Dolní Morava na úpatí Králického Sněžníku bývala tichou příhraniční vsí, v posledním desetiletí se ale proměnila v turistické centrum, kam každý rok proudí statisíce lidí. Počty návštěvníků se ještě zvýšily po otevření Sky Bridge, nejdelší visuté lávky na světě. S oblibou místních se ale investor nesetkává. Podle nich devastuje přírodu, obci zase chybí peníze na nutnou infrastrukturu.
Dolní Morava na úpatí Králického Sněžníku bývala tichou příhraniční vsí, v posledním desetiletí se ale proměnila v turistické centrum, kam každý rok proudí statisíce lidí. Počty návštěvníků se ještě zvýšily po otevření Sky Bridge, nejdelší visuté lávky na světě. S oblibou místních se ale investor nesetkává. Podle nich devastuje přírodu, obci zase chybí peníze na nutnou infrastrukturu.
Krušné hory jsou jediné rozsáhlé pohoří na území Česka, kterému chybí plošná ochrana. Ministerstvo životního prostředí proto pověřilo Agenturu ochrany přírody, aby do dvou let připravila podklady pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Vědci ovšem upozorňují, že to nezajistí dostatečnou ochranu místním starým bukovým lesům. Státní podnik Lesy ČR chce v jejich těžbě pokračovat.
Když hlavní hrdinka nového filmu Buko zdědí starého cirkusového bělouše, bere ho nejdřív jako danajský dar. Nakonec ji ale zvíře přiměje, aby v důchodovém věku vykročila z komfortní zóny. Režisérka Alice Nellis se koňů nebojí, dokonce si už dva pořídila. V rozhovoru vysvětluje, proč se během natáčení rozhodla odstěhovat na venkov i proč ji tak těší, když může od duševní práce odběhnout k manuální.
Dechberoucí snímky přírody i poetika industriální krajiny. Takový je obsah galerií Aktuálně.cz, které vám přiblíží Česko z výšky. Na více než 250 fotografiích zhlédnete místa, kde se psala historie dávná i ta moderní. Prohlédněte si unikátní záběry a poznejte naši zem z ptačí perspektivy.
Třítisícové Velké Popovice se vzpouzí proti dopravním plánům státu. Zdejší přírodní park má protnout nová železnice z Prahy do Benešova, odkud každý den dojiždějí do metropole lidé za prací. Podle Správy železnic zrychlí nová trať cestu o 12,5 minuty, podle Středočeského kraje zlepší v regionu dopravu. Ekologové ale označují stavbu za zbytečnou a varují před zánikem chráněného území.
Ve vietnamské zahradě rostou dýně, papája i malabarský špenát. Kus od jezírka s červenými rybkami kvete perila, bylinka připomínající směs máty a kopřiv. Záhony ústí do klidného dvorku s cihlovými budovami porostlými břečťanem. Nejsme však ve Vietnamu, nýbrž v německém městě Kasselu. A tohle celé je jedno ze stovek děl na přehlídce současného umění Documenta. Potrvá do 25. září.
„Když se invazní druh namnoží, nemáte šanci ho eliminovat, pouze omezit. Aby populace byla zaznamenatelná, musí se přemnožit, vidíme to se zpožděním. Za každým druhem je speciální příběh,“ říká entomolog Jiří Skuhrovec, koordinátor projektu Najdije, který mapuje invazní druhy v Česku. „Momentálně máme 11 pátracích akcí, zapojit se může každý, chceme i vzdělávat,“ dodává.
„Chtěli jsme, aby zvířata byla hlavním nositelem děje, dívat se na Prahu jejich očima. Ve filmu máme nakonec čtyři hrdiny. Nejdůležitější kritérium výběru bylo, aby zastupovali různé strategie, jak ve městě přežít,” říká Jan Hošek, režisér dokumentárního snímku Planeta Praha. „Lidé jsou k přírodě obecně nevšímaví a ve městě to platí dvojnásob. Praha je přitom ostrov života,” dodává.
