Právo a spravedlnost

Bartlomiej Misiewicz, pravá ruka polského ministra obrany.

Forejt, Ovčáček a Mynář v jedné osobě. Jméno Misiewicz se stalo synonymem úpadku polské politiky

Teprve 27letý Bartlomiej Misiewicz pracuje od roku 2007 pro současného polského ministra obrany Antoniho Macierewicze, který je hlavním představitelem konzervativního křídla vládní strany Právo a spravedlnost. Za svou "kariéru" už proslul řadou skandálů, zkušení polští generálové v mladíkovi vidí jen aroganci smíšenou s nezkušeností a nedostatkem vzdělání. Při návštěvách posádek Misiewicz například vyžadoval vzdávání vojenských poct, na které má nárok jen ministr. Ten ho ale zatím odmítá propustit. Nechce, aby to vypadalo, že se podřizuje rozhodnutí někoho jiného.

Vojenské cvičení NATO Anakonda 16 v Polsku

Polská vláda vyměnila 90 procent velitelů v generálním štábu, tvrdí ministr obrany

Od nástupu nové konzervativní vlády v roce 2015 bylo "vyměněno 90 procent osob na velitelských postech v rámci generálního štábu" polských ozbrojených sil. Ve středu to oznámil ministr obrany Antoni Macierewicz. Ministr ve svém prohlášení neupřesnil, kolik generálů opustilo armádu při její rozsáhlé reformě, která začala poté, co se k moci dostala strana Právo a spravedlnost. Macierewicz ale sdělil, že v rámci reformy budou některé složky ozbrojených sil podřízeny přímo jeho ministerstvu. Polsko podle ministra posílilo početní stav své armády z 96 000 vojáků v roce 2015 na současných 106 000. V lednu odstoupil bývalý náčelník generálního štábu Mieczyslaw Gocul, nahradil ho Leszek Surawski.

Polská premiérka bourala za podivných okolností. Z nehody limuzíny se stal politický případ

Polská prokuratura vyšetřuje dopravní nehodu, ve které se zranila premiérka Beata Szydlová. Ochranka se snaží svést celou vinu na řidiče druhého vozu, který vjel do vládní kolony. Poláci mezitím pořádají sbírku, která má řidiči pomoci. Není to první nehoda politiků konzervativní vlády, která začíná vzbuzovat pochybnosti, zda je kabinet schopen uřídit stát a jeho instituce.

Předseda Evropské rady Donald Tusk na summitu na Maltě.

Spojenec Čechů v Bruselu může skončit. Předsedu Evropské rady Tuska ostřelují jeho vlastní Poláci

Státy Evropské unie se musí brzy rozhodnout, jestli chtějí dál ve funkci předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Tomu na konci května vyprší mandát. Tusk má momentálně na starosti především unijní summity, a může tak výrazně ovlivnit, na čem se země EU domluví. Češi Tuska jednoznačně podporují, je jedním z jejich hlavních spojenců. Podpora mu však chybí v jeho domovském Polsku, kde jsou u moci jeho úhlavní nepřátelé. Mimo jiné kvůli tomu v úterý navštíví Polsko i německá kancléřka Angela Merkelová.

Česko má Kancelář Blaník, Polsko se zase zbláznilo do Ucha předsedy. Jde ale o brutálnější satiru

V Polsku získal velkou popularitu satirický internetový seriál Ucho předsedy. Hlavní postavou tamní obdoby české Kanceláře Blaník je reálná postava předsedy polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Muže, kterého pravicová polovina země vynáší do nebes a druhá označuje za demiurga a prokletí Polska. Známý satirik Robert Górski rozehrává v jeho fiktivní kanceláři série vymyšlených, ale politické realitě blízkých skečí, které získaly velkou popularitu.

Polská vláda vyhrála spor o nové válečné muzeum, chce více ukázat pohled a hrdinství Poláků

Nejvyšší správní soud ve Varšavě v úterý rozhodl o tom, že ministr kultury Piotr Gliński bude moci jmenovat nového ředitele Muzea druhé světové války v Gdaňsku, které má otevřít v únoru. Vláda tak vyhrála spor o koncepci chystané expozice, ve které si přeje prezentovat především pohled Poláků na druhou světovou válku. Zároveň usiluje o sloučení instituce s již fungujícím menším muzeem. Současné vedení připravilo expozici popisující události let 1939–1945 v celosvětovém kontextu. Podle historika Timothyho Snidera může plán vlády zničit "zřejmě nejambicióznější muzeum, které je v jakékoli zemi věnováno druhé světové válce".

