Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu letos patřil k nejostřejším vystoupením, jaké vůči Evropě od začátku ruské invaze pronesl. Zatímco v minulých letech Ukrajina mluvila o Evropské unii především jako o klíčovém spojenci, tentokrát zazněla tvrdá kritika slabosti, nerozhodnosti a závislosti na Spojených státech.
Spojené státy se snaží rozjet další kolo jednání o míru na Ukrajině. Ve čtvrtek se potkali americký a ukrajinský prezident ve švýcarském Davosu. Kromě toho se v pátek a sobotu sejdou ve Spojených arabských emirátech (SAE) zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Nicméně skepsi, že by nové kolo jednání mohlo přinést trvalý mír, neskrývá ani řada amerických představitelů.
Ukrajinská armáda sestřelila nový typ ruského dronu Geran-5. Analýza trosek odhalila, že stroj, který připomíná raketu, pohání moderní západní technologie. Přestože USA i Evropa uvalily na Rusko přísné sankce, americké a německé čipy do ruských továren proudí dál, nejčastěji přes čínské prostředníky. Podrobnosti přinesl v exkluzivní zprávě deník The Kyiv Independent.
Finský prezident Alexander Stubb v Davosu ostře zhodnotil ruskou válku proti Ukrajině jako strategické selhání Kremlu. Zároveň popsal, jak je Finsko připraveno čelit případnému ruskému útoku. Poukázal na silnou armádu, rozsáhlou mobilizační schopnost, arktické jednotky i vysokou míru civilní připravenosti. A hlavně zdůraznil, že jeho země se dokáže bránit i bez podpory USA.
Šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov otevřeně vystoupil na Ekonomickém fóru v Davosu. Ukrajina se podle něj nachází v procesu vyjednávání s americkou administrativou a s opatrným optimismem sleduje další vývoj. Promluvil také o Číně, Rusko se kvůli své izolaci totiž více propadá do naprosté závislosti na zemi, která na válce profituje, aniž by poslala jedinou zbraň, prohlásil.
Donald Trump stupňuje tlak na Evropu kvůli ovládnutí Grónska, což v Moskvě vyvolává neskrývané nadšení. Zatímco ruská státní média prorokují konec NATO, vojenští blogeři varují před krutou realitou. Přiznávají, že ruské námořnictvo není schopné operovat ve vzdálených vodách a ambiciózní plány na modernizaci loďstva skončily naprostým krachem.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
Ukrajina čelí kritickému nedostatku energie po sérii ruských úderů na infrastrukturu. Zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj varuje před další vlnou masivních útoků, v hlavním městě propukl otevřený spor. Prezident ostře kritizuje starostu Kyjeva Vitalije Klička za nepřipravenost metropole na mrazivou zimu, která miliony lidí ponechala bez tepla a vody.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, prohlásil v pátek ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Důsledky energetického kolapsu už pocítil i parlament v metropoli Kyjevě, který je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
Tisíce ukrajinských dětí z okupovaných území procházejí v Rusku systematickou militarizací. Vyšetřování jednotky pro válečné zločiny serveru Kyiv Independent odhalilo, že pod dohledem ruských důstojníků a veteránů z Wagnerovy skupiny se teenageři učí ovládat drony, zacházet se zbraněmi a kopat zákopy. Cílem těchto programů je připravit mladé Ukrajince na službu v ruských ozbrojených silách.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro ukrajinský server LB.ua do detailu popsal strategickou situaci na frontě v roce 2025. Podle jeho slov se Ukrajině podařilo zasadit Rusku drtivé ekonomické rány a narušit klíčové ofenzivní plány u Pokrovsku či v Kurské oblasti. Přesto varuje, že Moskva nemá zájem o mír a masivně navyšuje výrobu útočných dronů.
Polsko v roce 2023 jako první země dodalo bojové letouny na Ukrajinu. Nyní v tom pokračuje, náměstek ministra obrany Pawel Zalewski v rozhovoru pro polská média potvrdil, že země schválila převod dalších devíti stíhacích letounů MiG-29.
Ukrajinští výrobci dronů se snaží zasáhnout ruské pozice daleko za frontou, kde zakřivení Země blokuje signál, na kterém závisí jejich levné útočné drony. Přicházejí s inovativní taktikou.
Ukrajinský dron u Kosťantynivky zachytil gigantický „želví tank“ ruské 4. motostřelecké brigády. Robustní kovový plášť, odminovávací válec a platforma pro přepravu vojáků proměňují tank v supertěžké bojové vozidlo pěchoty.
USA zadržely šestý ruský tanker, britské speciální jednotky se chystají k útokům, Německo jeden z nich nepustilo do svých vod a Ukrajina na některé z nich začala útočit pomocí dronů. „Chlouba“, která pomáhala ruské ekonomice s exportem ropy a plynu navzdory sankcím, teď dostává vážné trhliny. Dotkne se to ruského rozpočtu?
Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev v letním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tom, co může Putina a jeho válečnou mašinerii zastavit. Ta se sice nezastavila, ruská ekonomika ale přestala růst a přechází do stagnace. Prakticky všechny rezervy jsou utraceny, říká nyní v rozhovoru Inozemcev. Hrozí Rusku problémy?
Ruská armáda znovu sází na bojovníky ze zahraničí. Na sociálních sítích kolují videa, která ukazují záběry afrických mladíků na frontě. Ruští vojáci se jim často posmívají a rasisticky je urážejí. Africké žoldáky přitom často čeká jistá smrt.
Zatímco Rusko obrací veškeré své síly na nekonečnou opotřebovací válku na Ukrajině, za jeho hranicemi se postupně rozpadá síť spojenců, kterou Vladimir Putin posledních dvacet let budoval. Nezdá se však, že by Kreml měl vůli nebo kapacitu tyto otřesy zastavit.
Teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu. Čím dál více obyvatel je pak kvůli ruským útokům v těžkých mrazech bez dodávek tepla i elektřiny. A to i desítky hodin. Ukrajinský prezident se rozhodl vyhlásit stav nouze v energetickém sektoru. Deník Aktuálně.cz mluvil s Ukrajinkou Aljonou Budagovskou z organizace Člověk v tísni, která situaci zažívá na vlastní kůži.
