Nezvládají pracovat pod tlakem, emoce druhých prožívají jako svoje vlastní a z hlučného městského prostředí bývají tak přehlcení, že si pak musí dobíjet baterky v tichu. Hypersenzitivní lidé přitom tvoří pětinu populace. Patří mezi ně i terapeutka a autorka knihy Citlivka Alena Wehle. V rozhovoru vysvětluje, že citlivky mají také řadu předností, jenom potřebují vhodné podmínky, aby je rozvinuly.
Zaměstnanec státní ochrany přírody na Slovensku postřelil do nohy svého kolegu. Mířil ale na medvědici, která se proti nim v lese rozběhla. Informovala o tom televize Joj. Střety lidí s medvědy na Slovensku přibyly po dřívějším oteplení. Vláda v reakci na poslední incidenty navrhla umožnit plošný odstřel těchto chráněných šelem v případě jejich pohybu u obydlí a v blízkém okolí měst a obcí.
Někdy se zdá, jako by si příroda hrála s lidskou představivostí. Člověk se prochází po lese a najednou narazí na stromy, které jsou propletené jako těla milenců anebo nápadně připomínají jisté tělesné partie. Podívejte se na kuriózní snímky, které by se často vyjímaly spíš v lechtivých časopisech než přírodopisných dokumentech. Galerie není vhodná pro děti.
Velikonoční svátky si dnes lidé nejvíc spojují s pondělím, přitom důležitější jsou dny, které mu předcházejí. "Pomlázkou se kdysi jen dotýkalo, navíc ženy omlazovaly i muže. Cizincům naše tradice přijdou drsné, ale vidí jen malý výsek mezi mnoha dalšími zvyky," boří mýty o Velikonocích etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
Soutěž Česko hledá SuperStar byla pro její introvertní povahu zkouška ohněm. "Ty jo, já nevím, jestli chci vyhrát," říkala si zpěvačka Aneta Langerová ve finále. Po dvaceti letech od svého vítězství vydává výběrové album Zázračná písně krajina. V rozhovoru mluví o tom, jak dokázala v hudebním šoubyznysu zůstat sama sebou, ale taky o starém dobrém světě a politikaření kolem manželství pro všechny.
Nikdy v novodobé historii se české lesy neproměnily tak výrazně jako v posledních dvou dekádách. Křehké stromy nejdříve pokosil ničivý orkán Kyrill, poté přišla největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie a zcela přetvořila krajinu Jeseníků, Vysočiny nebo Šumavy. Podle lesníků je ale už u konce. Proměnu českých lesů v posledních dvaceti letech ukazují srovnávací snímky v grafice Aktuálně.cz.
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
"Ekocida", tedy bezohledné jednání páchané s vědomím, že v jeho důsledku pravděpodobně dojde k vážnému poškození životního prostředí, je nově v Evropské unii protiprávní. Evropský parlament v úterý schválil přísnější postihy pro ty, kdo vědomě znečišťují životní prostředí.
V potocích plavou exotické želvy, v lesích se toulají smečky šakalů, na stromech zpívají pestrobarevní dudci a mandelíci. Modrásky nebo čolky už lidé nezahlédnou. V Česku se podle vědců během padesáti let kvůli změnám krajiny a klimatu objeví nové druhy zvířat, jiné ze stejného důvodu vyhynou. Odborníci pro Aktuálně.cz popsali, jak může v budoucnosti vypadat česká fauna.
Od začátku příštího roku by měla platit novela mysliveckého zákona, která nechá převážně na majitelích obor, zda a kdy je uzavřou před veřejností. Ekologické organizace i veřejný ochránce práv se ale obávají, že opatření navržené ministerstvem zemědělství do nich v praxi omezí veřejnosti přístup.
Podhoubí václavek může dosahovat gigantických rozměrů. Některá jsou stará i tisíce let. Další dokážou komunikovat se stromy. Jiné prorůstají skálou či útočí na lidské plíce. "Nejstarší jsou houby, které rostou uvnitř kamenů," říká mykolog Miroslav Kolařík, který má na starost nový program Akademie věd věnující se houbám. Vědci budou zkoumat nové hrozby i příležitosti, které houby přináší.
Likvidace trampských tábořišť je v některých případech zbytečná a někdy přírodě i škodí, uvedli ve svém novém stanovisku odborníci z Akademie věd. Reagují na spor o ničení těchto kempů na Kokořínsku. Správa chráněné krajinné oblasti by podle nich měla odstranit nově vzniklé černé stavby, žádají ale ponechání drobných tábořišť. Lidé ke zdejší krajině patří a tramping ji pomáhá udržovat, míní vědci.
Předseda konference COP28 Sultán Džábir oznámil na začátku plenárního jednání dosažení dohody. Podle agentur Reuters a AP se zástupci téměř 200 zemí poprvé v historii shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv. V noci na středu zveřejnilo předsednictví konference návrh finálního usnesení.
Na Kokořínsku likvidují nelegální trampská tábořiště. Šéf správy chráněné krajinné oblasti Ladislav Pořízek se k tomu odhodlal poté, co čelil kritice, že přebujelé černé stavby dlouhodobě neřeší. "Nevěděl jsem, že je kempů tolik. Je iluze, že správa chodí běžně na kontroly do terénu," hájí se. Dodává, že větší nebezpečí než trampové pro přírodu představují turisté, které sem láká aplikace.
Milovníci přírody a fotografie z celého světa právě nyní vybírají snímek, který vyhraje cenu veřejnosti na prestižní soutěži Wildlife Photographer of the Year. Mezi pětadvaceti nominovanými je i záběr medvěda na ledovém lůžku, medúzy osvětlené polární září nebo třeba slon na smetišti.
Ledovec se začal posouvat poté, co byl usazený na mořském dně přes tři desítky let. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř 4000 kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce se však začal unášet značnou rychlostí pryč a nyní se chystá vyplout mimo vody Antarktidy.
Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Někteří odborníci chtějí upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Část expertů chce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, píše list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
Na Šumpersku byl objeven nový ptačí druh pozorovaný na území České republiky. Jde o buřníčka žlutonohého, který hnízdí v Antarktidě a žije podle ornitologů výhradně nad oceány. Do Česka jej zřejmě zanesla nedávná bouře nad Atlantikem. Pták své putování nakonec nepřežil, zahynul zřejmě vysílením.
Pod jihovýchodním úbočím Pradědu se do krajiny zařezává údolí říčky Bílá Opava. Kaňon s mnoha peřejemi, kaskádami a menšími vodopády patří k nejmalebnějším místům v Česku. Barvy podzimní krajiny tam teď lákají turisty, kteří mohou využít dvě stezky. Modrá je snazší, žlutá je obtížná (s žebříky a lávkami). Krásy podzimu pod Pradědem ukazuje tato fotogalerie.
Snímek ostrorepa asijského, který pořídil francouzský biolog Laurent Ballesta, se stal absolutním vítězem prestižní světové fotosoutěže Wildlife Photographer of the Year 2023. Ostrorep je živoucí fosilie - tento druh se na Zemi vyskytoval už před stamiliony let, v době trilobitů. Nyní mu kvůli změnám životního prostředí a využívání jeho modré krve ve farmaceutickém průmyslu hrozí vyhynutí.
