Dokonale propečený steak, šťavnatý burger nebo křupavá slanina. Milovníci masa by se takových pochoutek jen tak nevzdali. Britská dodávková služba s bezmasým jídlem Vibrant Vegan ovšem nyní přišla se zajímavou výzvou. Jednoho masožravce, který se svých oblíbených pochoutek na tři měsíce zřekne, hodlá obdarovat 50 tisíci liber (v přepočtu téměř milionem a půl korun).
Východní Tyrolsko je domovem 266 třítisícovek včetně vrcholu Großglockner, a proto není divu, že je českými lyžaři vyhledávanou destinací. Kromě zasněžených přírodních kulis a panoramat je ale vyhlášené i horskými chatami a chalupami, kde se dá nejen chytat bronz na terase, ale i ochutnat tyrolské speciality nebo strávit noc.
Archeologové, jejichž práce neustaly ani během pandemie koronaviru, nalezli v Pompejích mimořádně zachované thermopolium, tedy jakési antické rychlé občerstvení.
Mluvit o jídle a zároveň se dotýkat zásadních společenských témat umí málokdo. Historikovi konzumu Martinu Francovi se to daří. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tak nemluví jen o původu kapra s bramborovým salátem, ale i o tom, proč bylo pro komunisty klíčové zajistit dostatek potravin aspoň o Vánocích a proč se v době klimatické krize už nelze vrátit k časům, kdy chudší vrstvy jedly maso jednou týdně.
Rok 2020 měl na českou gastronomickou scénu katastrofický dopad. Přísná vládní opatření zavřela stravovací zařízení na několik měsíců a provozovatelé restaurací, bister a kaváren vymýšleli, jak udržet své podnikání nad vodou. Zeptali jsme se několika z nich, jak vidí budoucnost české gastronomie příští rok.
Tatarský biftek z kuřecího peří? Většina lidí by takový pokrm odmítla, i kdyby jim ho kuchař naservíroval na stříbrném podnose. Thajský student designu Sorawut Kittibanthorn ale v surovině, která obvykle končí na skládkách, vidí způsob, jak omezit znečišťování planety. Peří je podle něj výživné a podařilo se mu ho zpracovat tak, aby bylo i stravitelné.
Za jeden den brčko, za měsíc kostka lega a za rok hasičská helma. Na těchto i dalších plastových předmětech agentura Reuters na základě studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) ilustruje, jak velké množství plastu pozřou lidé za různá časová období. Zkonzumované mikroplasty mohou podle vědců například uvolňovat toxické látky.
Rozvážkové firmy nepředpokládají přílišný pokles zájmu o dovoz jídla na adresu po otevření restaurací. V tomto ročním období si podle nich jídlo lidé objednávají častěji než v jiných částech roku. U některých zákazníků se dá očekávat i nadále opatrnost v souvislosti s pandemií koronaviru a dovoz jídla pro ně zůstane první volbou.
Donášky s jídlem ze zavřených restaurací se během pandemie koronaviru staly standardem. Londýnští restauratéři se ovšem u zákazníků snaží prorazit s jídlem v nehotovém stavu, které si lidé doma musí dokončit. Podobnou službu nyní v britské metropoli nabízí podniky orientované na rychlé občerstvení i ty oceněné michelinskými hvězdami.
V závodních jídelnách, menzách, kantýnách a fast foodech se vyhodí až 27 000 tun jídla ročně, ukázal průzkum, který probíhal dva roky. Vliv má kvalita surovin, personál, velikost porcí, hygienické požadavky i poptávka strávníků. Provozům by nyní měla pomoci příručka, která shrnuje, jak plýtvání jídlem omezit.
Na severu Londýna se 1. listopadu otevřelo první veganské řeznictví ve Velké Británii. Prodejna s názvem Rudy's (U Rudy) zahájila provoz symbolicky při příležitosti Mezinárodního dne veganství a nabízí bezmasé verze tradičních pochoutek. Lidé tam nakoupí třeba párečky nebo slaninu ze sóji.
