Většina českých i zahraničních turistů při návštěvě Prahy směřuje na Karlův most, Staroměstské náměstí nebo Pražský hrad. Hlavní město však nabízí mnoho zajímavých míst i mimo centrum. Divokou přírodu, netradiční výhledy, unikátní architekturu nebo technické památky, které je navíc možné obdivovat i bez davů lidí a všudypřítomných stánků s trdelníky. Podívejte se na tipy Aktuálně.cz.
„Při včelaření, jak ho známe, včely nemají dostatek prostoru. V našem úlu jsou ponechány úplně volně v přirozeném prostředí a jsou schopné přežít bez lidského zásahu,” říká spoluzakladatel Lacrima Foundation Vince Moucha, který se rozhodl s úlem tištěným z kompozitu na bázi dřeva zachraňovat divoce žijící včely.
Včely nejsou jen hmyzem, který přispívá k opylování květů a udržování biodiverzity. Patří také mezi mimořádně inteligentní živočichy s rozvinutým emočním prožíváním, schopností plánování a smyslem pro individuální identitu. V nové knize The Mind of a Bee o tom píše německý přírodovědec Lars Chittka.
S konkrétním návodem, jak zabránit suchu a dobře hospodařit s vodou v krajině, přichází ekolog Jiří Malík. Autor mezinárodně oceňovaného modelu návratu vody na Broumovsko vysvětluje, proč jsou v Česku sucho a ničivé přívalové deště čím dál větší problém. Lidem radí zadržovat vodu přímo na zahradách. Třeba tím, že kromě stromů vysadí i keře, zbaví se bazénu či nebudou trávník sekat na krátko.
Pádů ledovců, jako byl ten nedělní u italské hory Marmolada, bude v budoucnu přibývat. Může za to klimatická změna. Za posledních 150 let přišly Alpy o většinu svých ledovců a podle nejhorších scénářů jich do příštího století vydrží jen zlomek, varuje glaciolog Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. To může ohrozit například vodní hospodářství okolních oblastí.
Klára Honzíková a její partner Karel sice už v Českém Švýcarsku mají chalupu z 19. století, oba si ale přáli přidat k ní ještě jednu. Před dvěma lety natrefili na inzerát prodeje malého "áčka" v chatařské oblasti obce Chřibská. "To místo nás okouzlilo, člověk je tam jako v jiném světě. Jeli jsme na prohlídku a bylo jasno," vzpomínají majitelé. Chatku zrekonstruovali a dnes v ní nabízejí ubytování.
Luxusní letovisko na kyperském pobřeží kdysi vítalo tisíce turistů včetně evropských celebrit. Pak ale středomořský ostrov zachvátily etnické neshody, které vyústily v tureckou invazi a de facto rozdělení země na dvě části. Přestože by Varoša měla podle dohody zůstat uzavřená, rozhodl se ji Severní Kypr otevřít turistům a zkultivovat. Ožívající město duchů navštívila reportérka Aktuálně.cz.
Měli bychom ji totiž (také) obnovovat. A prozatím největší krok k tomu udělala tento týden Evropská komise. Po letech příprav představila pravidla, která - pokud je sedmadvacítka schválí - už během několik málo let začnou vracet do evropských krajin živou přírodu ve velkém i malém. V dobrém bychom se tak konečně rozešli s jednou úspěšnou tradicí starého kontinentu.
Před návštěvou baru, který v polovině června otevřeli na jihu Gruzie, si někteří hosté budou pravděpodobně muset dát skleničku něčeho ostřejšího na povzbuzení. Nachází se totiž přímo nad tamním kaňonem Dašbaši a vede k němu skleněný most, což z něj dělá nejvýše položenou stavbu svého druhu.
