejvíce srážek se čeká koncem května. Vyplývá to z měsíční předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Takový duben nepamatuji, průměrná teplota byla o 4 až 5 °C vyšší než normálně, líčí ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder. Odborníci podle něj už dlouho upozorňují na to, že teplá a suchá období se budou prodlužovat. Teď nastává to, co jsme říkali před deseti lety, srážek bude v celkovém souhrnu pořád stejně, spadnou ale v období zimy, kdy vlastně nejsou tolik potřeba, upozorňuje Rieder. Příroda se podle něj dokáže s extrémy srovnat, otázka ale je, jak se my dokážeme srovnat s tím, jak se s tím srovnala příroda. ČHMÚ začátkem května představila dvě mobilní aplikace, které přinášejí předpověď počasí a taky data z radarů.
Podle materiálu by zároveň měli za jarní mrazy dostat kompenzaci 208 milionů korun pěstitelé ovoce a lesní školkaři.
V Kapském Městě v pátek večer poprvé po třech týdnech zapršelo. A protože ani předtím nebyl déšť zrovna častým jevem, největší jihoafrické město se potýká s dlouhodobým suchem, a jeho obyvatelé proto musí snížit spotřebu vody na 50 litrů denně. Příští týden měla dojít veškerá volně přístupná voda a měl být zaveden přídělový systém. Díky přeháňkám a úsporným opatřením místních farmářů se "Den nula" posunul až na začátek června. Kapské Město je první velkou metropolí, která bude brzy na suchu, rozhodně však nebude poslední. Podívejte se, kterým dalším městům hrozí fatální nedostatek vody.
Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.
