


Po mileniálech a zetkách přichází generace Artemis. Země jí už bude malá
Vesmírný modul Orion ukončil svou první misi. A odstartoval novou kapitolu lidských dějin. Snad.



Vesmírný modul Orion ukončil svou první misi. A odstartoval novou kapitolu lidských dějin. Snad.



Hladkým dopadem do vod Tichého oceánu úspěšně završil první misi vesmírného programu Artemis, jehož nejbližším cílem je návrat člověka na lunární povrch.



Z mysu Canaveral odstartovala raketa Falcon 9, která má k Měsíci vynést lunární vozítko Rašíd Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů s japonským lunárním modulem. Start byl již dvakrát odložen.



Před padesáti lety, 7. prosince 1972, odletěla na Měsíc posádka mise Apollo 17. Astronauti Eugene Cernan, Ronald Evans a Harrison Schmitt tak rozšířili počet návštěvníků tohoto vesmírného tělesa na dvanáct. Ze své cesty přivezli kromě geologických vzorků i ikonické snímky Země jako malé modré skleněnky. Od té doby na povrch Měsíce nikdo nevstoupil.



Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve středu zahájil program Artemis, který má vrátit člověka zpět na Měsíc. Raketové motory nakonec po odkladech a technických obtížích zažehly v 7:47 SEČ a vynesly raketu Space Launch System s modulem Orion nad floridský mys Canaveral a na oběžnou dráhu. Modul má v následujících 25 dnech obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi.



Ve středu večer se Měsíc dostane nejblíže k Zemi a zároveň bude v úplňku, což vytvoří jev zvaný superúplněk. Sledovat ho bude možné odkudkoliv. Nejlepší je ho ale pozorovat mimo město, aby bylo vidět, jak Měsíc osvětluje noční krajinu. Zajímavou podívanou bude však podle meteorologů kazit částečná oblačnost.



Krásy polárních září, tajuplné mlhoviny v hlubokém vesmíru i neobvyklé pohledy na povrch Slunce a Měsíce. To vše přináší nejlepší astronomické snímky roku, které postoupily do finále mezinárodní soutěže Astronomy Photographer of the Year 2022, pořádané britskou Královskou observatoří v Greenwichi. Nominované záběry si můžete prohlédnout ve fotogalerii.



„Celý život věřím, že kosmický průmysl je jeden z mála, kde může Česká Republika ještě hrát první ligu. Máme zázemí, přístroje a infrastrukturu, teď už si musíme jen odžít to, že dáme dohromady obrovský systém, jako třeba sondu k Měsíci,” říká Petr Kapoun, generální ředitel TRL Space a dodává: „Rozdíl mezi mnou a Elonem Muskem je ten, že já dávám reálné termíny.”



V roce 2015 vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX do vesmíru satelit, který pomáhá s předstihem informovat o slunečních erupcích. Po konci mise však neměla dostatek paliva pro návrat na Zemi. Zapomněli na ni všichni, až na amatérského astronoma Billa Graye. Ten nyní odhalil, že raketa se v březnu střetne s Měsícem.



Fotografie krychlovitého objektu zachyceného čínským vozítkem na odvrácené straně Měsíce vyvolala spekulace o tom, co by to mohlo být. Čínské uživatele internetu navíc inspirovala k řadě vtipných memů, napsala ve středu agentura Reuters.



Nazývají ho svátkem měsíce nebo svátkem měsíčních koláčků či luceren. Při jeho letošních oslavách v čínské provincii Che-nan se obří maketa měsíce odpoutala a koulela se pryč. Na záběrech je vidět, jak se dva muži marně snaží v běhu uprchlý měsíc dohonit.



Když se v noci podíváte na Měsíc, můžete spatřit povrch posetý velkým množstvím kráterů. Protože nemá atmosféru a neprobíhá na něm eroze, pozůstatky dopadů asteroidů tu zůstávají beze změny navždy. Vědce ale dlouhou dobu trápila záhada, proč jich na povrchu Měsíce není více.



Tým astronomů, jehož součástí byli i čeští vědci vedení Miroslavem Brožem z Univerzity Karlovy, získal dosud nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Při pozorování využili dalekohled ESO/VLT, který jim umožnil určit tvar. Připomíná velkou kost. Dále zpřesnili hmotnost a popsali i původ planetky i jejích dvou měsíců.



Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.



O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseidy, řekl astronom Petr Horálek. Úplněk nastane 24. července.



Lidé v Česku měli po šesti letech znovu příležitost vidět částečné zatmění Slunce. Někteří si pomáhali po domácku zatmavenými sklíčky nebo svářečskými brýlemi, jiní vyrazili k lepším zařízením do hvězdáren. V galerii z pražské Štefánikovy hvězdárny mimo jiné uvidíte, jak částečně zakryté Slunce skrze dalekohled vypadalo.



Ve středu nastane superúplněk, pohledově největší v letošním roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé. Současný superúplněk má přezdívku květinový - podle rozkvetlé flóry.



Americká umělkyně Bettina Forgetová, která je i amatérskou astronomkou, zkoumá topografii kráterů a podivuhodné útvary už několik let překresluje. Přitom ale s překvapením zjistila, že nesou skoro výhradně mužská jména.



Ve věku 90 let zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl součástí mise Apollo 11. Zatímco jeho kolegové Neil Armstrong a Buzz Aldrin vstoupili jako první lidé na povrch Měsíce, on zůstal jako pilot ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. V médiích tak Collins získal přízvisko "zapomenutý astronaut".