Ve Wyomingu v USA, kde se právě teď začínají probouzet hladoví medvědi ze zimního spánku, přišli ochránci přírody s nápadem, jak připravit turisty na setkání s nebezpečnými šelmami. Použili k tomu robotického medvěda na dálkově ovládané platformě, který na lidi útočí stejně rychle jako skutečný grizzly. Wyoming tak nabízí zážitek, který je možná o něco méně smrtící - ale zato stejně adrenalinový.
Japonské bambusové háje, vistáriové zahrady i starobylé dubové aleje. Tady všude příroda dokazuje, že je ta nejlepší designérka. Tunely tvořené z květin a stromů okouzlí estetikou i magickou atmosférou a vypadají, jako by ani nebyly ze skutečného světa.
Ať už preferujete historické památky, malebnou přírodu, či aktivní turistiku, má Mělnicko a Kokořínsko co nabídnout. Na jedné straně se od Vltavy a Labe táhnou údolí, ale jen o kousek dál se vypínají kopce a pískovcové skály. Přinášíme přehled zajímavých míst, která stojí za návštěvu.
Čang-jie Tan-sia nebo také Duhové, Krvavé či Rudé hory. Tak se označují hory v čínské provincii Kan-su, které jsou známé pro svou až neuvěřitelnou kombinaci sytých barev. Jeden z nejúchvatnějších geologických divů světa vypadá, jako by ho někdo upravil ve Photoshopu. Na svědomí ho má ale sama příroda.
Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku, řekli ČTK odborníci z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Současný přístup k obnově mokřadů je podle nich neefektivní a mnohdy i kontraproduktivní. Tůně často ničí cenné biotopy, zhoršují kvalitu vody i podmínky pro biodiverzitu, uvedli.
Globální oteplování neznamená jen hledání nových druhů energií či rozvoj cirkulární ekonomiky, ale především posuny na geopolitické mapě. Klimatické změny totiž výrazně přetvářejí pohled na dosud obtížně obyvatelné i málo hospodářsky využívané regiony na severu Ameriky a Eurasie. Hlavně v USA, Kanadě a v Rusku.
Zatímco dříve byly Velikonoce spojovány s rodinnými setkáními, tradicemi a křesťanskými rituály, dnes stále více mladých Čechů vnímá tyto svátky spíše jako ideální příležitost k cestování. Trend potvrzují i data Slevomatu, který zaznamenává rostoucí zájem o velikonoční pobyty v Evropě zejména mezi bezdětnými cestovateli ve věku 20 až 35 let.
Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom informovala na svém webu.
Alternativní a zážitkové formy výuky jsou přitažlivé, proto je o podobné instituce čím dál větší zájem. V čem mohou být lepší než běžné mateřské školky, kdo je volí a pro koho jsou vhodné? Lesní školky by se měly vyznačovat láskou k přírodě i dětem, touhou změnit svět k lepšímu i inovativním vzděláváním.
V Česku žilo na konci loňského roku 164 zubrů evropských, meziročně o pět víc. Největší stádo žije v rezervaci velkých kopytníků u středočeských Milovic. Zubřích mláďat se narodilo 21, méně než v předchozích dvou letech. Vyplývá to ze sčítání zubrů pro Mezinárodní plemennou knihu, kterou v Česku spravují společnost Česká krajina a Biologické centrum Akademie věd České republiky.
Nejslavnější bobři světa jsou z Česka. Média obletěl příběh zvířecí rodinky, která si v Brdech postavila hráz přímo na místě, kde ji plánoval stát. Čechům tak ušetřila asi 30 milionů z veřejných peněz. Bobři sice platí spíš za škůdce, mohou ale být i užiteční, říká k tomu zoolog Aleš Vorel z České zemědělské univerzity. Bude jich přibývat, musíme se tedy s nimi naučit žít v harmonii, dodává.
Rostliny a půda přestávají přijímat oxid uhličitý ze vzduchu. Může za to klimatická změna, která způsobila, že tohoto bezbarvého plynu je ve vzduchu stále více, a v důsledku vyšších teplot trvá vegetační období delší dobu. Půda a rostliny tak začínají ztrácet schopnost oxid uhličitý absorbovat.
Kajakáře v Chile, který se plavil po moři, vzal minulou sobotu nakrátko do tlamy keporkak. Za několik vteřin ho ale zase "vyplivnul". Událost na videu zachytil otec mladého muže, který s ním byl na moři.
Vítězkou 14. ročníku ankety Alej roku, pořádané organizací Arnika, se stala Platanová alej v jihočeském Protivíně. Už v průběhu hlasování bylo jasně viditelné, že právě ona zvítězí. Vypadá jako z pohádky. V internetovém hlasování získala 1024 hlasů. V tomto ročníku jako jediná překročila hranici tisíce hlasů.
Největší jeskynní termální jezero světa se nachází v jižní Albánii v oblasti Vromoner. Velikost jezerního dómu je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze. Na rozsáhlý podzemní systém narazili čeští vědci už v roce 2021, bylo však nutné jej podrobně zmapovat. Podařilo se to ve druhé polovině minulého roku, kdy Nadace Neuron podpořila expedici téměř milionem korun na nákup vybavení.
Kdo někdy o Velikonocích nebarvil vajíčka cibulovými slupkami? Tím ale většinou povědomí o možnostech přírodního barvířství končí. Cibulí, kurkumou nebo třeba řepou lze přitom obarvit košili, ponožky a dokonce namalovat i obraz. Barvířka Monika Doležalová, původně grafička a ilustrátorka, zná mnoho způsobů, jak dát látkám pomocí přírody nový vzhled, na jedinečnost cibule přesto nedá dopustit.
Dům, kde žil slavný skotský spisovatel sir Walter Scott, je na prodej za 1,8 milionu liber. Rezidence se šesti ložnicemi, známá jako Barony House, se nachází v Lasswade, asi 20 minut od Edinburghu. Scott tam žil v letech 1799 až 1805. Pod střechou tohoto domu údajně začal psát poezii.
Česká společnost ornitologická vyhlašuje každý rok ptáka roku. Cílem kampaně je vždy vybrat zajímavý ptačí druh žijící v Česku a upoutat na něj pozornost veřejnosti. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, zdali dokážete všechny vyhlášené ptáky poznat podle fotky.
Biologicky rozložitelné plasty nejsou v přírodě bez rizika, kromě jiného mohou negativně ovlivnit vodní režim či růst rostlin. Upozorňují na to vědci z výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí plasty.
"Říkají mi tady houbový Jura," říká usměvavý Jiří Šťásek, který se už osm let živí sběrem divokých hub a jejich zpracováním. O pohodáři ve flanelové košili si prý lidé myslí, že jeho jedinou náplní je chodit po lese a užívat si přírody. To je ale jen část jeho práce. Ta podstatnější se děje v malé dílně ve Francové Lhotě na Vsetínsku, kde houby krájí, přirozeně suší a mele na zázračný prášek.
