Konzervativní polská vláda schválila návrhy novel, podle nichž poškozuje obraz Polska každý, kdo nacistické koncentrační tábory na polském území označuje za polské tábory smrti nebo polské koncentrační tábory. Podle návrhu bude hrozit za "veřejné prohlášení, které ignoruje fakta", pokuta nebo až tříleté vězení, vláda zamýšlí podávat civilní žaloby a žádat o odškodnění i v zahraničí.
Jako neústavní soud ve čtvrtek odmítl nařízení, že mají být jmenováni tři soudci PiS místo těch, které vybral předchozí parlament. Ústavním soudcům se také nelíbí návrh, aby jednání soudu mohla zablokovat čtveřice z patnácti soudců a aby tři soudci mohli žádat revizi jakéhokoli rozhodnutí za plné účasti soudců.
Uprchlíci a muslimové jsou dnes nepřítelem číslo jedna polské krajní pravice. A s příjezdem papeže Františka do Polska na Světové dny mládeže se k nepřátelům řadí stále víc i hlava katolické církve. Papež, hovořící smírně o muslimech či o pomoci uprchlíkům, je v očích polských nacionalistů a konzervativního kléru něčím, s čím se jen těžko smiřují.
Evropská komise rozhodla, že bude dál stupňovat řízení proti Polsku kvůli porušování základních hodnot Evropské unie. Bruselu se nelíbí rychlé změny v polském ústavním soudu, kam nová vláda Práva a spravedlnosti dosadila tři "svoje" soudce. Polsko teď musí do třech měsíců zavést doporučení Evropské komise. Pokud by k tomu kabinet premiérky Beaty Szydlové nepřistoupil, může věc v krajním případě skončit odejmutím hlasovacího práva Polska v Radě EU. Komise také dřív upozornila na nový polský mediální zákon a čistky ve veřejnoprávních médiích.
Andrzej Duda a vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) splnili jeden ze svých předvolebních slibů, když polská vláda schválila návrh na snížení věku odchodu do důchodu. Ženy půjdou do důchodu v 60 letech, muži v 65 letech. Současná hranice pro odchod do důchodu je v Polsku pro obě pohlaví stejná, a to 67 let. Nesouhlas s tímto volebním slibem podle polských médií vyjadřovali ministr hospodářství Mateusz Morawiecki, ministr financí Pawel Szalamacha a ministr pro vědu Jaroslaw Gowin, kteří mají za to, že tento plán je příliš nákladný.
Josef Pazderka, zpravodaj České televize, strávil v Polsku čtyři roky. Nešlo o jednoduché období. Polsko je podle něj zpátky v roce 1989. "Z pohledu Práva a spravedlnosti dochází k revoluci až teď," říká. "Prostor pro konstruktivní debatu je zákonitě velice malý. V té debatě jste buď Losna, anebo Mažňák. Buď příznivec Práva a spravedlnosti, anebo jeho zavilý protivník," vysvětluje. Do pražské domovské redakce se z Varšavy vrací v srpnu.
Opětovné zkoumání dosud nezpopelněných ostatků má být součástí vyšetřování, zda pád vládního letadla u ruského Smolenska nebyl atentátem na hlavu státu Lecha Kaczyńského. Hypotéza spiknutí hluboce rozděluje polskou politickou scénu. Vyšetřování vedené za předchozí liberální vlády dospělo k závěru o chybě pilotů. Polští prokurátoři informovali pozůstalé o tom, že exhumace nezpopelněných obětí je nezbytná pro rekonstrukci průběhu katastrofy a stanovení jejích příčin, přestože již uplynula řada let. Prokuratura chce rovněž napravit chyby v identifikaci některých obětí.
Polsko se bojí případného ruského útoku a rozhodlo se podobné dobrovolnické jednotky začlenit do oficiální Teritoriální obrany, kterou země začala budovat na jaře. Některé ze skupin se navíc zúčastní i cvičení NATO Anaconda 2016, které začne příští týden v Polsku. Ministerstvo obrany má v úmyslu do roku 2021 vytvořit sedmnáct brigád - celkem 35 000 lidí - Teritoriální obrany.
Evropská komise ve středu poslala do Varšavy své kritické hodnocení stavu právního státu v Polsku. Novinářům to po jednání komise řekl její první místopředseda Frans Timmermans. Dosavadní jednání s polskou stranou se sice podle něj odehrávala v konstruktivním duchu, ke změně neuspokojivé situace ale nevedla. Varšava má nyní právo komisi odpovědět. Timmermans zdůraznil, že doufá v pokračování dialogu s polskou stranou.
"Poláci jsou více rozděleni než jiné národy v Evropě. Ve smyslu identity, kulturních hodnot a tak dále. (...) Nejde jen o spory politiků. Jsou i rozdíly ve vnímání identity," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz polský konzervativní filozof a esejista, bývalý šéfredaktor deníku Rzeczpospolita Pawel Lisicki. "Poláci jsou hluboce rozděleni ve vztahu k tradicím, k úloze a roli církve. V názorech na to, jak má stát vypadat. Polská politika je výrazem těchto rozdílů. Proto si nemyslím, že se situace uklidní," dodává.
