Právo a spravedlnost

Polský prezident Duda pohrozil vetem zákona o nejvyšším soudu, vláda je odhodlána reformu dokončit

Polský prezident Andrzej Duda vystoupil proti připravovanému zákonu o nejvyšším soudu a vládnoucí straně Právo a spravedlnost pohrozil, že ho bude vetovat. Poslanci PiS nicméně po prezidentově prohlášení kontroverzní zákon v prvním čtení schválili. Zákon má umožnit výměnu všech soudců nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti. "Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě," řekl prezident Duda. Opozice předpokládá, že vládnoucí strana bude prezidentovy výhrady víceméně ignorovat.

Kaczyński přebírá kontrolu nad polskými soudy. Je to pokus o státní převrat, bouří se opozice

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se chystá předložit prezidentu Dudovi kontroverzní zákon o dohledu nad mandátem soudců Nejvyššího soudu. Tím by strana předsedy Jarosława Kaczyńského získala prakticky plnou kontrolu nad soudnictvím v celé zemi. Zatímco PiS argumentuje snahou o "dekomunizaci" soudního systému, opoziční strany hlasitě protestují a tvrdí, že se jedná o zrušení systému brzd a rovnováh ve státě a snahu o státní převrat. Proti Kaczyńského reformám vyšlo do ulic hlavního města Varšavy asi 17 tisíc lidí, tedy více než při projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zákony stále může vetovat prezident Andrzej Duda.

"Místo Putina máme liliputa". Tisíce Poláků protestovaly proti podřízení soudů vládní straně

V několika polských městech proběhly v neděli další protivládní demonstrace. Tisíce lidí vyšly do ulic kvůli soudní reformě, která by podle opozice skoncovala s nezávislou justicí. Řečníci slibovali bránit demokracii před předsedou PiS a faktickým vládcem země Jaroslawem Kaczyńským. V pátek parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon, dávající větší slovo při jmenování soudců poslancům.

Protivládní demonstrace ve Varšavě proběhla bez Walesy, účastníci žádali setkání s Kaczyńským

Z původně plánovaných tří protivládních shromáždění se v pondělí uskutečnilo ve Varšavě jen jedno. Dvě další úřady zakázaly kvůli tomu, že se měla konat příliš blízko prezidentského paláce, kde Jaroslaw Kaczyński organizoval svou pravidelnou tryznu za oběti letecké katastrofy u Smolenska. Demonstrace se kvůli problémům se srdcem nezúčastnil bývalý prezident Lech Walesa, který zůstane ještě několik dní v nemocnici.

Donald Trump míří do Polska. Kromě politického gesta ale nic konkrétního střední Evropě nepřiveze

Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.

Wladyslaw Frasyniuk, Polsko, Ceny paměti národa

"Jako za výjimečného stavu." Bývalého lídra Solidarity a desítky dalších zadržela ve Varšavě policie

Demonstranti se shromáždili v sobotu v centru polské metropole ve snaze zablokovat pohyb skupiny, ve které byl i lídr vládnoucí strany PiS Kaczyński. Protestujícím se nelíbí, že Kaczyński využívá leteckého neštěstí pro politické účely. Jaroslaw Kaczyński podle bývalého disidenta a lídra hnutí Solidarita Wladyslawa Frasyniuka likviduje právní stát. Frasyniuka společně s desítkami dalších lidí, kteří v sobotu protestovali ve Varšavě proti vládě, násilím odvedla policie.

Polští ekologové brojí proti kácení vzácného pralesa. Chceme přírodní les, ne dubovou farmu, volají

Vzácný polský Bělověžský prales, který je i na seznamu Světového dědictví UNESCO, postupně mizí. Podle ekologů ho lesníci pod záštitou polské vlády nahrazují jednolitým lesem, vysázeným lidmi. Varšava ale tvrdí, že na prales útočí kůrovec a ke kácení dochází v rámci prevence. A nedbá ani na kritiku ze strany Evropské komise.

Rok stará aféra hýbe Polskem. Podle opozice může za smrt mladíka narůstající policejní násilí

Aféru rozpoutala reportáž polské televize TVN o násilné smrti 25letého mladíka, který loni ve Vratislavi zemřel během policejního výslechu. Opozice tvrdí, že se tak stalo kvůli narůstajícímu policejnímu násilí, které toleruje vládní strana Právo a spravedlnost. Požadují zřízení speciální parlamentní komise a odstoupení ministra vnitra.

Tusk musí do Varšavy jako svědek i v kauze pádu vládního letounu

Polská prokuratura si na 5. července znovu předvolala k výslechu bývalého premiéra a současného předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Informovala o tom mluvčí prokuratury, podle níž by měl tentokrát vypovídat jako svědek v souvislosti s havárií vládního letounu v dubnu 2010, při níž zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. Je to v krátké době podruhé, co si prokuratura Tuska předvolala. Jako svědek už vypovídal 19. dubna. Při více než osmihodinovém výslechu odpovídal na otázky týkající se kauzy neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s tajnými službami jiného státu. Po odchodu z prokuratury novinářům řekl, že "celá záležitost má mimořádně silný politický charakter".

Polsko demonstrace proti vládě ve Varšavě

Varšava zažila velké protivládní protesty. Organizátoři odhadli účast na 90 tisíc lidí

V Polsku probíhají protivládní protesty. Akce nazvaná Pochod svobody začala na Bankovním náměstí a po více než hodinu trvajícím pochodu centrem Varšavy dorazili její účastníci na Ústavní náměstí, kde k nim promluvili politici i další osobnosti veřejného života. Podle varšavské radnice se pochodu zúčastnilo na 50 000 lidí, zatímco podle organizátorů to bylo téměř 90 000 lidí.

