Nejvyšší správní soud zrušil verdikt nad řidičem Uberu. Podle zrušeného rozsudku řidič nemohl být pokutován, protože spadá do sdílené ekonomiky, kterou české zákony nijak nepostihují.
Písničkář Jaroslav Hutka uspěl se stížností, kterou se domáhal odškodnění za to, že v roce 1977 skončil v cele předběžného zadržení pro podezření z výtržnictví.
Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil vrácení 88 milionů korun z dotace, kterou dostala společnost Krajská zdravotní. Tu jí udělil dotační úřad za zmanipulované dodávky přístrojů do pětice severočeských nemocnic ve vlastnictví kraje. Stále se ale čeká na verdikt nad pěticí manažerů Krajské zdravotní, které kvůli uvedeným zakázkám státní zástupce obžaloval. Soud pětici na jaře osvobodil, ale případem se ještě bude zabývat odvolací soud.
Pavla Fučíková musí podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zaplatit pokutu ve výši 50 tisíc korun.
Pokud by tento výklad platil, tak by rada obce mohla zakázat i činnost soudních exekutorů, provozování dopravy či poskytování zdravotních služeb, což je zjevně absurdní. Těmito slovy smetl Nejvyšší správní soud pokutu, kterou dostala Česká pošta za to, že její zaměstnanec při pochůzkách v Karviné nabízel zákazníkům úrazové pojistky. Karvinský magistrát pokutu odůvodnil tím, že pošťák porušil tržní řád města, vydaný podle živnostenského zákona, který zakázal podobní prodej. Jenže podle soudu není pojišťovnictví živností, a tak se na něj zákaz podomního prodeje nemůže vztahovat.
Generální ředitelství cel trvá na tom, že zajišťovací příkazy, které zlikvidovaly firmu FAU, byly namístě, a hodlá podat kasační stížnost. Uvedlo to v reakci na páteční verdikt Krajského soudu v Ostravě. Ten vyhověl žalobě FAU proti nezákonnému zajišťovacímu příkazu. Kvůli údajně nezaplacené dani z přidané hodnoty za prodej pohonných hmot v roce 2016 skončila firma v likvidaci. "Generální ředitelství cel je přesvědčeno, že u zajišťovacích příkazů byly naplněny zákonné předpoklady pro jejich vydání, a to i ve světle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu," stojí ve stručné reakci.
Pětitisícovou pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů musí majitel prodejny ekolo.cz Jakub Ditrich zaplatit. Dostal ji za to, že na Facebooku zveřejnil fotografii zloděje, jenž mu ukradl kolo za 50 tisíc korun. Ditrich nyní neuspěl ani se stížností u Ústavního soudu, který se případem odmítl zabývat. "Za pomoc při dopadení pachatele trestného činu, mimochodem hledaného recidivisty, nám od českého státu místo poděkování byla udělena pokuta," zlobí se Ditrich.
Náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár nedopustil kárného provinění, když loni v červnu informoval média o předvolání strůjců policejní reorganizace - Tomáše Tuhého a Zdeňka Laubeho. Komár podle žaloby porušil povinnost zachovat mlčenlivost a ohrozil důvěru ve státní zastupitelství. Kárný senát Nejvyššího správního soudu v úterý zamítl žalobu.
Opavskou firmu FAU s dvacetiletou historií zlikvidoval neoprávněný zásah finanční správy. Společnost vlastnila sklad pohonných hmot v areálu přerovské chemičky z holdingu Agrofert, který chtěl areál od firmy koupit, ale neúspěšně. Krátce po nástupu Andreje Babiše se začala o FAU zajímat celní správa, která jí zpětně doměřila spotřební daň za oleje prodané z Rakouska jihlavskému Agropodniku. Firma ale neuváděla oleje do volného oběhu, tedy se na ně daň nevztahovala, což uznal i soud a dal FAU za pravdu. Správa navíc po firmě vymáhala dvakrát DPH za tentýž obchod. FAU kvůli zajišťovacím příkazům mezitím skončila v konkurzu. Agrofert odmítl, že by měl s případem cokoli společného.
Pokutu 1,8 milionu korun dala před pěti lety Rada pro rozhlasové a televizní vysílání firmě Allivictus za to, že v reklamních spotech vychvalovala účinky stejnojmenného potravinového doplňku, který prý příznivě působí na imunitu. Podle rady se tak firma dopustila jednoho z nejhorších prohřešků, když uvedla spotřebitele v omyl a přisoudila léčebné účinky potravině. Její verdikt ale nyní smetl Nejvyšší správní soud. "V této reklamě jsou deklarované pouze takové účinky, které dané potravině přisuzuje tradičně sama veřejnost," uvedl soud. Propagovaná potravina byl totiž česnek a běžného spotřebitele prý reklama nemohla zmást natolik, aby ji považoval za lék.
