Vedení soukromé náboženské televize v Senegalu podalo na neznámého sabotéra žalobu. Dvacetiminutovou nečekanou změnu vysílání, kdy místo tradičního programu běželo porno, označila stanice za satanský akt, který urazil diváky očekávající odpolední modlitby.
Ani s druhým, upraveným protiimigračním dekretem nový americký prezident Donald Trump neuspěl. A to i přesto, že zákaz vstupu do USA pro lidi z převážně muslimských zemí jeho tým značně zmírnil a vyhnul se nejkontroverznějším opatřením. Podle havajského soudu, který zákaz v noci na čtvrtek zablokoval, může i přesto být Trumpův výnos protiústavní. Obsahuje podle něj náboženskou diskriminaci, protože míří explicitně proti muslimům. K podpoře svého zdůvodnění přitom soud na Havaji využil výroky Donalda Trumpa.
Havajský federální soudce Derrick Watson ve středu vyhověl žalobě a zablokoval nový protiimigrační dekret prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Podle havajské prokuratury je exekutivní nařízení, které zakazuje vstup občanům šesti zemí do USA a které pozastavuje americké přistěhovalecké programy, diskriminační stejně jako lednový dekret. I ten tehdy soudy pozastavily. Prezident Trump verdikt soudu zkritizoval. Proti rozhodnutí se bude odvolávat.
Evropský soudní dvůr v úterý rozhodl, že zaměstnavatel může zakázat ženám muslimského vyznání nosit do práce šátek zakrývající vlasy. Rozhodnutí padlo v případu dvou žen z Belgie a jedné Francouzky, které byly kvůli šátku propuštěny. Soud rozhodl, že se v jejich případě nejedná o diskriminaci. Verdikt má dopad na celou Evropskou unii, především pak ale na Francii a Nizozemsko, kde je téma islámu a migrace klíčovým prvkem předvolebních kampaní. Nizozemci budou volit už tuto středu.
Strana pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse útočí v předvolebních průzkumech veřejného mínění v Nizozemsku na první místo. V programu má zákaz koránu, uzavření mešit a vystoupení země z Evropské unie. Výsledek Wildersovy strany ve středečních parlamentních volbách bude velmi důležitý. Půjde o první letošní test síly evropských euroskeptiků a radikálních odpůrců islámu v Evropě. Aktuálně.cz se zeptalo na názor tří Češek, které v Nizozemsku dlouhodobě žijí.
Turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová přicestovala autem do Rotterdamu, aby u zdejších Turků agitovala za reformu turecké ústavy, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana. Nizozemsko ji za to v neděli eskortovalo ze země jako nežádoucí osobu. Již před tím zakázalo přistát tureckému ministrovi zahraničí Mevlütovi Cavusogluovi. Turecký prezident Erdogan pohrozil Nizozemsku odvetou. To vše se stalo jen pět dnů před nizozemskými parlamentními volbami. Turečtí propagátoři kontroverzní změny narazili i ve Švédsku. Zrušili jim tam pronájem budovy pro jejich mítink.
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se roky skrývá před radikálními islamisty. Sám přitom zastává radikální názory. Chce zakázat islámské mešity i korán a přistěhovalce označuje jako "marockou lůzu". Podle průzkumů přitom právě s těmito hesly vyhraje parlamentní volby, které se v Nizozemsku konají 15. března. I přesto, že muslimové tvoří jen pět procent obyvatel země. "Připomíná to pohled nacistů na Židy v Německu ve třicátých letech minulého století," řekl Aktuálně.cz Jan Jaap de Ruiter z univerzity v nizozemském Tilburgu.
Bangladéšská lidová republika je stát v jižní Asii u Bengálského zálivu Indického oceánu (bývalý Východní Pákistán). Patří k nejlidnatějším zemím na světě. Hlavním městem je Dháka.
