Brněnští vědci se pustili do zkoumání mumie barona Trenca. Výzkum by měl poodhalit okolnosti života a smrti vojáka, jehož tělo leží 270 let v brněnské kapucínské hrobce. Experti by na základě scanování mumie chtěli zjistit přesnou podobu barona Trencka a získaný 3D model porovnat s dobovými vyobrazeními.
Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě vznikla v roce 2007. Během uplynulých deseti let se na ní vystřídalo více než 80 výzkumníků. Změřili historicky nejvyšší teplotu na ledovém kontinentu a objevili ostatky prehistorického ještěra.
České výzkumné instituce chtějí pomáhat zahraničním vědcům, které zasáhl postih Donalda Trumpa zakazující vstup občanům sedmi zemí na území USA. Prostory pro bádání i práci jim nabízí brněnský Středoevropský technologický institut (CEITEC) nebo někteří odborníci Akademie věd. Připojili se tak k iniciativě Evropské organizace molekulární biologie, která v reakci na kontroverzní příkaz zveřejnila Vědecký list solidarity. Odborníci tam uveřejňují konkrétní nabídky pomoci pro kolegy, které Trumpův dekret omezuje ve výzkumu.
Brněnští vědci v unikátním výzkumu zkoumají dopad traumatizujících zážitků přeživších holocaustu na generace jejich potomků. Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) jako jediní na světě zahrnuli i vnuky a vnučky systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů. Vědci už zjistili, že potomci přeživších mohou trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres. Brněnští neurologové proto hledají biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor říká, že tento problém je aktuální – výsledky bádání se budou moct aplikovat například na oběti války v Sýrii a jejich potomky.
Tým vědce Omara Šerého poprvé na světě popsal vztah mezi genem CD36 a Alzheimerovou chorobou. Článek o výzkumu zveřejní během několika dnů francouzský časopis Biochimie. „Příčina Alzheimerovy choroby se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. Už takovou dobu předem se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví,“ říká Šerý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
Už za několik let by se na trhu mohli objevit jedinečný preparát, díky kterému se bude poškozená kůže například po popáleninách hojit mnohonásobně rychleji než dosud. Vyvíjejí jej vědci z brněnské firmy Enantis ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Díky třicetimilionovému grantu od Evropské komise jsou jen krok od toho, aby našli látku, jež bude sloužit jako nosič speciálně upravených proteinů. Moravská firma grant získala v obrovské mezinárodní konkurenci jako jediná společnost z Česka. Porotu o potenciálu výzkumu přesvědčí jen pět procent uchazečů z celé Evropské unie.
Sedmnáctičlenný tým vědců z Masarykovy univerzity letí ve středu na Antarktidu na ostrov Jamese Rosse. Tam univerzita před 11 lety vybudovala Mendelovu polární stanici. Na ostrově chtějí pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu a rostlin. Jejich cílem je detailně zmapovat zhruba deset kilometrů čtverečních, k čemuž jim mají pomoci i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou.
Na Univerzitu Palackého v Olomouci dorazil první pronásledovaný vysokoškolský učitel z Turecka, který přišel o místo po rozsáhlých čistkách v souvislosti s pokusem o puč proti prezidentu Erdoganovi. V Česku je od minulého čtvrtka a na filozofické fakultě už přednáší. Olomoucká univerzita je první z českých vysokých škol, která turecké pedagogy zaměstnala. Kromě historika, experta na novověkou Osmanskou říši, má do Olomouce přicestovat i politolog. Další akademické instituce příchod profesorů z Turecka plánují. Od ledna má další z Turků vyhozených z práce působit na Masarykově univerzitě.
Naučit mladé kriticky vyhodnocovat informace a nepodléhat bludům, které se šíří internetem, si klade za cíl projekt studentů Masarykovy univerzity. Rozjíždějí web s názvem Zvolsi.info a doplní jej i o přednášky expertů na středních školách. Studenti politologie a mediálních studií říkají, že nechtějí nikoho přesvědčovat, co si má myslet, spíš naučit mladé vyznat se v množství zpráv, které denně nacházejí na internetu. Podle průzkumu agentury STEM totiž až 40 procent mladých lidí nepozná "dezinformační" zprávu.
Společné prohlášení čtyř ústavních činitelů kvůli setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek přirovnal k období protektorátu a normalizace. A na protest vyvěsil tibetskou vlajku. "Byl to projev sympatie k postupu pana ministra Hermana. Jsem přesvědčen, že je v pořádku, že se s dalajlámou setkal," říká Bek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kauza s neudělením vyznamenání Jiřímu Bradymu je podle něj ostuda. Bek se proto 28. října zúčastní shromáždění na Staroměstském náměstí. "Představitelů různých politických proudů tam bude dostatek na to, aby moje účast nemohla být vnímána jako podpora některé konkrétní politické strany," vysvětluje.