Na politické strany se podle rozsudku Nejvyššího správního soudu nevztahuje takzvaná stošestka, tedy zákon o svobodném přístupu k informacím. Podle soudu se totiž nejedná o státní instituce, přestože čerpají peníze z veřejných zdrojů a částečně je kontroluje stát. Strany tak nejsou povinny poskytovat informace. Rozsudek je výsledkem sporu právníka Michala Kincla s KSČM, který před několika lety žádal informaci o počtu členů buňky v Brně-Bohunicích. K výsledku slyšení přispěl také nedávný rozsudek Ústavního soudu, který rozhodl, že energetický gigant ČEZ nemusí poskytovat určité informace tazatelům.
Finanční správa vrátí profesionálním sportovcům část zaplacených daní jako důsledek nedávného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kauze Davida Lafaty. Podle iDnes se to týká asi dvou a půl tisíce sportovců, kteří podle NSS mohou své příjmy danit jako živnostníci, a celková částka dosáhne 120 milionů korun.
Energetická firma ČEZ uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na něj dopadala povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V konkrétním sporu chtělo občanské sdružení informace o palivu používaném v jaderné elektrárně Temelín.
Nejvyšší správní soud dal za pravdu fotbalistovi Davidu Lafatovi, který v daňovém přiznání odepisoval jako živnostník paušál 60 procent a finanční úřad to označil za chybu
Soudce brněnského krajského soudu Jana Kozáka kvůli podezření ze zneužití pravomoci opět dočasně zprostil funkce ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Proti Kozákovi policie se souhlasem prezidenta Miloše Zemana zahájila trestní stíhání poté, co Nejvyšší správní soud zrušil pozastavení výkonu jeho funkce. Kozák se proti rozhodnutí ministra spravedlnosti odvolá a podá opravný prostředek.
Stopadesátitisícová pokuta za reklamu na nápoj Jupík, která mohla svádět děti k nebezpečné jízdě na toboganu, platí. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnost Kofoly proti pokutě od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Sankce padla za klip, v němž se chlapec hlavou napřed řítí toboganem. Naopak již dříve Kofola uspěla se stížností proti pokutě, kterou dostala za podobnou reklamu s chlapcem na skateboardu.
Stížnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na reklamu společnosti Kofola, v níž chlapec sjíždí kopec na speciálně upraveném skateboardu, zamítl Nejvyšší správní soud. Rada tvrdila, že spot vybízí děti k neuváženému a nezodpovědnému chování a požadovala, aby firma zaplatila pokutu 100 tisíc korun. Soud však konstatoval, že chlapec v reklamě má na sobě bezpečnostní prvky jako je helma a chrániče a jízda na skateboardu je podle něj běžnou aktivitou mladistvých, nevidí tedy důvod k tomu, aby firma platila za spot pokutu.
Pokuta 100 tisíc za reklamu Kofoly na nápoj Jupík byla neoprávněná. Potvrdil to Nejvyšší správní soud když zamítl kasační stížnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta totiž považovala osmnáctivteřinový spot, v němž chlapec jede na skateboardu, za navádění k nebezpečnému jednání a udělil firmě stotisícovou pokutu. Tu ale po žalobě Kofoly zrušil počátkem roku Městský soud v Praze, podle nějž měl chlapec chrániče a helmu, a reklama tak nebyla závadná. Nejvyšší správní soud mu pak dal ve středu zapravdu.
Sluneční elektrárny Saša-Sun a Zdeněk-Sun, které vlastní rodina Zdeňka Zemka, nedostanou zpět licence na provoz, a budou se tak zřejmě muset definitivně vypnout. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, když zamítl kasační stížnosti obou elektráren a také Energetického regulačního úřadu proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který jim licence loni v květnu odebral. Došel totiž k tomu, že obě elektrárny je získaly podvodem - v době jejich udělení totiž ještě nebyly hotové a neměly tak nárok na zvýhodněné výkupní ceny elektřiny. Kvůli licencím na obě elektrárny již soud nepravomocně poslal do vězení šéfku regulačního úřadu Alenu Vitáskovou i sourozence Zemkovy.
Soud zamítl stížnost ministerstva životního prostředí kvůli rozšíření Letiště Vodochody. Verdikt Nejvyššího správního soudu se však v současných přípravách prakticky neprojeví. Ministerstvo totiž stále nerozhodlo o vlivu na životní prostředí a Městský soud v Praze navíc před třemi týdny zrušil další klíčový dokument - ochranné hlukové pásmo kolem letiště. A není tak reálné, že by mohlo začít pro veřejnou leteckou dopravu sloužit před rokem 2025.