Blokáda polského parlamentu skončila, opozice se s Kaczyńským ale dál dohaduje

Polská opozice ukončila protesty v dolní komoře tamního parlamentu Sejmu. Ty trvaly už od loňského prosince a mířily na některé kroky vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Její šéf Jaroslaw Kaczyński pak řekl, že bude nutné "vyvodit důsledky ze zjevného porušování pravidel a zákonů" ze strany opozičních zákonodárců. Opoziční poslanci by za blokádu parlamentu mohli dostat až deset let vězení, tvrdí maršálek Sejmu Marek Kuchciński.

Polský parlament se poprvé sešel v novém složení

Polská vláda v parlamentu prosadila rozpočet přes odpor opozice

Horní komora polského parlamentu definitivně schválila rozpočet, přestože opoziční zákonodárci už téměř měsíc blokují hlavní jednací sál dolní komory. Opozice nadále požaduje opakování hlasování a hodlají pokračovat v blokádě. Ve středu měla také začít další parlamentní schůze, jak Senátu, tak Sejmu. Bylo formálně zahájeno, ale kvůli hrozícímu násilnému střetu vzápětí přerušeno. Pokračování je stanoveno na čtvrtek.

Demonstranti před budovou parlamentu ve Varšavě.

Polskou opozicí zmítají aféry. Jednomu z lídrů chodily peníze z lidových sbírek

Polská vláda se ani nemusí příliš snažit, aby se ubránila kritice od opozice. Ta si totiž sama sobě podkopává nohy aférami svých lídrů. Například Výbor na obranu demokracie (KOD), který pořádá demonstrace po celém Polsku, posílal desetitisíce zlotých počítačové firmě svého zakladatele Mateusze Kijowského. Ránu navíc utrpěla i parlamentní opozice: šéf druhé největší opoziční strany Ryszard Petru odjel v době parlamentní krize slavit nový rok do Portugalska.

Polsko - předseda strany Právo a Spravedlnost Jaroslaw Kaczynski a premiérka Beata Szydlová

Polsko má podle Evropské komise "systémový problém", dostalo od ní nové rady k právnímu státu

V Polsku je podle Evropské komise "systémový problém", prohlásil její první místopředseda Frans Timmermans. Komise ve středu posuzovala vývoj v Polsku, kterému v červenci poslala doporučení k právnímu státu. Nyní středoevropské zemi poslala nová doporučení, na která má Varšava nejpozději do dvou měsíců zareagovat. Podle Timmermanse jde hlavně o nezávislost polského ústavního soudu.

Portrét Andrzeje Rzeplińského na víkendové opoziční demonstraci ve Varšavě.

Polsko míří k autoritativnímu státu, říká odcházející šéf Ústavního soudu. Počítá s pomstou vlády

Uprostřed ostré politické krize v Polsku opouští křeslo předsedy polského Ústavního soudu Andrzej Rzeplinski. Muž, který byl současnou polskou vládou obviňován z eskalace politického napětí, varuje, že země se blíží k "autoritativnímu státu". Polský prezident Andrzej Duda se sice snaží rozvášněnou parlamentní krizi z víkendu uklidnit schůzkami s předsedy politických stran, napětí ale trvá dál.

Protesty v Polsku pokračují. Policie v Krakově odvlekla demonstranty před hradem Wawel

Před polským parlamentem pokračuje v protivládním protestu zatím nepočetná skupina lidí, kterou hlídají policisté, uvedla v neděli ráno polská televizní stanice TVN 24. Odpůrci vlády se chtějí před budovou střídat až do úterka. Přímo v Sejmu pokračují v blokování jednacího sálu opoziční poslanci. Polská policie také v neděli večer musela násilím odvléct demonstranty ležící na chodníku před hradem Wawel, kteří se snažili zabránit vjezdu jednomu z vozů z kolony aut s činiteli vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Polsko demonstrace proti vládě ve Varšavě

Po noční blokádě parlamentu ve Varšavě znovu protestovaly proti vládě tisíce lidí

Sobotní protesty v centru Varšavy navázaly na noční blokádu východů z parlamentu, k níž došlo poté, co vládní poslanci podle opozice nezákonným postupem schválili státní rozpočet. V centru Varšavy protestovaly tisíce lidí před prezidentským palácem. Žádaly, aby prezident Adrzej Duda zasáhl proti krokům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), které podle nich ohrožují demokracii, uvedla agentura AP. Protesty kritizovala polská premiérka Beata Szydlová i předsedkyně poslaneckého klubu PiS Beata Mazurková, podle níž je jednání protestujících protiprávní.

