Dva třináctiletí školáci z Roudnice nad Labem, Vojtěch Dvořák a Jan Vávra, uspěli se svou základnou v konkurenci 135 týmů z 24 zemí světa v mezinárodní soutěži Moon Camp Challenge. Do ní se přihlásili, protože se nudili během koronavirové pandemie. Letos v lednu se stali laureáty ankety Zlatý oříšek, věnované nejtalentovanějším dětem Česka.
Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny se úspěšně vrátila zpátky na Zemi. Ve čtvrtek ráno místního času přistála v čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Vědci si od nich slibují, že poskytnou další informace o historii Měsíce a jiných tělesech sluneční soustavy.
Na Měsíci je zřejmě mnohem více vody, než se doposud myslelo. Vědci z NASA po tomto objevu doufají, že by mohla sloužit jako zdroj pro základnu, kterou se tam Spojené státy chystají vybudovat.
Na obloze nad Českem bude v pátek večer možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Úkaz, při kterém povrch Měsíce vypadá jako částečně zahalený kouřem, bude tentokrát hůře viditelný, než tomu bylo letos v lednu. Svého maxima dosáhne krátce před 21:30. Znovu bude možné spatřit polostínové zatmění z Česka v roce 2022.
V noci ze čtvrtka na pátek bude na nebi k vidění poslední superúplněk roku 2020. Měsíc však od Země bude vzdálen zhruba o čtyři tisíce kilometrů více než při posledním úkazu z dubna, kdy se od naší planety nacházel ve vzdálenosti 356 909 kilometrů.
V noci na středu si pozorovatelé užili nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Měsíc se k Zemi přiblížil nejvíce od února 2019. Ve 20:00 byl od Země vzdálen 356 909 kilometrů. Užijte si vzácný úkaz na obloze na záběrech ve 4K rozlišení ze Západního Sussexu, kde byla naprosto jasná obloha.
V noci z úterý na středu bude nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Úkaz se na obloze objeví letos podruhé, další nastane v květnu. Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže.
Japonský miliardář Jusaku Maezawa hledá výjimečnou ženu, která by ho doprovodila na cestě kolem Měsíce. Maezawa je totiž jedním z mála šťastlivců, které slavný inovátor Elon Musk zařadil mezi účastníky letu naplánovaného na rok 2023.
Přestože mnoho vědeckých týmů vyvíjí technologie, které by umožnily astronautům dostat se hlouběji do vesmíru, stále není jasné, co by takový pobyt udělal s lidským zdravím. Německá vědkyně Jennifer Ngo-Anhová z Evropské kosmické agentury tyto týmy "doplňuje". Cílem jejího výzkumu je najít způsob, jak by lidé mohli strávit ve vesmíru i několik let.
Jupiter ztratil jedno ze svých prvenství. Stále je sice největší a nejtěžší planetou sluneční soustavy, už se ale nemůže chlubit nejvyšším počtem měsíců. Předběhl ho Saturn, u něhož vědci nově objevili dvacet dosud neznámých družic.
Před rokem přistála americká sonda na povrchu Marsu a dnes si díky ní můžeme poslechnout, jaké zvuky se ozývají z míst pod povrchem planety. Pomocí nich by mohli vědci odhalit, jak se vyvíjely i další planety sluneční soustavy. Poslechněte si níže audiozáznamy, které zveřejnil americký vesmírný úřad NASA.
Úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku.
Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Do přistání podle vědců zbývalo jen několik vteřin. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace. "V životě přicházejí úspěchy i neúspěchy. Země je na vás hrdá. Všechna vaše tvrdá práce nás něčemu naučila," řekl pracovníkům vesmírného programu indický premiér Naréndra Módí. "To nejlepší v našem vesmírném programu teprve přijde. Indie je s vámi," nenechal na sobě znát zklamání.
Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se pak sonda dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.
Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.
Před 54 lety lidstvo poprvé vkročilo na Měsíc. Dne 16. července 1969 odstartovala vesmírná raketa Saturn V. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins seděli v řídicím modulu lodě Apollo 11 nazvaném Columbia. Dva z nich se o několik dní později podívali přímo na povrch Měsíce. Jeden z největších úspěchů lidstva v 20. století rekonstruuje speciál Aktuálně.cz.
S ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem o dobývání Měsíce, o programu Apollo a o těžkostech, které před 50 lety stály před posádkou nejslavnějšího z jeho letů - Apolla 11, jehož velitel Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na Měsíc. A také o výzvách, jež stojí před lidmi při zkoumání vesmíru dnes. Měli by se lidé vrátit na Měsíc nebo je třeba letět ještě dál? Například k Marsu?
Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.
Jedná se o jeden z nejzásadnějších momentů lidské historie. V sobotu uplynulo přesně půl století ode dne, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli ve svém lunárním modulu na Měsíci a vydali se na dvouapůlhodinovou procházku po jeho povrchu. Splnili tím přání již zesnulého prezidenta Johna F. Kennedyho a definitivně tak ve vesmírném závodě porazili Rusko. Události se prakticky ihned chopili příznivci konspiračních teorií, kteří dodnes tvrdí, že Američané lžou a přistání na Měsíci se nikdy neodehrálo. Vyvracíme nejznámější názory konspirátorů.
Zemřel třetí člen posádky Apollo 11 Michael Collins, který přistání na měsíčním povrchu zajišťoval z velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Bylo mu 90 let. Před dvěma lety si Collins připomněl 50. výročí od startu Apolla 11 na odpalovací rampě 39A. Právě odtud v roce 1969 raketa Saturn V s trojicí astronautů odstartovala. "Raději než zpět na Měsíc bych dnes letěl přímo na Mars," řekl.
