Indický lunární modul Vikrám a robotické vozítko Pragján úspěšně zahájily misi v oblasti jižního pólu Měsíce. Teď je vědci uvedli do hibernace, aby technika přežila drsnou lunární noc. Mise je největším úspěchem indické kosmonautiky, na Měsíci dosud přistály jen sondy z USA, Ruska a Číny. Studená strana Měsíce ukrývá podle vědců nejen led, ale i minerály nebo kovy, které by lidstvo mohlo využít.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír objevil na Měsíci nový kráter. Ten pravděpodobně vznikl kvůli dopadu ruské kosmické sondy, která zdepřed pár dny havarovala. Informoval o tom server Sky News s odkazem na satelitní snímky, které úřad zveřejnil.
Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru.
Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.
"Luna-25 se vymkl kontrole a dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu. Po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat." O víkendu takto oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos neúspěšnou misi svého lunárního modulu. Rusové nyní přemýšlejí, kde přesně se stala chyba a zda program nebude ukončen.
Rusko se po 47 letech snaží navázat na úspěchy Sovětského svazu v průzkumu vesmíru a posílá k Měsíci vědecký modul. Mise, ze které kvůli invazi odešli evropští partneři, ale podle odborníků nemá jako hlavní cíl výzkum kosmu. Spíš má sloužit propagandě a ukázat, že země dokáže být úspěšná i bez Západu.
Před více než padesáti lety zažil americký vesmírný program velkou premiéru. Měsíční povrch už sice znal krok člověka, vůbec poprvé se však po něm v srpnu 1971 prohnalo lunární vozítko. Neocenitelný pomocník při výzkumu byl u důležitých geologických objevů a stal se jedním ze symbolů vrcholné éry poznávání naší jediné přirozené družice. Nechybělo málo a mohl vypadat zcela jinak.
O nejvyšším místu planety, stejně jako o povrchu Měsíce a dnu Mariánského příkopu, víme díky odvážlivcům a objevitelům, kteří se na místa jako první lidé v historii kdysi vydali. Vzpomenete si, kdo byli slavní dobyvatelé do té doby neobjevených míst a kdy se na ně vydali? Ověřte si své znalosti v kvízu.
Objemné bílé skafandry, které před půl stoletím nosil Neil Armstrong a jeho kolegové z programu Apollo, již brzy budou minulostí, napsala agentura Reuters. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve spolupráci se společností Axiom Space představil nové vesmírné obleky upravené pro přistání na Měsíci, kam by se Američané měli v nadcházejících letech vrátit.
„Často jsem měl nedosažitelné sny, ale let do vesmíru byl za hranicí všeho, co jsem si byl schopen představit. Vyrojila se spousta rasistických komentářů, mám už ale hroší kůži,“ říká choreograf Yemi Akinyemi Dele, který byl vybrán z milionu uchazečů do posádky umělců, která má v příštím roce v raketě SpaceX obletět Měsíc. „Moje poslání v misi je daleko za hranice tance,“ dodává.
„Často jsem měl nedosažitelné sny, ale let do vesmíru byl za hranicí všeho, co jsem si byl schopen představit. Vyrojila se spousta rasistických komentářů, mám už ale hroší kůži,“ říká choreograf Yemi Akinyemi Dele, který byl vybrán z milionu uchazečů do posádky umělců, která má v příštím roce v raketě SpaceX obletět Měsíc. „Moje poslání v misi je daleko za hranice tance,“ dodává.
Dalšími hosty DVTV jsou režisér David Ondříček a chodec Matúš Lašan.
Vesmírný modul Orion ukončil svou první misi. A odstartoval novou kapitolu lidských dějin. Snad.
Hladkým dopadem do vod Tichého oceánu úspěšně završil první misi vesmírného programu Artemis, jehož nejbližším cílem je návrat člověka na lunární povrch.
Z mysu Canaveral odstartovala raketa Falcon 9, která má k Měsíci vynést lunární vozítko Rašíd Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů s japonským lunárním modulem. Start byl již dvakrát odložen.
Před padesáti lety, 7. prosince 1972, odletěla na Měsíc posádka mise Apollo 17. Astronauti Eugene Cernan, Ronald Evans a Harrison Schmitt tak rozšířili počet návštěvníků tohoto vesmírného tělesa na dvanáct. Ze své cesty přivezli kromě geologických vzorků i ikonické snímky Země jako malé modré skleněnky. Od té doby na povrch Měsíce nikdo nevstoupil.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve středu zahájil program Artemis, který má vrátit člověka zpět na Měsíc. Raketové motory nakonec po odkladech a technických obtížích zažehly v 7:47 SEČ a vynesly raketu Space Launch System s modulem Orion nad floridský mys Canaveral a na oběžnou dráhu. Modul má v následujících 25 dnech obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi.