Polské úřady budou moci rušit občanské demonstrace. Je to omezení základních práv, tvrdí kritici

Polský parlament schválil změnu zákona, která znesnadňuje pořádání demonstrací občanů a zvýhodňuje akce organizované církví nebo úřady. Úpravu zákona odsoudila opozice a ochránci lidských práv a znepokojení nad ní vyjádřil i komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Podle kritiků změny omezují základní lidská práva. Dosavadní právní úpravy říkala, že přednost mají organizátoři, kteří oznámili konání akce na daném místě jako první. Podle změněného zákona mohou úřady jakékoli shromáždění zakázat, když na stejném místě bude chtít mít akci stát nebo církev.

Polský Sejm schválil snížení věku pro odchod do důchodu

Polská vládní strana Právo a spravedlnost splnila jeden ze svých hlavních předvolebních slibů. Poslanci ve středu schválili snížení věkové hranice pro odchod do důchodu na 60 let pro ženy a 65 let pro muže v poměru hlasů 262:149. Opatření začne platit od října 2017. Nový zákon kritizuje opozice i ekonomové. List Gazeta Wyborcza se domnívá, že stárnoucí země si takovou reformu nemůže dovolit, a Poláky tak čekají nižší penze.

Poláci obnovili vyšetřování smolenské katastrofy, exhumovali ostatky exprezidenta Kaczyńského

Z iniciativy konzervativní strany Právo a spravedlnost dochází k novému vyšetřování katastrofy polského vládního letadla v ruském Smolensku před šesti lety, jehož součástí je exhumace ostatků exprezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti. Podle Kaczyńského bratra Jaroslawa nešlo o nehodu, ale o atentát v důsledku polsko-ruského spiknutí. Polská prokuratura tvrdí, že tento postup je zcela odůvodněný vzhledem k "závažným chybám a opomenutím" při vyšetřování v roce 2010 a k nedostatečné dokumentaci poskytnuté Ruskem.

Polsko předložilo novou reformu ústavního soudu vstřícnou k EU

Varšava/Brusel – Parlament ve Varšavě ve středu představil nový návrh reformy ústavního soudu, který prý zohledňuje zahraniční výtky. Stalo se tak den před vypršením ultimáta Evropské unie, informovala agentura DPA. Devětačtyřicetistránková novela byla zveřejněna na webových stránkách Sejmu. Podle vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) zohledňuje z větší části doporučení právních expertů Rady Evropy sdružených v takzvané Benátské komisi. Nový návrh například upouští od toho, aby se případy před soudem projednávaly chronologicky, tedy v závislosti na pořadí, v jakém byly předloženy. To podle kritiků mohlo způsobit, že by se kontroverzními reformami PiS soud zabýval teprve po letech.

Protesty proti zákonu o interupci v Polsku

Protesty v ulicích zabraly. Polský parlament nakonec odmítl úplný zákaz potratů

Polský parlament odmítl kontroverzní návrh, který měl zpřísnit zákon proti interrupcím. Už ve středu večer ho odmítl právní výbor parlamentu, když proti změně hlasovali i poslanci vládní strany Právo a spravedlnost. Předsedkyně vlády Beata Szydlová ve zjevné reakci na masové protesty žen, které se v pondělí konaly ve velkých městech, prohlásila, že její kabinet na zpřísnění zákona proti interrupcím nepracuje.

"Jeszcze Polka nie zginiela." Tisíce žen vyšly kvůli přísnému potratovému zákonu do ulic

Tisíce polských žen vyrazily do ulic na protest proti přísného protipotratového zákonu, který projednává parlament. Paradoxem je, že občanský návrh zákona nevyhovuje svojí přísností ani vládní konzervativní straně. "Jsme naštvané, o ničem jiném doma ani v práci nemluvíme. Musela jsem to vysvětlovat i synovi. Role matek je teď důležitá a těžká," říká Daria Malická z polských Kielc

Předseda polského ústavního soudu Andrzej Rzepliński

Čelíme nebezpečné situaci. Tisícovka soudců ve Varšavě odmítla útoky vlády na nezávislost justice

Na kongresu ve Varšavě se v sobotu sešlo více než tisíc polských soudců. Zúčastnění označili setkání za pokus o obranu před útoky konzervativní vlády na ústavní soud a nezávislost justice. Také podpořili předsedu ústavního soudu Andrzeje Rzeplińského, kterého vyšetřuje polská prokuratura, neboť se dostal do sporu s ministrem spravedlnosti. Soudci se obávají, že jsou v Polsku narušeny principy právního státu. Kroky, které podnikla vláda v justici, nedávno kritizovala i Evropská unie.