Tisíce mrtvých a zraněných, zničené domovy i celá města, krádeže majetku i obilí. Ruská invaze na Ukrajinu si vybírá obrovskou daň na tamním obyvatelstvu a už teď je jisté, že se země bude z konfliktu dlouho vzpamatovávat. Vědci ale varují i před ničením přírody, která už možná nepůjde zachránit. Národní parky kolem pobřeží Černého moře jsou jedinečné a vědci se je snaží zachránit po desetiletí.
Křivoklátsko skrývá jeden z nejzachovalejších komplexů smíšených lesů v Česku. I proto by jej ochranáři i vláda rádi brzy vyhlásili novým národním parkem. Starostové blízkých obcí jsou ale proti, podle nich už je oblast chráněná dost. Reportér Aktuálně.cz vyrazil na místo s šéfem místních ochranářů Jaroslavem Obermajerem a zjišťoval, co by vyhlášení národního parku Křivoklátsku přineslo.
Lákavě barevné masožravé liány, populární mucholapky podivné i vzácné vodní masožravé rostliny jsou nyní k vidění na výstavě Živé pasti ve sbírkových sklenících v olomouckých Smetanových sadech. Pojďte se s námi ve fotogalerii podívat do nebezpečně krásného světa rostlin, které mají "povolení zabíjet".
Jihomoravská oblast Soutok, známá také jako Moravská Amazonie, patří pro své lužní lesy k nejcennějšímu přírodnímu bohatství Česka. Dosud ale byla chráněná jen z velmi malé části. To se letos změní. 1. července na místě vznikne nová chráněná krajinná oblast, schválila ve středu vláda. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz, jaké krásy Soutok skrývá.
Květen je měsícem školních zahrad, který má dostat děti na čerstvý vzduch, rozvíjet jejich vztah k přírodě, dát jim nové podněty a zároveň díky pobytu venku zlepšit jejich psychické rozpoložení. Do projektu, který pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku, se zapojují každý rok stovky škol či školek. Letošní ročník se zaměřil na stromy.
Jak i po smrti co nejméně zatížit životní prostředí, řeší čím dál více Čechů. Zájemci o šetrný pohřeb mohou nechat popel svých blízkých uložit například v Lese vzpomínek na pražském Ďáblickém hřbitově, mnoho dalších možností ale na rozdíl od jiných zemí nemají. To by se mohlo v příštích letech změnit. Zelené pohřebnictví bude brzy běžné, věří expert ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý.
Přírodovědci si dlouho lámali hlavy nad tím, proč se samičky chobotnice těsně před vylíhnutím vajíček fyzicky mučí, a občas dokonce samy sebe požírají. Příčinu jejich zdánlivě nepochopitelného sebedestruktivního chování v době mateřství odhaluje nová studie. Podle jejích závěrů mohou za všechno hormony.
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
Na Dolní Moravě se v pátek otevřela nejdelší visutá lávka pro pěší na světě. V areálu v blízkosti Králického Sněžníku se stane cílem pro turisty, podle místních ekologů ovšem atrakce vznikla na úkor přírody. "Jde o velmi dominantní stavbu, nepochybně ovlivní ráz krajiny," říká Michal Servus za Agenturu ochrany přírody. Stavebník namítá, že lávka prošla řádným stavebním řízením.
Praha patří v Evropě mezi města s nejvyšším podílem zeleně, ukázal loni index HUGSI. A zeleně stále přibývá. Nově vznikl například krajinný park v Lítožnici, v Horních Počernicích zase místním nově slouží dva rybníky. Brzy by se svého rybníku měly dočkat i Letenské sady, kde se u Hanavského pavilonu buduje vodní nádrž.
Vítězem šestého ročníku fotografické soutěže Czech Nature Photo se stala fotografie pulců, jejímž autorem je Vít Lukáš. Snímek zároveň získal také cenu pro nejlepší snímek české přírody. Porota vítěze vybrala bezmála z 2300 snímků od 250 autorů. Výstava více než stovky oceněných a vybraných snímků ze soutěže bude otevřena v pražské galerii Czech Photo Centre od 4. května do 4. září.
