


Hrad rozpoutal válku se soudy. Zeman nesnese vědomí, že neovládá českou justici
Sledujeme útok na justici, jaký po revoluci nemá obdoby. Důvod? Soudci si nechtějí nechat diktovat Hradem, prezidentem Milošem Zemanem.



Sledujeme útok na justici, jaký po revoluci nemá obdoby. Důvod? Soudci si nechtějí nechat diktovat Hradem, prezidentem Milošem Zemanem.



Zeman mi řekl, že si mě umí představit jako předsedu Ústavního soudu. Fungovalo to stylem, já vám dám funkci, vy mi dáte správné rozhodnutí, řekl poslancům ze sněmovního podvýboru pro justici bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.



Předseda Ústavního soudu míní, že si Zeman "zcela neuvědomuje". Všecko to však vypadá, že si naopak "zcela uvědomuje" a chce justici zlomit, ochočit, ovládat.



Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí zbavil funkce libereckého soudce Vladimíra Maxu. Důvodem jsou průtahy zhruba ve stovce spisů. V minulosti ho kárný senát potrestal dvakrát, a to snížením platu.



Veřejně prezident útočí na státní bezpečnostní agentury (BIS a NÚKIB). Jeho tlak tam nefunguje. Justici nenapadá otevřeně, rád by ji zlomil zevnitř.



S nástupem datových schránek se to ještě komplikuje, přijmout víc soudců ale není řešení, tvrdí předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. Funkce se ujal v říjnu, už za tři roky ji ale bude muset opustit, protože dosáhne věku 70 let. Jmenovat předsedu je výsostné právo prezidenta, do kterého mu nikdo nemůže mluvit, říká Mazanec. Představa, že je nezbytné právem regulovat všechno, je falešná, upravují se naprosté marginálie, letošní sbírka má 4 800 stran, kritizuje.



Společnosti O2 Czech Republic se nepodařilo zpochybnit pokutu 4,5 milionu korun, kterou dostala za automatické a zpoplatněné obnovování dat koncovým zákazníkům po vyčerpání základního balíčku. Kasační stížnost operátora zamítl Nejvyšší správní soud (NSS), o výsledku informoval na svém webu.



Naděje Úřadu vlády na vrácení stamilionů korun z kauzy Promopro pohřbil Nejvyšší správní soud, když rozhodl, že spor mezi jednotlivými složkami státní moci výkonné nemají řešit soudy. "Není úlohou správních soudů rozhodovat o řešení interních problémů či konfliktů uvnitř moci výkonné, kdy jednou ze stran je servisní organizace vlády a druhou orgány Finanční správy," uvedl předseda senátu Jaroslav Vlašín. Úřad se navíc podle soudců již finančně zahojil, když po vyplacení peněz požádal o navýšení kapitoly ze státního rozpočtu.



Kontrolní orgány se přestaly bát a začaly zasahovat i proti kvízomatům, zhodnotil situaci státní zástupce.



Místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu jmenoval v úterý na Pražském hradě prezident Miloš Zeman Barbaru Pořízkovou. Soud má od začátku října nového předsedu, nástupcem Josefa Baxy se stal Michal Mazanec. Uvolnila se tak pozice místopředsedy, kterou Mazanec zastával v uplynulých 15 letech.



V čele nejvyšší instance správního soudnictví Mazanec vystřídá jejího prvního a doposud jediného šéfa Josefa Baxu, kterému tento měsíc končí mandát.



Prezident Miloš Zeman sdělil místopředsedovi Nejvyššího správního soudu (NSS) Michalu Mazancovi, že ho 18. září jmenuje předsedou NSS. Soud povede od 1. října. Mazanec to řekl po úterním setkání se Zemanem na Pražském hradě. Rozhodnutí podléhá kontrasignaci premiéra Andreje Babiše (ANO). Mazanec předpokládá, že Zeman jeho jmenování s předsedou vlády domluvil. Mazanec se stane v čele NSS nástupcem Josefa Baxy. Baxovi vyprší mandát letos v září, funkční období končí i Mazancovi.



Obci Železná na Berounsku hrozí exekuce. Kvůli zneužití dotace na opravu úřadu má vrátit přes devět milionů a zaplatit stejně vysoké penále.



Předsedu Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi končí letos v září mandát. Zeman musí z řad soudců tohoto soudu určit nového předsedu i místopředsedu.



Návrh podle soudu postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné újmě. Za těchto okolností soud podle usnesení nemohl odkladný účinek přiznat.



Soud uznal Mašínovou vinnou z toho, že neoznámila v případu podjatost, protože v minulosti udržovala důvěrný vztah s Peltou, i z jednostranného a zbrklého posouzení případu.



Českou justici čekají personální změny. Půjde především o to, aby beztak širokou zónu nejistoty nerozšířily ještě víc.



Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina, který v Česku nedostal azyl. Jako Rus se v azylovém řízení nemohl domáhat ochrany před vydáním do třetí země, v tomto případě do USA. Bylo by to podle NSS v rozporu s podstatou institutu mezinárodní ochrany. O vydání Nikulina usilovalo i jeho domovské Rusko. Česko ho ale vydalo do USA, kde čelí obvinění z útoků na sociální sítě. NSS se nezabýval přípustností vydání, ale jen azylovou problematikou. Konkrétně zda lze institut mezinárodní ochrany z humanitárních důvodů využít k ochraně žadatele před hrozbou pronásledování či vážné újmy v jiném než domovském státě. Dospěl k závěru, že to není možné.



Blanenskou soudkyni Danu Sedlákovou uznal vinnou ze změn rozsudků v šesti civilních záležitostech, kdy zcela změnila nebo otočila vyhlášení rozsudku oproti následnému písemnému vyhotovení.



Kárná žaloba podaná vedením Městského soudu v Praze vyčítala Králové změnu názoru na zákonnost odposlechů. Králová se hájila, že šlo o nedorozumění a to nevyloučil ani kárný senát. Ten nicméně dodal, že doufá, že kárná řízení ji ponaučí a přivedou k větší profesionalitě.