Až do března mohou lidé procházet nočním tropickým skleníkem pražské Botanické zahrady. Na prohlídky je ale potřeba se dopředu zarezervovat a termíny jsou pouze od pátku do neděle. "Některé rostliny pravidelně rozkvétají právě v lednu, a tak je nyní velmi vhodná doba na prohlídku," dodává Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady Praha. Jak skleník vypadá, se můžete podívat v galerii.
Čeští fotografové Magdaléna Straková a Jaroslav Hora dosáhli významného úspěchu v mezinárodní soutěži cestovatelských fotografů Travel Photographer of the Year. Oba zvítězili ve svých kategoriích, Hora ke zlatu navíc přidal i jedno další čestné uznání. Snímky ze soutěže přináší tato fotogalerie.
Do lázeňského areálu Jánské Koupele u Starých Těchanovic na Opavsku se v dobách jeho slávy sjížděly tisíce lidí z blízkého i dalekého okolí. Dnes už mohou vidět jen rozpadlé ruiny památkově chráněných objektů. Fenomén Jánských Koupelí nyní připomněla rozsáhlá publikace plná historických fotografií, kterou počátkem listopadu 2022 vydalo nakladatelství Surbanz.
V průběhu staletí vybudoval rod Lichtenštejnů na svém valtickém, lednickém a břeclavském panství tři desítky rybníků. V dnešním Lednicko-valtickém areálu se dochovaly čtyři velké: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský a čtyři drobné rybníčky nazývané Allahy. Nejmladší Zámecký a Růžový rybník v zámeckém parku nebyly určeny k rybničnímu hospodaření. V lednu 1953 zde vznikla přírodní rezervace.
Potulovat se mezi medvědy v hlubokých lesích severoamerických hor a sjíždět divokou řeku na kánoi bylo v době totality snem snad každého kluka, který hltal dobrodružné romány. Jan Svoboda si ho splnil. Několik let před sametovou revolucí emigroval do Kanady, kde se každoročně vydává všanc divoké přírodě. Přestože má na přežití trénink, ocitl se i v krizových situacích, kdy mu šlo o život.
Rok 2023 by mohl přinést zásadní zlom v boji s kůrovcem. Kalamita loni v Česku opět zpomalovala, a pokud bude tento trend pokračovat i letos, dostanou lesníci šíření brouka pod kontrolu. Ke zlepšení přispívá zavádění účinnějších metod boje proti kůrovci, ale zejména počasí, které škůdci nepřeje. "Pokud přijde sucho, situace se ještě může zhoršit. Už to ale nebude takové drama," míní experti.
Fotoreportéři z velkých tiskových agentur zásobují svět snímky, které pak vycházejí v novinách a internetu na všech kontinentech. Musí umět dobře vyfotografovat cokoliv - od válek a demonstrací až po roztomilá zvířata. Jak se jim takové zvířecí fotky daří? O tom vypráví dnešní fotogalerie nejlepších fotografií roku se s zvířecí tematikou od agentury Reuters.
„Súdánští pytláci zabili slony, vzali kly a táhli k čertu. Místní ale ty tuny masa beze zbytku zpracovali. Běžnému rolníkovi, který potřebuje vypěstovat zásoby, nevadí, že zmizí stádo, které by mu úrodu sežralo. My se jim snažíme pomáhat jinak a úrodu pak chrání třeba divoké včely, kterých se sloni bojí,” líčí Arthur Sniegon, který se v Africe věnuje ochraně těchto zvířat.
Biodiverzita je v ohrožení. Pokud lidé nezmění své chování, může nastat masové vymírání podobné konci dinosaurů, varují vědci. Česko coby předsedající země nyní vede jednání Evropské unie na konferenci OSN o biodiverzitě v kanadském Montréalu. Cílem je nejen prosadit nové cíle pro ochranu přírody, ale také dojít k dohodě o penězích pro rozvojový svět, říká šéf české delegace Ladislav Miko.
Před pár lety by sotva koho napadlo, že se starost o přírodu stane jedním z leitmotivů globální politiky. Konferencí, která právě začíná v Kanadě, živý svět s konečnou platností povýšil z Attenboroughových filmů mezi úkoly světových summitů.
Mládě paviána se stále drží mámy, kterou si nese v tlamě levhartice. Liška těžce poraněná o plot na stavbě nedokáže lovit. Languři se k sobě tisknou v desetistupňovém mrazu, medvídě si hraje na rozkvetlé louce. Někdy jsou to smutné příběhy, jindy čistá krása. Prestižní soutěž Wildlife Photographer of the Year zveřejnila pětadvacet snímků, které se utkají o cenu veřejnosti.
Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let. Spokojenější jsou se stavem v místě svého bydliště než s tím celkovým. O životním prostředím v okolí domova se kladně vyjádřilo 84 procent lidí, o stavu přírody v celé Česku 75 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
„Nevěřte tomu, že tu máme eko kapra ze šetrného chovu. Chován je obrovsky intenzivním způsobem na úkor krajiny i kvality vody a koupit dobrou rybu je opravdu složité,” říká ekolog a zoolog Ondřej Sedláček. „Nechceme vyloučit chov ryb z rybníků a proti kaprům nic nemám, ale u 99 % rybníků jedeme jen na jejich hospodářskou funkci a nevidíme to, že by měly sloužit v krajině i k jiným účelům,” dodává.
Plameny šlehají z vycpaných zvířat i z lidských lebek. Norský fotograf Christian Houge přiznává, že jeho snímky v pražské Bold Galery mohou provokovat. Jak ale vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, za jeho prací není samoúčelná snaha šokovat diváky, ale naopak promyšlený způsob, jak upozornit na nezdravý vztah lidí k přírodě i k sobě samým.
Hroch, který se chystá spolknout volavku, antilopa nilgau, která si hraje na okřídleného Pegase, nebo pořádně ustaraná opičí máma. Mezinárodní fotografická soutěž, jež se zaměřuje na veselé záběry zvířat v divoké přírodě, představila čtyřicet finálových snímků, které budou bojovat o vítězství v letošním ročníku. Jsou mezi nimi i dva záběry od českých fotografů.
Před třemi měsíci začal v Malinovém dole požár, který se rychle rozšířil a zasáhl více než osminu plochy národního parku České Švýcarsko. Následky požáru jsou viditelné dodnes, ale dříve zcela spálená místa se začínají pomalu zelenat. Vrací se i turisté, ačkoliv stále na mnoho míst nemohou. Například oblíbené soutěsky řeky Kamenice zůstanou minimálně do konce roku zavřené.
Světová soutěž fotografů přírody Wildlife Photographer of the Year, kterou pořádá Přírodopisné muzeum v Londýně, vyhlásila své letošní vítěze. Hlavní cenu pro fotografa roku si letos vydobyla Karine Aignerová z USA za snímek bzučícího klubka včel, které se točí nad rozpáleným pískem na texaském ranči.
Obrovská erupce sopky zásadně proměnila španělský ostrov La Palma. Místo se rok od tři měsíce trvající erupce vrací takřka k normálnímu životu a směřují sem davy turistů, pod povrchem ale probublává pocit, že se na neštěstí a rozsáhlé škody zapomnělo. Jak vulkán zasáhl do života místních lidí na Kanárských ostrovech, ukazuje fotoreportáž Aktuálně.cz.