V prostorné místnosti sedí u šesti stolů s počítači týmy IT expertů. V hektické atmosféře čelí stupňujícím se útokům hackerů. Hrozí, že piráti úplně ovládnou systémy sloužící k řízení železniční dopravy. Chtějí totiž vykolejit vlak s vyhořelým jaderným palivem a způsobit katastrofu. Cvičení s tímto scénářem se ve středu konalo v Brně, pořádalo jej Národní centrum kybernetické bezpečnosti spolu s Masarykovou univerzitou. A že takto masivní útok nemusí být jen sci-fi, dokazují údaje expertů: Hackerské útoky jsou častější a sofistikovanější. NBÚ, který má bezpečnost Česka na starosti, čelí desítkám nahlášených útoků denně.
Pět minut před polednem vyvěsily některé vysoké školy včetně Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně vlajku Tibetu. Reagují tím na prohlášení čtyř ústavních činitelů, které zveřejnil Hrad po schůzce dalajlámy s ministrem kultury Danielem Hermanem. V dokumentu píší, že setkání nemá být vnímáno jako výraz změny oficiální politiky vzhledem k Číně. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka je to projev toho, že Česko řadí ekonomické zájmy nad hrdost a důstojnost.
Dva čeští studenti politologie se zapojili do předvolebních kampaní v USA. Jednomu z kandidátů dopomohli k vítězství v primárkách do amerického Kongresu. Zjistili, že na rozdíl od Česka se žádné předvolební heslo v USA neobejde bez průzkumů, vše je podloženo daty. Za úkol měli právě zpracování údajů o voličích nebo hledání informací o protikandidátovi.
Rektor Masarykovy unviverzity Mikuláš Bek vyzval pomocí svého profilu na Facebooku studenty, aby nebrali krajské a senátní volby na lehkou váhu a aby přišli k volbám. Je důležité, aby mělo voličstvo rovnoměrnější věkové zastoupení, míní. Potvrdilo se to podle něj například při nedávném britském referendu o vystoupení z Evropské unie.
Politologové z Brna natočili video, ve kterém vysvětlují specifika krajských voleb. Upozorňují třeba na to, že ač některé strany v kampani cílí především na témata migrace, kraje přitom nemají žádné kompetence ji jakkoliv ovlivnit. Podle autora videa Miloše Gregora by si lidé měli uvědomit, že na úrovni krajů se rozhoduje o sedmině státního rozpočtu. Z těchto peněz kraje financují školství, sociální služby, veřejnou dopravu nebo integrovanou zdravotní službu.
Turečtí akademici, kteří přišli o práci v důsledku neúspěšného pokusu o puč, žádají o pomoc české vysoké školy. Dvanáct univerzitních profesorů z Turecka se obrátilo na pražskou Karlovu univerzitu, která jejich žádosti posuzuje. Další Turci chtějí vyučovat na brněnské Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Vedení fakulty už na svém jednání schválilo, že se učitelům ve složité situaci pokusí pomoct. Na české univerzity se s prosbou o poskytnutí práce tureckým pedagogům obrátil už v létě vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.
V Česku stále přibývá špionážních kybernetických útoků, které cílí na úřady i soukromé firmy. Počítačové viry jsou navíc rok od roku sofistikovanější, zaměřují se například na získávání hesel k bankovním účtům nebo získávání citlivých státních dokumentů. Odborníci z Národního centra kybernetické bezpečnosti měsíčně řeší až stovku nahlášených útoků. Například loni museli řešit útok na jednoho zaměstnance státní správy. Z jeho počítače vir odesílal podvodné zprávy do dalších úřadů zemí Evropské unie.
Ačkoli se může zdát, že lidí závislých na počítačových hrách je hodně, vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že skutečnou závislostí trpí jen minimum z nich. Zkoumali chování téměř deseti tisíců hráčů a vyvrátili i další velmi rozšířený mýtus – že hraní "stříleček" vede hráče k násilnostem. Není tomu tak. "Hra uživatele nijak neovládá. Pokud se něco takového stane, dotyčný by to velmi pravděpodobně udělal i bez toho, že by špatné jednání viděl v počítači,“ zdůraznil vedoucí vědeckého týmu Lukas Blinka. A upozornil, že hraní her může pomáhat i ve složitých životních situacích.
"Svobodné plebejství" se na českých univerzitách ujalo. Svobodu přejí i svým tureckým (muslimským) kolegům, kteří čelí pronásledování.
