Odmala toužila vařit, protože jídlo bylo jazykem lásky její babičky i maminky. Diplom z architektury strčila do šuplíku, sebrala všechnu odvahu a vykročila vstříc vysněnému povolání. Ačkoliv nyní vládne vlastním kulinárním projektům plných úžasných vůní i chutí, cesta k milované práci byla trnitá. Kvůli sebezapření a stresu onemocněla, což jí ovlivnilo celý život.
Zkušební doba pro zaměstnance se zřejmě prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválila sněmovna i s úpravou podpor v nezaměstnanosti. Poslanci ODS a TOP 09 však neprosadili doplnění vládní předlohy o výpověď bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři.
Využívání částečných úvazků se u nás za poslední dvě desetiletí příliš nerozšířilo. Česká republika patří v EU k zemím s nižším výskytem práce na kratší dobu. Proč Češi tyto úvazky tolik nevyužívají?
"Skleněný strop" je metafora, která označuje neviditelnou bariéru, jež brání určité demografické skupině ve vzestupu ve společenské hierarchii. Poprvé se ale použila v souvislosti s překážkami v kariéře úspěšných žen. Přečtěte si příběhy jedenácti průkopnic, kterým se podařilo skleněný strop zbořit a inspirovat tak další generace žen k překonávání profesních bariér.
Práce v IT si drží první místo v žebříčku nejžádanějších pozic, nedostatek zaměstnanců už ale není tak velký, jak býval. Poptávka naopak roste po ESG specialistech, nadále jsou dobrou volbou pro budoucí uplatnění také řemesla, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová, která popisuje, jak bude vypadat český pracovní trh v roce 2025.
Odškodné 350 tisíc jüanů (přes 1,1 milionu korun) vysoudil na svém zaměstnavateli Číňan, který si dal v práci hodinového šlofíka. Předchozí den byl totiž až do půlnoci na služební cestě a v práci se chtěl dospat, informoval web South China Morning Post.
Uchazeči o zaměstnání měli roky na pracovním trhu pohodu. Napříč obory chyběli kvalifikovaní pracovníci a firmy se musely předhánět, aby kvalitního člověka získaly. Kandidáti si mohli diktovat podmínky. Podnikům často nezbývalo nic jiného než na ně přistoupit. Ovšem v posledním roce se to mění. Nastalo ochlazení trhu a firmy se najednou ocitly v silnější vyjednávací pozici.
Chceš-li rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech. Citát Woodyho Allena platí v posledních pěti letech víc než dřív. Světem otřásly pandemie, skutečné i kulturní války, inflace. Dochází k překreslování zvyklostí, geopolitických map a oblastí vlivu.
Nedávný přehled napříč profesními obory a kulturami zjistil, že zhruba 15 procent pracovníků se kvalifikuje jako workoholici. To znamená miliony přetížených lidí po celém světě, kteří ubližují sobě a škodí i firmám, v nichž pracují.
Vláda schválila opatření zvané status umělce. Nejspíš od příštího roku zřídí registr pro lidi z kultury, kteří budou moct žádat o podporu. Na ni však kvůli specifickým podmínkám dosáhne málokdo, namítají kritici. Část umělců doufala v peněžitou státní podporu například pro divadelníky nebo hudebníky, které nízké honoráře v kombinaci se švarcsystémem nutí shánět si další práci.
Některé pracovní agentury v Česku vykořisťují ukrajinské uprchlíky. Dávají jim pokuty za odchod ve výši měsíční mzdy, nedodržují smlouvu nebo zamezují v čerpání dovolené. "Od začátku války se nic nezměnilo, týká se to obrovského množství uprchlíků," říká Kristina Vejnbender z webu Investigace.cz. Přes agentury pracuje podle ní přes třetinu Ukrajinců. Stát má ale jen omezené nástroje kontroly.
Potřeba dobré rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je pro 30 procent mladých Čechů nejdůležitějším faktorem, podle kterého si vybírají nového zaměstnavatele. Až na druhém místě jsou s 21 procenty plat a finanční výhody. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte.
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Nezvládají pracovat pod tlakem, emoce druhých prožívají jako svoje vlastní a z hlučného městského prostředí bývají tak přehlcení, že si pak musí dobíjet baterky v tichu. Hypersenzitivní lidé přitom tvoří pětinu populace. Patří mezi ně i terapeutka a autorka knihy Citlivka Alena Wehle. V rozhovoru vysvětluje, že citlivky mají také řadu předností, jenom potřebují vhodné podmínky, aby je rozvinuly.
Za měsíc si ženy v Česku vydělají v průměru o 28 procent méně peněz než muži. Největší rozdíly mezi výdělky mužů a žen jsou v Praze, nejmenší na Vysočině. V Evropě zaznamenává nejmenší rozdíl Slovinsko, nejvyšší pak Polsko. Vychází to z údajů portálu Platy.cz, které zveřejnil v tiskové zprávě.
"Šest hodin nás nepustili na záchod, nesměli jsme se najíst ani napít," popisuje práci na jedné z německých farem novinářka Saša Uhlová. Podmínkách na ní, v irském hotelu, ale i o práci pečovatelky ve Francii, popsala v dokumentu Hranice Evropy, kde ukazuje, v jak těžkých podmínkách musí pracovat v Evropě někteří lidé z Východu. Jaká zkušenost byla nejhorší? A kdy se novinářka přestala ovládat?
Umělá inteligence zasáhne - ať už pozitivně, či negativně - šedesát procent profesí. Některé zcela nahradí, u jiných naopak pomůže s "nudnějšími", opakujícími se úkony. Do které skupiny náleží vaše povolání?
V posledních desetiletích vznikla řada analýz, které zkoumají a rozebírají zvyky a hodnoty "self‑made" milionářů. Jeden z klíčových poznatků, který se stále znovu objevuje, je známý jako "pravidlo pěti hodin". Stručně řečeno, jedná se o pravidlo, podle kterého trávíme jednu hodinu denně učením a přemýšlením. Když to děláme každý pracovní den, náš život se může od základů změnit.
Skoro čtyři pětiny ukrajinských uprchlíků v Česku mají práci a náklady na bydlení hradí celé samostatně. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v Česku je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Za největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny.
Propustit zaměstnance by v budoucnu mohlo být snazší. Ministerstvo práce jedná o zásadní novele zákoníku práce, která může zahrnovat i možnost výpovědi bez udání důvodu. Zaměstnanec by ale v takovém případě podle zjištění Aktuálně.cz dostal dvojnásobné odstupné než dosud. O změně debatuje ministerstvo práce s týmy expertů. Kromě firem ji podporuje i ministr financí Stanjura, odbory jsou proti.
