Výrazné posílení populace chráněného tetřeva hlušce, které na území národních parků Šumava a Bavorský les potvrdil poslední monitoring, může uvolnit i otevření cesty dosud nepřístupným Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Novinářům to v pátek v Modravě řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Svazy obcí a lesů zásadně nesouhlasí s postupem ministerstva životního prostředí v otázce vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Podle nich ministerstvo obchází legislativní proces a dostatečně s nimi nekomunikuje. Vadí jim, že návrh na národní park upouští od aktivní a dlouhodobé péče o lesy a nahrazuje ji samovolným vývojem na převažující ploše území.
Je dobře známo, že Krkonoše každé léto víc trpí pod náporem turistů. V posledních letech se ale problém overturismu týká i sousedních Jizerských hor. "Od covidu sem jezdí miliony lidí ročně, nárůst je markantní," říká ochranář Tomáš Korytář. A místní příroda, včetně vzácných tetřívků, je v ohrožení. Mohou za to zejména nezkušení turisté, kteří se v přírodě neumí chovat, a také nástup elektrokol.
Je dobře známo, že Krkonoše každé léto víc trpí pod náporem turistů. V posledních letech se ale problém overturismu týká i sousedních Jizerských hor. "Od covidu sem jezdí miliony lidí ročně, nárůst je markantní," říká ochranář Tomáš Korytář. A místní příroda, včetně vzácných tetřívků, je v ohrožení. Mohou za to zejména nezkušení turisté, kteří se v přírodě neumí chovat, a také nástup elektrokol.
Bourání kempů Kokořínsku škodí, trampové zdejší přírodě pomáhají, napsali začátkem roku odborníci z Akademie věd. Reagovali tím na vyhrocenou diskusi o likvidaci tábořišť v oblasti. "Rétorika odpůrců trampů je fašizující," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz iniciátorka výzvy Michaela Nohejlová Zemková. Dodává, že za "overtrampismus" mohou turisté, které na místo nahnala mobilní aplikace.
Máte pocit, že jste doslova magnet na komáry? Přitahujete je více než vaši přátelé a příbuzní? A ptáte se, čím to je a jak byste tomu mohli zabránit? Na tyto otázky se pokusil najít odpovědi zpravodajský server The New York Times.
Soutěž o nejvtipnější fotky zvířat v divoké přírodě vstoupila letos už do svého desátého ročníku. Během té doby se stala po celém světě velice populární a informují o ní i nejprestižnější světová média. Přestože uzávěrka je až 31. července, pořadatelé už zveřejnili malou ochutnávku.
Jaromír Bláha se záchraně českých lesů věnuje už více než tři dekády. V rozhovoru popisuje, jak se za tu dobu české lesy proměnily a jakým výzvám budou čelit. "Část lesníků a politiků se brání tomu nechat část lesů úplně bez hospodaření. Neumí si představit, že les může fungovat i bez nich. A že to umí líp než člověk," popisuje Bláha v rozhovoru.
Na sever odtud jsou hranice s Německem, na východ chráněná krajinná oblast Labské pískovce a na jihozápad už brzy chráněné Krušné hory. Obec Petrovice a její okolí ale má podle současných plánů zůstat osamělým trojúhelníkem, který žádná ochrana nečeká. Místní nechápou proč. Bojí se, že se obce zmocní developeři a žádají, aby i tato oblast byla chráněná. Starostka tomu ale nakloněná není.
Slovensko je pro Čechy po Itálii a Chorvatsku nejčastější volbou, kde letos stráví letní dovolenou. Není divu, východní sousedé mají co nabídnout. Od majestátních vrcholů Tater přes romantické soutěsky Slovenského ráje až po tiché lesy poloninského národního parku. Na území tohoto středoevropského státu je národních parků hned devět, takže turisté mají z čeho vybírat.
Ve Vlastnících zachytil absurditu domovních schůzí. Ve filmu Zahradníkův rok, který uvede na festivalu v Karlových Varech, zase režisér Jiří Havelka naráží na kafkovskou bezvýchodnost moderní byrokracie. V rozhovoru mluví o kauze zahradníka Reného Mandyse, kterou se volně inspiroval, práci s Oldřichem Kaiserem, jehož obsadil do hlavní role, i Dejvickém divadle, kam brzy nastoupí jako umělecký šéf.
Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity, který prováděl v ugandských lesích doslova detektivní práci.
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.
Už za půl roku má mít Česko novou chráněnou krajinnou oblast. Má jí být území lužních lesů na jižní Moravě v klínu mezi Moravou a Dyjí, jednoduše nazvané Soutok. Ochránci se radují, jenže vláda i přes provedené ústupky naráží na další překážky. Část místních proti vyhlášení chráněné oblasti protestuje. Pokud ale Česko ochranu cenného území nevyřeší, hrozí mu pokuta.
"Ponoř se do přírody a najdeš sám sebe," je motto, kterým Aleš Miklík uvádí svou knihu Lesní terapie. Zatímco v Japonsku je lesní terapie součástí veřejného zdravotního systému a univerzitním oborem, u nás je teprve na vzestupu. Miklík v rozhovoru vysvětluje, proč je dobré nevnímat přírodu jen jako "kulisu pro lidské aktivity" a jak zeleň ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví.
Hlavní sezóna zpřístupněných jeskyní sice začne až další víkend, ale už tuto sobotu 29. března 2025 zvou Koněpruské jeskyně na Berounsku na Jarní probouzení domu přírody Českého krasu. Javoříčské jeskyně na Olomoucku zase v sobotu chystají oblíbené Probouzení netopýrů.
Ani dvanáct let od vydání románu Žítkovské bohyně nepřestávají do Moravských Kopanic proudit davy turistů. Návštěvníků lačnících po senzaci ovšem ubylo a zůstali lidé, kteří se upřímně zajímají o bylinkářství nebo v oblasti Bílých Karpat hledají únik před energeticky náročným městským životem. Odkaz místních lidových léčitelek tak přetrvává i poté, co poslední z nich odešla na věčný odpočinek.
Býval vyhlášeným místem pro hledání vzácných kovů, zlata, stříbra nebo cínu. Jeho bažiny živí svou vodou proslulé léčivé prameny v Mariánských Lázních. Ale historii mu lidé ukradli, nejdřív vyhnáním původních obyvatel, poté vytvořením vojenského prostoru, který zplanýroval vše, co po nich zůstalo. Slavkovský les na západě Čechy ukrývá skvosty, jaké jinde v Česku nenajdete.
Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 tisíc lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,8 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism. Na druhé příčce je Lysá hora, po ní následuje Pravčická brána.
Kde byly kdysi pestré louky, jsou dnes jen pampelišky. Krajinu dlouhá desetiletí proměňuje intenzivní zemědělství a podle botanika Stanislava Březiny tak připomíná žluté moře. Kniha Louky - poznávání dobrodružství, kterou napsal spolu s kolegy, je navíc nominována do letošních cen Magnesia Litera. "Na loukách se dnes děje to samé, co na polích. Škodí jim časté kosení," říká v rozhovoru.