Výslech Tuska trval osm hodin. Je to hon na čarodějnice, ale vše je v rukou lidí, řekl

Donald Tusk, který byl předvolán jako svědek v kauze neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s tajnými službami jiného státu, se ve středu podrobil osmihodinovému výslechu ve Varšavě. Předseda Evropské rady a bývalý polský premiér zdůraznil, že "celá záležitost má mimořádně politický charakter", bližší podrobnosti po výslechu neuvedl.

Bartlomiej Misiewicz, pravá ruka polského ministra obrany.

Polská "aféra Misiewicz" nabírá obrátky. Mladý "floutek" štěpí polskou vládní stranu

Spor o mladého oblíbence polského ministra obrany hrozí rozkolem ve straně Právo a spravedlnost. Šéf strany Jaroslaw Kaczyński chce oslabit moc ministra Antoniho Macierewicze, který si buduje vlastní mocenskou základnu. Od vítězství ve volbách v roce 2015 polská vládní strana nezažila horší krizi, než je právě probíhající spor.

Za leteckou nehodu ve Smolensku nesou vinu i Rusové, tvrdí polský prokurátor

Dva ruští dispečeři přispěli podle polské prokuratury k letecké katastrofě, při které se zřítil polský vládní letoun s bezmála stovkou lidí na palubě. Nové obvinění, o kterém v pondělí informovalo vedení polské prokuratury, Kreml odmítl. Na nedostatek důkazů upozorňuje i opozice konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost.

Zvoní v prázdných třídách. Polští učitelé stávkují proti reformě, která ruší gymnázia

Poláci považují reformu za nepřipravenou a chaotickou. Stávky učitelů se účastní téměř polovina škol. Učitelé se bojí masového propouštění a snížení příjmů.

Polský prezident podepsal shromažďovací zákon. Podle kritiků omezí protivládní demonstrace

Polský prezident Andrzej Duda podepsal opozicí kritizovanou novelu zákona o shromažďování, která omezuje právo na pořádání protestních demonstrací. Takové akce se například od nynějška nebudou moci konat blíž než 100 metrů od shromáždění, které úřady označí za celostátně důležité. Duda sporný právní předpis definitivně stvrdil až tuto sobotu poté, co se k němu na jeho žádost vyjádřil ústavní soud. Ten ve čtvrtek dospěl k závěru, že změny v tomto zákonu jsou v souladu s ústavou, přestože je odpůrci vlády označují za protidemokratické. Podle kritiků ale může být novela nástrojem k potlačení protestů. Varšavu už v minulosti Evropská komise varovala, že ohrožuje svrchovanost práva a demokracii.

Polská premiérka Beata Szydlová na summitu v Bruselu.

Vláda ničí zemi, svobodu a demokracii, tvrdí polská opozice a chce se pokusit ji odvolat

Polská opozice v čele se stranou Občanská platforma chce podat návrh na odvolání kabinetu Beaty Szydlové. Podle ní současná vláda ničí Polsko, demokracii a izoluje zemi od Evropské unie. Vládní strana Právo a spravedlnost má však v dolní komoře pohodlnou většinu, k odvolání tak s největší pravděpodobností nedojde.

Polská vláda chce propustit všechny diplomaty, kteří pracovali už za komunistů

Polská vláda chce nechat propustit všechny diplomaty a pracovníky ministerstva zahraničí, kteří jsou ve službě již od dob komunistické vlády. Vláda si od navrhovaného zákona slibuje, že zlepší činnost tamní diplomacie. Normu musí schválit ještě parlament.

Hackeři odhalili "otce" proruských akcí v Česku. Mám hnutí, která hned můžou na barikády, chlubil se

Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.

Polsko - předseda strany Právo a Spravedlnost Jaroslaw Kaczynski a premiérka Beata Szydlová

Polská pravice se po evropské "aféře Donald Tusk" cítí podvedená. Je to jako v roce 1939, tvrdí

Konzervativní vláda ve Varšavě se jen těžce vzpamatovává z neúspěšného pokusu zablokovat znovuzvolení bývalého polského premiéra Donalda Tuska předsedou Evropské rady. Při něm zůstala minulý čtvrtek v Bruselu úplně osamocená a Tusk byl hlasy ostatních 27 zemí znovu potvrzen v roli šéfa evropských summitů. Pravicová polská média popisují porážku v "aféře Tusk" jako německé spiknutí. A mluví o osamocení podobném roku 1939, kdy Polsko bojovalo samo proti Hitlerovi i Stalinovi.

Polská vláda chystá zákon, který podle odborníků oslabí soudní moc

Polská vláda v úterý schválila návrh zákona, který dá parlamentu větší slovo při jmenování soudců. Podle polského ombudsmana a soudcovské rady (KRS), která je vrcholným soudcovským orgánem v zemi, tento krok naruší ústavně zakotvenou dělbu mocí - zákonodárné, výkonné a soudní. "Společnost musí vykonávat kontrolu všech mocí," řekl podle agentury náměstek ministra spravedlnosti Marcin Warchol v souvislosti s novým legislativním krokem kabinetu premiérky Beaty Szydlové. "Soudy jsou jednou ze tří mocí, nikoli nadřazenou mocí, která je vyhrazena občanům, lidu," dodal. Pokud parlament navržený zákon schválí, nový normativní akt ukončí mandáty současných členů soudcovské rady.