Ve světě, který připomíná partii na šachovnici s nekonečným počtem polí, stále víc lidí cítí „nostalgii po budoucnosti“.
Přes 200 tisíc lidí zaplnilo centrum Varšavy při demonstraci proti politice konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS), která podle organizátorů ohrožuje postavení Polska v EU. Akci uspořádala občanská iniciativa Výbor na obranu demokracie (KOD), podle níž kroky kabinetu vytlačují Polsko na okraj Evropy, přestože za minulé liberální vlády patřilo k tahounům evropské integrace. Oponenti vyčítají PiS vedené Jaroslawem Kaczyńským, že prosazuje bez přihlédnutí k názoru opozice opatření, která oslabují demokratické principy v zemi. Nejhlasitější kritiku vyvolaly změny fungování ústavního soudu a veřejnoprávních médií. Protest probíhá bez větších incidentů, informují polská média.
Soudci nejvyššího soudu jsou přesvědčeni, že pokud ústavní soud dospěje k závěru, že některá právní norma je neústavní, platí toto zjištění jakmile ústavní soud takový nález ohlásí, a nikoli až tehdy, kdy je verdikt zveřejněn úřední formou. Postavili se tak za ústavní soud ve sporu s konzervativní polskou vládou o novelu zákona měnící pravidla fungování polského soudu. Podle mluvčího nejvyššího soudu se shromáždění soudu rozhodlo přijmout zvláštní usnesení, aby rozptýlilo pochyby a dalo najevo, že nelze opomíjet ani úředně nezveřejněné nálezy ústavního soudu, dostupné ovšem na internetu.
Europarlament přijal rezoluci, která vyzývá polské konzervativce, aby neblokovali ústavní soud. Polská vláda odmítá zahraniční nátlak, ale vede o soudu debatu s opozicí. Pokud se polští ústavní soudci nebudou řídit novým zákonem, přijatým konzervativci, hrozí jim ministr spravedlnosti vyšetřováním. Pro rezoluci, vybízející vládu ve Varšavě k bezodkladné nápravě, hlasovalo 513 europoslanců, proti bylo 142. EP má celkem 751 zákonodárců.
Polský ústavní soud označil nová pravidla regulující jeho činnost za neústavní. Premiérka Szydlová již v úterý avizovala, že nález nebude považovat za legitimní "ve smyslu platného práva". Kontroverzní novelu zákona o ústavním soudu prosadila konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Podle opozice měla tato novela za úkol ochromit fungování nejvyššího justičního orgánu v zemi, omezit jeho nezávislost a kontrolní roli vůči vládcům země.
Nespokojenost s polskou vládou vyjádřilo v sobotu 80 tisíc demonstrantů ve Varšavě. Během protestu přečetli organizátoři z Výboru na obranu demokracie dopis Lecha Walesy, který v něm popřel, že by kdy spolupracoval s tajnou policií komunistického režimu. Podle protestujících se právě Walesu snaží vládnoucí strana Právo a spravedlnost zdiskreditovat falešnými obviněními.
Desítky novinářů zkoumají ve Varšavě kopie spisů agenta Bolka, kterým měl být Lech Walesa. Polský Institut národní paměti dokumenty zpřístupnil bez podrobného zkoumání expertů a mezi stoupenci a odpůrci bývalého prezidenta a vůdce Solidarity se rozpoutala vyhrocená diskuse. Část lidí ho brání, jiní vyzývají k vrácení Nobelovy ceny za mír.
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy (PiS) Rusko svým jednáním rozdmýchává novou studenou válku. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu Reuters. To ale Rusko popírá a tvrdí, že naopak NATO se chová Rusku nepřátelsky, jak prohlásil nedávno Dmitrij Medveděv. Podle Dudy je Polsko ochotné zúčastnit se akcí v Sýrii, například vysláním stíhaček na průzkumné mise, ale nikoli vojenskou akcí. Výměnou za to žádá posílení aliančních jednotek v Polsku.
Nová polská konzervativní vláda se rozhodla obnovit vyšetřování letecké katastrofy, při které v roce 2010 v ruském Smolensku zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Oznámilo to ve středu polské ministerstvo obrany. Ve Varšavě kvůli tomu ve čtvrtek vznikne nová vyšetřovací komise. Krok vlády nejspíš obnoví napětí mezi Varšavou a Moskvou.
Kritika Polska za změny, které provádí nová konzervativní vláda, je neadekvátní a předčasná. Někteří lidé jsou zkrátka zaskočeni tím, že se poměry změnily a poprvé v moderní historii Polska jedna strana ovládá parlament i prezidentský úřad. Svobodu slova ale nikdo neomezuje, to je nesmysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz známý polský novinář a autor několika knih o historii a politice Igor Janke.