„Chtěli jsme, aby zvířata byla hlavním nositelem děje, dívat se na Prahu jejich očima. Ve filmu máme nakonec čtyři hlavní hrdiny. Nejdůležitější kritérium jejich výběru bylo, aby zastupovali různé strategie jak ve městě přežít,” říká režisér snímku Planeta Praha Jan Hošek. „Lidé jsou k přírodě obecně nevšímaví a ve městě to platí dvojnásob. Praha je přitom ostrov života,” dodává.
Kdo se chce dozvědět něco o přírodě, může začít ve městě, nabádá poučný český dokument Planeta Praha. Film, který od uplynulého čtvrtka promítají kina, ve fascinujících detailech odhaluje divočinu skrytou v srdci metropole.
Mufloni u nemocnice, ptáci na skládce a pavouci číhající na lampách. Režisér Jan Hošek ve filmu Planeta Praha zkoumá, kolik má hlavní město ve skutečnosti obyvatel. Pro Aktuálně.cz vysvětlil, proč může být pro zvířata skládka lepším místem k životu než volná příroda a proč bychom místo golfových trávníků měli dát šanci městské divočině.
Podle environmentálního a sociálního psychologa Jana Krajhanzla lidi požár v Českém Švýcarsku více znepokojí zejména v souvislosti se změnou klimatu, zesílí přesvědčení, že se skutečně odehrává tady a teď. Přitom jim často klíčové informace o řešení problémů spjatých s globálními změnami počasí chybí a rozhodují se především podle svých pocitů.
Návrhy, co bylo možné dělat jinak, má smysl uvážit. K ochraně před ohněm by ale pomohly spíše méně než více.
Rozsáhlý lesní požár v části Národního parku České Švýcarsko před časem ohrozil nejen vesnice v okolí a malebné městečko Hřensko v údolí říčky Kamenice, ale třeba i zámeček Sokolí hnízdo, který od konce 19. století stojí poblíž symbolu regionu - Pravčické brány. Zdejší cenná příroda ukrývá mohutné skalní věže, stěny, rokle a bludiště, které vznikly v důsledku erozí křídových mořských sedimentů.
Hasiči v Řecku bojují s desítkami požárů porostu, z nichž největší ničí lesy u národního parku Dadia na severovýchodě země. Oheň na území s chráněnými lesy a mnoha druhy vzácných živočichů, zejména ptáků, se snaží zastavit na 320 hasičů, kterým pomáhají dobrovolníci i vojáci. Požáry způsobené suchým a horkým počasím v neděli dál zaměstnávaly krizové složky v Itálii či Slovinsku.
Většina českých i zahraničních turistů při návštěvě Prahy směřuje na Karlův most, Staroměstské náměstí nebo Pražský hrad. Hlavní město však nabízí mnoho zajímavých míst i mimo centrum. Divokou přírodu, netradiční výhledy, unikátní architekturu nebo technické památky, které je navíc možné obdivovat i bez davů lidí a všudypřítomných stánků s trdelníky. Podívejte se na tipy Aktuálně.cz.
„Při včelaření, jak ho známe, včely nemají dostatek prostoru. V našem úlu jsou ponechány úplně volně v přirozeném prostředí a jsou schopné přežít bez lidského zásahu,” říká spoluzakladatel Lacrima Foundation Vince Moucha, který se rozhodl s úlem tištěným z kompozitu na bázi dřeva zachraňovat divoce žijící včely.
Včely nejsou jen hmyzem, který přispívá k opylování květů a udržování biodiverzity. Patří také mezi mimořádně inteligentní živočichy s rozvinutým emočním prožíváním, schopností plánování a smyslem pro individuální identitu. V nové knize The Mind of a Bee o tom píše německý přírodovědec Lars Chittka.
S konkrétním návodem, jak zabránit suchu a dobře hospodařit s vodou v krajině, přichází ekolog Jiří Malík. Autor mezinárodně oceňovaného modelu návratu vody na Broumovsko vysvětluje, proč jsou v Česku sucho a ničivé přívalové deště čím dál větší problém. Lidem radí zadržovat vodu přímo na zahradách. Třeba tím, že kromě stromů vysadí i keře, zbaví se bazénu či nebudou trávník sekat na krátko.