Jen 13 procent Čechů nikdy nechodí do restaurací a bister s rychlým občerstvením, vyplývá z čerstvého průzkumu od Nielsen Admosphere. Čtvrtina lidí se tam naopak stravuje několikrát měsíčně. Nejčastěji se lidé rozhodují pro jídlo ve fast foodu spontánně, tedy když jdou zrovna okolo a mají hlad nebo na něco chuť. Jako největší minusy těchto zařízení Češi vnímají nezdravé jídlo či plastové odpady.
Cukrářka pražské prvorepublikové restaurace Černá Madona našla způsob, jak podnik přes nedostatek turistů v době koronaviru znovu postavit na nohy. Vymyslela originální čokoládový dezert, který vypadá jako koronavirus. Mezi hosty se stal hitem a každý den se ho prodá přes 100 kousků.
Ben Simpson, 15letý mladík, odmítal přijmout jakékoliv jiné jídlo než svou zaručenou značku párků. Fobie z jídla se podle matky rozvinula, když jako dítě přecházel na pevnou stravu. Jde o vyhýbavou a restriktivní poruchu známou jako ARFID. Onemocnění se týká hlavně dětí, u kterých může vést k nedostatečné výživě, neschopnosti jíst s ostatními a může vyústit v další poruchy typu anorexie a bulimie.
Jak postupuje youtuber Jdeme žrát, když dělá recenze na jídlo? Co všechno je třeba zkontrolovat na bagetě z automatu? A k čemu potřebuje váhu a teploměr? Podívejte se na jeho recenzi pro DVTV, zapojil se i Martin Veselovský.
Čtyři roky jsem byl úplně anonymní, byly vidět jen ruce, na začátku nebyl žádný plán, byl to jen drahý koníček a ochutnávky toho, co jsem jedl s ženou, říká autor YouTube kanálu Jdeme žrát. Fastfoody jsou cool téma a v Česku populární. Posedlý jídlem nejsem, ale osm kebabů kvůli recenzi dám. Snažím se, aby to, co jím mimo recenze, bylo kvalitní, junk food si ale dám klidně dvakrát týdně, dodává.
Sendviče s trhaným vepřovým masem nebo s hovězím pastrami se staly hitem pouliční gastronomie, v Praze je nabízí třeba síť bister Meat Vandals. U jejího vzniku stál i Vlastimil Pavlica, kuchař původem z Valašska, který to z rodinného podniku dotáhl až do michelinské restaurace v Británii. Vařil tam pro herečku Emmu Watsonovou i frontmana kapely AC/DC. Zkušenosti ze zahraničí teď zúročuje doma.
Na konci června schválila vláda takzvaný stravenkový paušál. Pokud projde parlamentem a opravdu začne platit od příštího roku, přinese velké změny do firemního stravování.Právě tento paušál by měl být zaveden jako alternativa ke stravenkám, které v Česku patří mezi nejrozšířenější firemní benefity. Zaměstnanci by jednoduše místo stravenek dostávali daňově zvýhodněnou částku.
Každý člověk za rok vyhodí skoro 40 kilo potravin. Nejvíce se plýtvá ovocem a zeleninou, pak pečivem, nejméně naopak masem, říká vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity. Lidé podle ní odhadovali, že jídla vyhodí desetkrát méně. Tak velký rozdíl jsme nečekali. Popelnice nám řekly, že je rozdíl mezi venkovem a sídlištěm a že plýtváme různě v různých ročních obdobích, dodává.
Když si šestiletá dívka z anglického města Aldershot pochutnávala na Happy Mealu, začala se náhle dusit. Jakmile se matce podařilo vyndat dceři sousto z úst, překvapila je rouška zapečená do kuřecího nugetu. Matka jídlo natočila jako varování pro ostatní rodiče, že šťastné jídlo nutně neznamená bezpečné jídlo. Manažer provozovny se rodině omluvil a od dodavatele stáhl celou šarži medailonků.