Turci budou hlasovat 16. dubna o změně ústavy, která má posílit pravomoci prezidenta. Změny podporuje vládnoucí islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje a taky celebrity, včetně vnučky posledního sultána. Z ulic a sdělovacích prostředků mizí cokoliv, co připomíná slovo "ne". Prezident Recep Erdogan označil všechny odpůrce změn ústavy za podporovatele spiklenců a teroristů. V zemi platí od července výjimečný stav a pokračuje zatýkání podezřelých z podpory loňského pokusu o puč.
Bassam Ayachi byl známým muslimským imámem v bruselské čtvrti Molenbeek. Jeho rodinu nenávratně změnil den, kdy jeho syn Abdelrahman odjel do Sýrie bojovat proti armádě tamního prezidenta Bašára Asada. Abdelrahman v bojích padl a jeho otec Bassam se rozhodl do rodné Sýrie vrátit, aby pokračoval v synově boji. Pohled dovnitř života některých evropských muslimů představuje dokument režiséra Stéphana Malterra "Otec, Syn a Džihád svatý". Diváci ho můžou vidět na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech "Jeden svět", který začíná v Praze 6. března.
Dětští vojáci, kteří museli sloužit v řadách Islámského státu ve východním Mosulu, se podrobili výcviku v bývalém sirotčinci ve čtvrti Zuhúr. Občas se sem dostaly i dívky, které pak byly provdány za radikály. Děti zprvu brečely a ptaly se po svých rodičích, po nějaké době ale propadly radikální ideologii. Kromě fyzické přípravy se učily nazpaměť korán, anglické názvy pro slova jako "mučedník" či "špion" nebo dějiny islámu. Dnes, kdy iráčtí vojáci osvobodili východní Mosul, je objekt prázdný.
Vládní úřady v Indonésii zakázaly v některých částech země slavit svátek svatého Valentýna. Indonéské dodávkové služby přesto poskytují služby na zásilky květin či čokolády. Na ostrově Sulawesi však policie zabavila kondomy.
Nedovedu si představit, že by byl ten mladý muž odsouzen na doživotí. Přijatelný se mi jeví snad podmínečný trest, léčení, hlubší péče o něj.
Pražský městský soud zrušil osvobozující verdikt nad bývalým předsedou pražské muslimské obce Vladimírem Sáňkou. Případ se týká vydání radikální islámské knihy od Bilala Philipse s názvem Základy tauhídu – Islámský koncept boha. Kauzu šíření knihy tak musí znovu projednat Obvodní soud pro Prahu 1. Sáňka byl obžaloby zproštěn loni v září se zdůvodněním, že kniha propaguje ideologii, za což nelze trestně stíhat. Kauza vypukla po razii v pražských muslimských centrech v roce 2014.
Jordánské hášimovské království je stát na Blízkém východě. Hlavním městem je Ammán.
Už po útocích na redakci Charlie Hebdo vláda rozmístila v ulicích francouzských měst vojáky. Stáli nejen u letišť nebo nádraží, ale také vedle oblíbených památek. Mezi nimi bylo i muzeum Louvre, kde vojáci zasáhli proti muži s mačetami. Bezpečnost země a terorismus se promítají do blížících se voleb prezidenta. Někteří kandidáti tématu radikálního islamismu hojně využívají.
Na 1. února připadá Světový den hidžábu. Svátek zorganizovala už počtvrté v řadě bangladéšská imigrantka žijící v New Yorku, která byla podle svých slov terčem diskriminace právě kvůli tomu, že nosila hidžáb. Liberální muslimové ale spíš než oslavy jednoho kusu oděvu chtějí, aby ženy dostaly větší volnost ve výkladu koránu. Hidžáb na rozdíl od burky nebo nikábu nezakrývá tvář, ale jen vlasy žen. Z evropských zemí nejnověji plánuje zakázat burky Rakousko.
Jaká bude reakce českých bezpečnostních složek? Jako po útoku na vánoční trh v Berlíně či po vraždění ve francouzském klubu Bataclan?
Senegalská republika je stát v západní Africe. Hlavním městem je Dakar.
Soudkyně Daniela Čejková posuzovala, zda žalobkyně vůbec splnila předpoklady, aby se mohla stát studentkou. Ty podle ní nesplnila, šátek nešátek.
