Doby, kdy byla studna na soukromém pozemku budována jako jistota vlastního zdroje, ze kterého lze čerpat vodu prakticky neomezeně, jsou na některých místech v Česku v nenávratnu. Na povolení ke stavbě a následnou realizaci se čeká skoro rok a podmínky, za kterých se smí studna nakonec používat, mohou letos žadatele nepříjemně překvapit.
Stavba vodních nádrží u Senomat a Šanova na Rakovnicku má začít nejpozději v roce 2022. Domluven je výkup většiny pozemků, s několika majiteli se ještě jedná. Vláda by se měla zabývat dodatečným uvolněním peněz na výkup pozemků, šlo by o 200 milionů korun, řekli při návštěvě Senomat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Rakovnicko patří k regionům, kde je nedostatek srážek, sucho má dopady na zemědělce i lidi, kteří berou vodu ze studní.
Půdě na českých polích neubližuje jen eroze. Ornice je chudá na organickou složku, což jí také brání v lepším vázání vody. Zemědělec Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy zkouší novou metodu, která spočívá v setí širokořádkové kukuřice mezi řádky sklizeného, ale nezaoraného žita, takzvaný žitný drn. Technologii, které se říká strip-till, úspěšně vyzkoušelo v Česku už několik podniků.
Čištění mořské nebo kontaminované vody na vodu pitnou spotřebovává velké množství elektrické energie. Ta ve většině případů pochází z neobnovitelných zdrojů. Tým vědců ze Saúdské Arábie však tento týden přišel s průlomovým zařízením, které dokáže vodu nejen vyčistit, ale k tomu navíc vyrobí i elektřinu.
Tři roky po sobě zaznamenávají webové kamery Českého hydrometeorologického ústavu vliv srážek na vzhled krajiny. Meteorologové sledovali celkem osm vybraných lokalit, například Prahu-Libuš, Varnsdorf nebo Plzeň-Mikulku.Podívejte se na srovnávací snímky, které ukazují, jak se velký nedostatek srážek podepisuje na stavu krajiny.
Dnes rozlehlé lány polí dříve dělily cesty, po kterých lidé volně procházeli krajinou. Postupem času je však zemědělci zaorali a jednotlivá pole spojili do velkých celků. Více než stovka starostů se nyní spojila do projektu "1000 a 1 cesta pro krajinu", který chce alespoň tisíc zaoraných cest obnovit. Mají sloužit nejen turistům, ale také udržet vodu v krajině díky protierozním pásům či alejím stromů, které by podél nich mohly vzniknout.
Odepřít si sekání nebo jen ustát ten zneklidňující pohled na neposečená luka znamená zříct se aktivity.
Červenec na rozdíl od června zřejmě nebude přepisovat teplotní rekordy. Podle meteorologů by období následujících čtyř týdnů mělo být teplotně průměrné. Předpovědi ovšem ukazují, že sucho potrvá a meteorologové očekávají pouze lokální přeháňky a bouřky. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který dnes na svém webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká republika má za sebou mimořádně horký červen. Průměrná teplota 20,7 stupně Celsia byla nejvyšší od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry zaznamenávat. Zároveň je na většině území Česka extrémní sucho. To vše ale automaticky neznamená, že průměrné teploty čím dál rychleji porostou i v následujících letech, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zvyšování teploty může podle něj kolísat. Pořád větším problémem bude také degradace půd a odlesňování, tvrdí klimatolog.
V Praze a Středočeském kraji platí až do odvolání zákaz rozdělávání ohně na stanovených místech, například v parcích a zahradách. Důvodem je riziko vzniku požáru kvůli vysokým teplotám a přetrvávajícímu suchu. Lidé ale často netuší, že to kromě táboráků zapovídá i kouření. Za porušení zákazu hrozí až stotisícová pokuta, sankce však padají jen výjimečně.
První lidé přicházejí k veřejným kohoutkům ještě v noci, aby se vyhnuli frontám, které se na ulicích jihoindického města Čennaí každý den tvoří. I tak si musí počkat, než se dostanou k jedinému zdroji pitné vody. Šestému největšímu indickému městu s pěti miliony obyvatel totiž vyschly téměř všechny zdroje.
Češi ve čtvrtek zničili snahu evropských států napsat si závazek, že sníží do roku 2050 evropskou uhlíkovou bilanci na nulu.
Filipíny se kvůli nečekaně velké úrodě potýkají s nadbytkem manga. Pokud se více než dva miliony kilogramů přebytečného tropického ovoce brzy neprodají, hrozí, že se zkazí. Filipínské ministerstvo zemědělství proto zahájilo program, který má podpořit prodej tohoto ovoce, napsal britský server BBC.
Pětina z českých malých a středních firem a podnikatelů, pro jejichž činnost je voda důležitá, už musela řešit problémy s jejím nedostatkem. Zhruba tři procenta firem pak musela kvůli chybějící vodě omezit nebo zastavit provoz, uvedli zástupci firem v průzkumu ČSOB, zahrnujícím 400 středních a malých společností a živnostníků ze všech oborů podnikání.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat? "Jedna z věcí je změna plodin, to znamená, že musíme volit takové plodiny, které tomu suchu budou odolávat," říká například Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Evropská unie proto finančně podporuje projekty na zlepšení hospodaření s vodou. Ať už jde o výstavbu a rekonstrukci rybníků, nebo pěstování vhodných plodin. Podívejte se ve videu, jak dál lze se suchem v krajině bojovat.
Televizní producent Jan Štern založil stranu iČesko a v rámci ní platformu Zachraňme Česko. Ta chce vyburcovat českou společnost, aby kvůli zahleděnosti do problémů svého premiéra nepřehlížela tři mnohem zásadnější problémy, které tu během Babišovy vlády ve znamení populismu narostly. Když se prý Češi nevzpamatují nyní a nepodívají se za horizont svého každodenního mikrosvěta, mohlo by být za chvíli už pozdě.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat? "Jedna z věcí je změna plodin, to znamená, že musíme volit takové plodiny, které tomu suchu budou odolávat," říká například Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Evropská unie proto finančně podporuje projekty na zlepšení hospodaření s vodou. Ať už jde o výstavbu a rekonstrukci rybníků, nebo pěstování vhodných plodin. Podívejte se ve videu, jak dál lze se suchem v krajině bojovat.
Od poloviny května se na úpatí hor, podél řek a na dalších dobře viditelných místech v Severní Koreji začaly objevovat nové propagandistické slogany na podporu Kim Čong-una. "Náš vůdce je číslo jedna," hlásá jeden z obřích nápisů.
Poblíž Lán vytvářejí odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU) krajinu s prvky, které mají zajistit, aby půda odolala suchu i povodním. Projekt by měl být vzorem i pro jiná míst v Česku a Evropě. Vznikat začal loni v létě, hotovo by mohlo být tak za tři roky, řekl při představení projektu rektor ČZU Petr Sklenička.
V Polabí ve velkém usychají borové lesy. Státní podnik Lesy ČR téměř na 3000 hektarech eviduje 111 000 metrů krychlových souší, což je zhruba srovnatelné s počtem stromů. Na jeden metr krychlový se počítá jeden strom.
